Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 1015.

Výbor sociálně politický se usnáší o přijetí předlohy dle usnesení sněmovny poslanecké, a doporučuje senátu její schválení.

V Praze, dne 11. srpna 1921.

R. Jaroš v. r.,
předseda.

Jan Jílek v. r.,
zpravodaj.

Zdraženie životných potrieb samozrejme vyžiaduje, aby osobám spadajúcim pod zákony o penzijnom poištovaní súkromných zriadencov zvýsené boly ich dôchodky. Predložený návrh zákona má účel ustanovit 300 % dražobný príspevok, ktorý však obmedzuje istým maximumom, a to 7.200 Kč pre dôchod invalidný lebo starobný s prídavkom 3.600 Kč pre dôchod vdovský, 1.800 Kč pre príspevok vychovávací u dieťata jednostranne osireleho a 3.600 Kč u dieiťata oboustranne osirelého. Dalej 900 Kč pre príplatok vychovávací.

Stát zaťažuje predloha len potial, kde je tento povinný ako zamestnavateľ platiť poistné prémie.

Rozpočtový výbor doporúča Sl. senátu ku schváleniu vládnu osnovu v znení ako bola prijatá v poslaneckej snemovne.

V Prahe, 10. aug. (srpňa) 1921.

J. Hucl v. r.,
místopředseda.

Frant. Zimák v. r.,
zpravodaj.

ze dne......................................................................................1921

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Důchodcům Všeobecného pensijního ústavu a zařízení náhradních podle zákona o pensijním pojištění ze dne 16. prosince 1906, č. 1 ř. z. z r. 1907, ve znění čís. nařízení z 25. června 1914, č. 138 ř. z., a zákona z 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n., jest vypláceti příslušným nositelem pensijního pojištění za dobu od 1. ledna 1921 do 31. prosince 1921 přídavek k důchodu, to jest k důchodu invalidnímu, starobnímu, vdovskému a k příspěvkům a příplatkům vychovávacím.

Přídavek vyměřuje se 300% důchodu s tím, že s přídavkem musí ročně činiti důchod starobní nebo invalidní nejméně 2.400 Kč, důchod vdovský nejméně 1.200 Kč, příspěvek vychovávací jednostranně osiřelého dítka nejméně 600 Kč, oboustranně osiřelého dítka nejméně 1.200 Kč a příplatek vychovávací nejméně 300 Kč.

Nárok na přídavek k důchodu podle § 2 náleží jen potud, pokud důchod invalidní nebo starobní buď sám o sobě nebo s přídavkem nepřesahuje ročně 7.200 Kč, důchod vdovský 3.600 Kč, příspěvek vychovávací jednostranně osiře1ého dítka 1.800 Kč, oboustranně osiřelého dítka 3.600 Kč a příplatek vychovávací 900 Kč.

Přesahuje-li tudíž důchod s přídavkem podle § 2 nejvyšší částky v předchozím odstavci stanovené, náleží důchodci nárok na přídavek zkrácený v té míře, že úhrn důchodů s přídavkem rovná se této nejvyšší částce.

Úhrn důchodů pozůstalých s přídavky nesmí činiti více nežli činil příslušný důchod invalidní s přídavkem bez započítání případných vychovávacích příplatků.

Přesahuje-li tento úhrn naznačenou hranici, jest přídavky k vychovávacím příspěvkům zkrátit.

Přídavky stanovené v předchozích paragrafech vyplácejí se též k důchodům, přiznaným podle říšsko-německého zákona o pojištění zřízenců a převzatým Všeobecným pensijním ústavem na Hlučínsku podle § 7 nařízení vlády republiky Československé za dne 4. května 1920, č. 321 Sb. z. a n.

Nárok na přídavek k důchodu mají pouze důchodci, bydlící v území republiky Československé.

O přiznání a vyměření přídavků rozhoduje příslušná důchodová komise (§ 60 zákona o pensijním pojištění) zemských úřadoven Všeobecného pensijního ústavu, po případě orgánu náhradního nositele pojištění, jenž rozhoduje o přiznání důchodu.

Rozhodnutí tato lze bráti v odpor pouze žalobou k rozhodčímu soudu podle § 75, odst. 2., zákona o pensijním pojištění.

Nositel pojištění uhradí přídavky vyplacené během správního roku rozvrhem na své členy zaměstnavatele v poměru prémií jim v tomto správním roce předepsaných, při čemž jest procento úhrady zaokrouhliti na nejbližší vyšší čtvrtinu. Případného přebytku jest použíti ve prospěch úhrady v příštím roce. Příspěvek podle rozvrhu předepsaný jest splatný prvního dne měsíce následujícího po doručení výměru. Právo srazit si poměrnou částku tohoto příspěvku (§ 36 zákona o pensijním pojištění) zaměstnavateli nepřísluší.

Pro řízení ve věcech přídavků k důchodu platí obdobně §§ 35, 38, 75, odst. 3. a 75 a, odst. 2., zákona o pensijním pojištění.

Zaměstnancům, kteří byli nebo jsou z pojistné povinnosti podle zákona o pensijním pojištění vyňati, majíce normální nároky pensijní, a jejich pozůstalým, jsou nositelé jejich pensijního pojištění nebo zaopatření povinni poskytnouti k pensijním (zaopatřovacím) požitkům přídavky, pokud jinými předpisy nejsou stanoveny v míře vyšší, podobně podle předchozích ustanovení, avšak s tou změnou, že přídavek jest vyměřiti ve smyslu § 2 100% důchodu a že nejvyšší částky podle § 3 jsou o polovinu vyšší. Náklad těchto přídavků uhradí zaměstnavatelé.

Dostalo-li se řečeným zaměstnancům (pozůstalým) po 1. prosinci 1918 zvýšení pensijních (zaopatřovacích) požitků úpravou výslužného nebo úpravou služného tvořícího základ pro výměru těchto požitků, započte se toto zvýšení na přídavky, stanovené v odstavci 1.

Na tyto přídavky se započte také renta z úrazového pojištění (zaopatření) dělnického, a to obdobně podle zásad článku IX. zákona ze 17. prosince 1919, č. 2 Sb. z. a n. na rok 1920, avšak jen potud, pokud není již započtena na základní požitky pensijní (zaopatřovací).

Nositelé pojištění, kteří již přídavky k důchodům vyplácejí, mohou je započítati na přídavky tímto zákonem stanovené.

Vládní nařízení ze dne 4. května 1920, č. 342 Sb. z. a n. o drahotních přídavcích k důchodům podle zákona o pensijním pojištění pozbývá platnosti dnem 31. prosince 1920, pokud nejde o rozvrh (úhradu) drahotních přídavků vyplacených v roce 1920 podle §§ 6 a 7 tohoto nařízení.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Provedením jeho pověřuje se ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.