Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

 

I. volební období.

3. zasedání.

 

Tisk 980.

 

Zpráva

 

výboru technicko-dopravního

 

o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 859)

 

k vládnímu návrhu zákona tisk 2428, jímž se zřizuje Ředitelství československé státní dunajské plavby v Bratislavě.

 

Usnesení poslanecké sněmovny ze dne 1. června 1921, tisk č. 2428 pozměnilo usnesení senátu ze dne 16. dubna 1921, č. 574 sen. v několika bodech a sice v §u 2 a v §u 3.

 

V §u 2 přijala poslanecká sněmovna ja­ko třetí odstavec znění >Čtvrtletně předkládá účet českoslov. plavebnímu úřadu, ministerstvuobchodu, účetnímu kontrolnímu úřadu<.

 

Senát neschvaluje toto usnesení posla­necké sněmovny ohledně skládání čtvrt­letních účtů, jelikož jest prakticky nepro­veditelno. Plavební poměry na Dunaji ustálily se během doby u všech společ­ností v tom smyslu, že plavební sezona jednoho každého roku končí koncem úno­ra, načež uzavírají se účty z obchodní čin­nosti; jednotlivé společnosti na Dunaji, jež si během roku různými službami vypomá­haly, provádějí své požadavky a závazky účetnicky a skontrolovavše je, vyrovnávají je. Tyto cizozemské společnosti budou sotva asi ochotny vyúčtovávati čtvrtletně s ředitelstvím čsl. státní dunajské plavby. Předkládání bilance tříměsíční nemělo by tedy praktického významu, poněvadž by byla bilance neúplnou a nemohla by po žádné stránce podávati aspoň trochu jasný obraz o hospodářské činnosti podniku; vždyť jeden celý vlek na cestě z Bratislavy do Brajly a zpět vyžaduje mnohdy co nejkratší doby 12ti neděl, načež by teprve po předložení průkazů mohlo přikročeno býti k vlastnímu vyúčtování. Znamenalo by tedy předkládání takové bilance na jedné straně předkládání papírů popsa­ných bezvýznamnými číslicemi, na druhé straně vyžadovalo by však zvláštního nákladu na vydržování nejméně dvou úřed­níků, kteří by se jedině obírali bezvýznamným vyhotovováním čtvrtletních bilancí a zatěžovali při tom režii úřadu ročně obnosem jistě nejméně 50.000 Kč.

 

Usnesení senátu ze dne 16. března 1921 ohledně předkládání každoroční bilance odpovídá daleko více praktickému životu a prosím, aby senát zůstal při tomto svém usnesení.

 

Poslanecká sněmovna změnila usnesení senátu v tomto odstavci také v tom smy­slu, že Ředitelství čsl. státní dunajské plavby má předkládati bilance kromě ministerstvu obchodu a Účetnímu kontrolní­mu úřadu - což senát opravuje na >Nej­vyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu< - ­československému plavebnímu úřadu v Praze, jelikož činnost tohoto úřadu podle zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 315 je správní, není dosti jasno, proč v otázkách ryze obchodních, jako jest předkládání bi­lance, má Ředitelství čsl. st. dun. pl. podle zákona podřízené přímo ministerstvu obchodu předkládati bilanci i plavebnímu úřadu, když schválení bilance přísluší jedině ministerstvu obchodu a plavební úřad co instance podřízená nemůže vykonávati na ni žádného vlivu. Ustanovení toto znamenalo by rozšíření kompetence plaveb­ního úřadu vymezené jemu zákonem z 15. dubna 1920, č. 315 Sb. z. a n. a ze dne 1. července 1920, č. 416 Sb. z. a n., kteréž při podrobném výčtu činnosti tohoto úřadu nemá o předkládání bilancí plavebnímu úřadu z důvodů samozřejmých žádného ustanovení.

 

Prosím tedy, aby i v tomto bodě senát z důvodů právě uvedených setrval na svém usnesení, že roční účet předkládati se má ministerstvu obchodu a Nejvyššímu účet­nímu kontrolnímu úřadu.

 

Další změnu poslaneckou sněmovnou přijatou, totiž vsunutí odst. 4. k §u 2: >V technických a technicko-hospodář­ských věcech řídí seředitelství předpisem §u 1 10. odst. nařízení z 1. července 1920 č. 416 Sb. z.a n.< navrhuji opraviti místo >technicko-hospodářských< správným vý­razem >technicko-administrativních< a přistoupiti na znění poslaneckou sněmovnou přijaté, přes to, že by se namítati dalo se stanoviska právní theorie, že není úplně správným přejímati do zákona část ustano­vení nějakého nařízení, které tímto stává se zákonem, aniž by vůle zákonodárcova k tomu směřovala.

 

U §u 3 navrhla poslanecká sněmovna změnu v tom smyslu, že při jmenování ředitele a smluvního personálu spolupůsobiti má ministerstvo s plnou mocí. Navrhuji, aby se senát ke znění poslaneckou sně­movnou přijatému připojil s tím, že se znění u jmenování ředitele opravuje na místo >sministerstvem s plnou mocí< správně >s ministrem s plnou mocí<.

 

Dále přijal výbor uvedenou resoluci, jíž doporučuje senátu ku přijetí.

 

V Praze dne 4. srpna 1921.

 

Albert Friedrich v. r.,

předseda.

Šimon Roháček v. r.,

zpravodaj.

 

I.

 

Zákon

 

ze dne.......................................................1921,

 

jímž se zřizuje Ředitelství československé státní dunajské plavby v Bratislavě.

 

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

 

§ 1.

 

K obstarávání československé obchodní plavby na Dunaji zřizuje se Ředitelství československé státní dunajské plavby se sídlem v Bratislavě, k jehož vybudování budiž použito organisace dosavadního československého dunajského dopravního úřadu v Bratislavě, jehož práva a závazky přejímá. Vláda se zmocňuje, aby nařízením toto Ředitelství československé státní dunajské plavby zrušila, uzná-li, že jest o zájmy českoslo­venské plavby na Dunaji jinak dostatečně postaráno.

 

§ 2.

 

Ředitelství československé státní du­najské plavby přísluší provozovati plavbu na Dunaji po obchodnicku loďmi vlastními nebo najmutými. V činnosti této může Ře­ditelství československé státní dunajské plavby činiti v oboru vlastní působnosti jakákoliv opatření, která vyplývají z po­vahy obchodního provozu jemu tímto svě­řeného.

 

Ředitelství československé státní dunaj­ské plavby jest pobízeno přímo minister­stvu obchodu, jemuž podává zprávy o své činnosti, svých potřebách a všeobecném obchodním stavu.

 

Každoročně předkládá účet ministerstvu obchodu a Nejvyššímu účetnímu kontrol­nímu úřadu.

Ve věcech technických a technicko-ad­ministrativních řídí se Ředitelství předpi­sem §u 1 odst. 10. nařízení ze dne 1. čer­vence 1920, č. 416 Sb. z. a n.

 

§ 3.

 

V čele Ředitelství československé státní dunajské plavby jest státní úředník s titulem ředitele, kterého pověří touto funkcí ministr průmyslu, obchodu a živností v dorozumění s ministrem s plnou mocí. Týž ministr přidělí mu potřebný personál pro službu technickou, administrativně-ko­merční a nauticko-dopravní ze státních zaměstnanců svého oboru. Ostatní potřebné úřednictvo a zřízenectvo jest smluvní a přijímá a propouští je v rámci organi­sačního řádu stanoveného ministerstvem průmyslu, obchodu a živností v dorozumění s ministerstvem s plnou mocí, Ředitelství po schválení ministerstvem průmyslu, ob­chodu a živností a ministerstvem financí.

 

§ 4.

 

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vy­hlášení a provede jej ministr průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministrem financí.

 

II.

 

Resoluce:

 

Vysoká vláda se vyzývá, aby použila všech přebytků z činnosti Ředitelství če­skoslovenské státní dunajské plavby získa­ných toliko k vybudování našeho plaveb­ního podniku na Dunaji.