Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Tisk 1012.
I. výboru technicko-dopravního a
II. výboru sociálně-politického
ohledně usnesení poslanecké sněmovny (tisk 961) o vládním návrhu zákona tisk 2652, kterým se pozměňuje ustanovení §u 5 zákona ze dne 25. února 1920, č. 143 Sb. z. a n. o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolů a jejich podílů na čistém zisku. Tisk 2826.
I.
Poslanecká sněmovna přijala osnovu zákona jak navržena byla vládou. K odůvodnění budiž uvedeno:
Z porovnání zákonů z 25. února 1920, č. 143 a 144 Sb. z. a n. o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolů a podílu horníků na čistém tisku (zák. č. 143) a o závodních a revírních radách (zák. č. 143) vychází na jevo nesrovnalosti ohledně ustanovení o provádění voleb do podnikových rad oproti ustanovení o volbách do závodních a revírních rad.
Zástupce zaměstnanců a jich náhradníků do podnikové rady volí ze sebe všechny závodní rady jednoho podniku volbou přímou a tajnou. Volitelní jsou zaměstnanci téhož podniku, zaměstnaní aspoň 2 leta na závodech podniku nebo 4 roky při hornictví v dotyčném revíru o 30 letech stáří, nejsou-li vyloučeni z volebního práva do obcí nebo do podnikové rady pro porušení povinné mlčenlivosti.
Do závodních rad, ze kterých se voli zástupci do podnikové rady jsou volitelni zaměstnanci, kteří byli zaměstnaní na závodě pouze 6 měsíců, pouze 3 roky při hornictví v revíru a ve stáří pouze 2 roků pokud jsou volitelni do obcí.
Pro tyto nesrovnalosti mohly by často nastati případ, že by nemohly býti voleny podnikové rady, protože by členové závodních rad nebyli volitelni do rady podnikové.
Mimo to padá na váhu, že § 5. zákona č. 144 Sb. z. a n. z r. 1920 stanoví oddělené volby dělnických a zřízeneckých zástupců. Zřízenci mají právo na zastoupení dle § 4 zák. č. 144 Sb. z. a n. z r. 1920, případně § 2 volebního řádu pro závodní rady ze dne 18. května 1920, č. 358 Sb. z. a n., teprve je-li na závodě zaměstnanců více nežli 325.
Dle provedeného šetření nemají zřízenci na mnohých závodech vůbec žádného zastoupení v závodních radách. Není také možno, aby jeden nebo dva zřízenci sami volbu prováděli.
Organizace dělnické i zřízenecké dožadovaly se proto nápravy, kterou zjedná usnesení sněmovny poslanecké.
Výbor technicko-dopravní doporučuje tudíž senátu, aby usnesení poslanecké sněmovny schválil beze změny.
V Praze dne 11. srpna 1921.
Albert Friedrich v. r.,
předseda.
J. Havlena v. r.,
zpravodaj.
II.
Sociálně-politický výbor jednal a schválil v plném znění usnesení poslanecké sněmovny a připojuje se plně k důvodové zprávě technicko-dopravního výboru.
V Praze dne 11. srpna 1921.
Rudolf Jaroš v. r.,
předseda.
Zavadil V. v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne ...............................................1921,
kterým se pozměňují ustanovení § 5 zákona ze dne 25. února 1920, čís. 143 Sb. z. a n., o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolů a jejich podílu na čistém zisku.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
§ 5 uvedeného zákona se pozměňuje a zní napříště takto:
Zástupce zaměstnanců v podnikové radě a jejich náhradníky (§ 4) volí neb vysílají všechny závodní rady, případně zřízenci jednoho podniku dle volebního řádu, který bude vydán nařízením.
Volba dělnických a zřízeneckých zástupců koná se odděleně.
§ 2.
Zákon tento nabývá účinnosti zároveň s účinností pozměněného zákona. Provedením jeho se pověřuje ministr veřejných prací.