Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 1016.

Osnova zákona vyplývá z poválečných politických a dražobných pomerov a má za hlavný účel vrčiť ceny soli vyťaženej v soľných doloch a v solivaroch v Československej republike a licencové poplatky zo solí z cudziny doviezenej.

Rozpočtový výbor doporúča sl. senátu osnovu zákona ku príjmutiu v znení usnesenia poslaneckej snemovne, ktoré je totožné s vládnym návrhom.

V Prahe, 10. aug. (srpňa) 1921.

Místoředseda:
J. Hucl, v. r.

Zpravodaj:
Frant. Zimák, v. r.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Státní prodejní ceny tuzemské soli stanoví se takto:

1. 1 q kamenné (kusové drobné) jedlé soli z dolu v Akně Slatině na dole . . . . . . .100 Kč,

2. 1 q vařené jedlé soli ze solivaru v Solnohradě u Prešova ze skladiště tamže . . 170 Kč.

Ceny rozumí se bez obalu.

Náklady mletí a balení (pytlování), případně ceny obalů (pytlů a j.), pokud tyto práce koná případně obaly dodává monopolní správa, připočítají se k prodejní ceně (§ 1).

Ministr financí se zmocňuje, aby státní prodejní ceny soli přiměřeně zvýšil nebo snížil dle toho, stoupnou-li nebo klesnou-li výrobní náklady.

Sůl ku krmení dobytka (dobytčí sůl) a sůl určená k účelům průmyslovým a živnostenským (průmyslová sůl) prodává se za plnou průměrnou výrobní cenu s 5%ní přirážkou.

Méně cenná odpadková sůl může se prodávati pro průmyslové a živnostenské účely také za nižší cenu.

Tyto ceny stanoví ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem veřejných prací.

Odběr solí dobytčí průmyslové i odpadkové podléhá kontrolním opatřením, též stanoví k ochraně důchodku ze solního monopolu plynoucího ministerstvo financí.

Ministr financí se zmocňuje, aby stanovil, v jakém rozsahu a za jakých podmínek se přiznává zaměstnancům státních solných dolů a hutí bezplatný odběr soli (deputát)a aby upravil se zřetelem na výrobní náklady státní prodejní ceny solí pro obyvatele oněch obcí, jimž podle dosavadních zákonných předpisů přísluší nárok na odběr soli za cenu nižší než všeobecně stanovenou.

Pokud nebude veškerá spotřeba soli ve státním území kryta tuzemskou solí, zmocňuje se ministr financí, aby stanovil okrsky, do kterých smí cizozemská sůl býti dodávána.

Licenční poplatek při dovozu solí z celní ciziny činí při:

1. přepychové soli . . . . . 200 K

2. vařené soli . . . . . . . . . 100 K

3. kamenné soli . . . . . . . . 40 K

za 1 q ryzí váhy, která je základem vyclení.

Ministr financí může povoliti dovoz dobytčí a průmyslové soli z celní ciziny za prominutí neb snížení cla a licenčního poplatku za kontrolních opatření, potřebných ku zajištění solního důchodku.

Ministr financí se zmocňuje, aby licenční poplatek (§ 6) přiměřeně zvýšil neb snížil, pokud je toho třeba ku docílení přibližně stejné ceny solí tu- a cizozemské téhož druhu.

Kdo má na skladě v den kdy tento zákon nabývá účinnosti, zásobu cizozemské soli jedlé 100 q dosahující neb přesahující, jest povinen tuto zásobu během následujících osmi dnů ohlásiti důchodkové kontrole příslušné podle místa uskladnění a doplatiti za každý q:

1. soli přepychové . . . . . . .180 K,

2. soli vařené (tabulové) . . 80 K,

3. jiné jedlé soli . . . . . . . . 20 K.

Zásilky cizozemské jedlé soli, jež jsou den kdy tento zákon nabývá účinností, na cestě, nutno uvedené kontrole ihned po dojíti oznámiti.

Podrobnosti o přihláškách, zjištění zásob, o doplatcích upraví ministerstvo financí.

Dovoz, vývoz i průvoz solí kteréhokoliv druhu bez povolení ministerstva financí jest zakázán.

Přestupky tohoto zákona, jakož i nařízení na základě tohoto zákona vydaných stíhají se podle trestního důchodkového práva.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ustanovení dosud platných zákonů, která tomuto zákonu odporují, pozbývají platnosti.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr financí.