Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 1000.

Ústavně-právní výbor projednal ve schůzi dne 10. t. m. osnovu zákona schválenou v 85. schůzi poslanecké sněmovny a doporučuje ji slavnému senátu ku přijetí v plném znění, jak v poslanecké sněmovně bylo usneseno a tuto podáno:

ze dne...................................................................................1921,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

K zjednání všestranné a účelné spořivosti ve správě a hospodářství státu, zemí, žup a župních svazů, zejména též v podnicích, ústřednách a komisích zřizuje se zvláštní parlamentní komise ze členů Národního shromáždění, opatřená mimořádnými právy.

§ 2.

Tato komise skládá se ze 24 členů; 16 členů a tolikéž náhradníků volí poslanecká sněmovna a 8 členů a tolikéž náhradníků senát, vždy na jeden rok. Náhradník se volí pro určitého člena. Členové předsednictva v obou sněmovnách při volbě hlasují. Volí se podle zásady poměrného zastoupení. Sdružování stran jest přípustné. Dohodnou-li se všechny strany, koná se volba komise z plena. Odpor nejvýše 20 poslanců nebo 10 senátorů není tomu na překážku.

Členové komise, pokud zůstávají členy Národního shromáždění, podrží své funkce, až noví budou zvoleni. Náhradníci nastupují za členy, kteří trvale, nebo přechodně své funkce nemohou vykonávati. Ubude-li některý člen nebo náhradník ve volebním období, konají se za ně na zbytek období volby doplňovací. Nově zvolený člen musí náležeti téže straně jako člen ubylý, leč by skupina ta buď nenavrhla kandidáta neb odepřela voleb se zúčastniti. Členové vlády, zaměstnanci státu, zemí, župních svazů a žup nemohou býti členy nebo náhradníky komise. Jakmile komise byla zvolena, volí předsedu a druhého místopředsedu ze členů, zvolených sněmovnou poslaneckou, a prvního místopředsedu ze členů, zvolených senátem.

§ 3.

Pro jednání v komisi platí, pokud tento zakon úchylek neustanoví, obdobně pravidla pro jednání výborová, po případě pravidla pro plnou schůzi sněmovní. Komisi přísluší však právo jednati také z vlastního podnětu.

§ 4.

Skončí-li zasedání (§ 30 odst. 1. úst. listiny), pokračuje úsporná komise ve svých pracích. Když president republiky v dekretu, kterým prohlašuje zasedání za skončené, stanoví, že se práce sněmovní přerušují, nevztahuje se ustanovení o přerušení na tuto komisi. Také poslanecká sněmovna i senát v tomto případě pokračují při novém zasedání v pracích z úsporné komise jí došlých podle stavu, v jakém byly, když zasedání poslanecké sněmovny nebo senátu bylo ukončeno (§ 4 odst. 4. jedn. ř. posl. sněm. i senátu).

§ 5.

Členové komise jsou vázáni k úplné mlčenlivosti o jednáních, jež prohlášena byla za důvěrná (§ 27 odst. 3., jedn. řádů). Pro porušení této povinnosti může předsednictvo sněmovny, jíž provinilý člen komise náleží, k návrhu komise tohoto člena členství v komisi zbaviti.

§ 6.

Úkolem úsporné komise jest snažiti se o největší možnou úspornost v hospodaření státu země, župních svazů a žup.

Proto zkoumá úsporná komise zejména:

a) zda vydání nevybočují z rozpočtů, jsou-li pro ně potřebné doklady a jsou-li podle zákona řádně poukázána a súčtována;

b) zda vydání třeba v rámci rozpočtů jsou hospodárná, úměrná k finanční síle státu, zemí, žup a župních svazů a berní schopnosti poplatnictva;

c) zda věcný náklad v rámci rozpočtů na zařízení a provozování určitého podniku nebo oboru správy jest v náležitém poměru k úkolům dotčeného podniku neb oboru;

d) zda stav zaměstnanců hledíc k jich počtu a odměně odpovídá potřebě dotčeného oboru, bylo-li při jejich jmenování a povyšování dbáno zákonných předpisů a jaký je obor přikázané jim činnosti;

e) zda věcného a osobního nákladu v rámci rozpočtů použito je právě na ty obory a osobní potřeby, na které byl v rozpočtu povolen, či zda se ho používá k úhradě jiných nákladů věcných nebo osobních.

§ 7.

Komise může se dožadovati součinnosti nejvyššího kontrolního úřadu v tom směru, aby jí na požádání předložil spisy o vykonaných nebo prováděných revisích i účty a doklady k účelům revisním dožádané a účastnil se v mezích své působnosti dle zákona. z 20./III., 1919, č. 175 Sb. z. a n., jednání komise.

§ 8.

Komise podává o postupu svých prací dle potřeby zprávy sněmovně poslanecké i senátu. Prezidentu republiky a předsedovi vlády může též podati zprávu. Sněmovně poslanecké i senátu podávají zprávu zpravodajové volení ve smyslu § 33 jedn. řádů. Při tom nutno voliti zpravodaje pro sněmovnu ze členů ze sněmovny volených, zpravodaje pro senát ze členů ze senátu volených; žádají-li o to ³/₅ členů komise, musí zpráva komise býti dána na pořad některé z nejbližších tří schůzí sněmovny poslanecké nebo senátu.

§ 9.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede jej vláda.

Snahy po zřízení zvláštní kontrolní a úsporné parlamentní komise datují se již z dob starého Národního shromáždění, kdy v parlamentních kruzích i v mimoparlamentní veřejnosti naší byly pronášený odůvodněné pochybnosti o finančním stavu republiky, zaviněném hlavně vnitřními politickými poměry.

V jednotlivých oborech veřejné správy, v ministerstvech, ústřednách i jiných státních ústavech a podnicích bylo přijímáno do služeb množství pomocných sil, ne vždy jen se zřetelem ku potřebě těchto oborů veřejné správy, a namnoze nedostatečně kvalifikovaných. Tím nastalo škodlivé přesycení silami úřednickými a zřízeneckými, rozpočtové deficity rostly a zadlužení státu stoupalo tak, že tyto poměry nabývaly hrozivého významu pro udržení nutného státního pořádku.

Občanstvo mělo obavy o budoucnost samostatného státu, bylo jato nedůvěrou a stávalo se, že ani ochotně, ani poměrům přiměřeně neodpovídalo na výzvy, aby upisovalo státní půjčky.

V důsledcích toho arciť trpěl stát i na kreditu zahraničním.

Musily býti hledány nové cesty, které by vedly z této situace a přirozeně nejdříve se pomýšlelo na zkontrolování státní správy a vymýtění z ní všeho, co bylo zbytečné a neschopné.

Tak byly podávány již ve starém Národním shromáždění návrhy poslanců dra Šrámka, dra Hrubana, dra Dolanského a druhů, pak poslance Ferd. Jiráska a soudr. a návrh poslanců dra Kramáře, dra Rašína, dra Brabce a spol. na zřízení zvláštní kontrolní a úsporné komise, a později obnoven tento poslední návrh v nynější poslanecké sněmovně, který se stal pak podkladem výše citovaného usnesení. Také ústavně-právní výbor senátu uznává plně potřebu takové zvláštní úsporné komise a třeba by možno bylo míti různé názory na rozsah její činnosti a její práv, spokojuje se s osnovou v poslanecké sněmovně vypracovanou a schválenou, jen aby byla dána co nejdříve možnost činně zasáhnouti na odstranění všeobecně pociťovaných vad veřejné naší správy a přikročiti k neodkladným úsporám, bez kterých ani nově povolované daňové příjmy nemohou samy zjednati skutečnou rovnováhu ve státním hospodářství.

V Praze, dne 10. srpna 1921.

Dr. F. Veselý v. r.,
místopředseda.

Dr. Jar. Brabec v. r.,
zpravodaj.