Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 1023.

Zpráva

rozpočtového výboru

o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 954)

o vládním návrhu zákona (tisk 1201),

jímž se mění některá ustanovení uherských zákonných článků o dani z přijmu (dôchodkové) (tisk 2797).

Usnesením poslanecké sněmovny Nár. shromáždění republiky československé ze dne 6. srpna 1921 o dani z příjmu pro Čechy, Moravu a Slezsko, byla naznačena též cesta pro úpravu daně z příjmu na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Navržený zákon zakládá se na týchž zásadách jako zákon o dani z příjmu pro historické země, z něhož převzata jak daňová stupnice, tak také četná ustanovení, kterými se má poplatníkům ulehčiti (snížení daně při větším počtu členů rodiny, zdanění pracovního příjmu atd.), takže zatížení daní z příjmu bude v celém území republiky stejné.

Daně prostá částka se sice z dosavadních 10.000 Kč snižuje na 6000 Kč, za to však se stanoví, že pro léta platnosti tohoto zákona se nevybírá ani daň majetková, která začínala sazbou půl promile a končila, sazbou 0.6 % z čistého jmění, ani tíživá zárobková daň IV. třídy, která se platila ze služebních požitků a již při příjmu přes 12.000 Kč dosahovala výše 10%. Rovněž odpadá všeobecná dôchodková přirážka k zárobkové dani IV. třídy.

S hlediska rovnoměrného zatížení poplatnictva v celém státě bylo ovšem na druhé straně nutno zrušiti dosavadní osvobození soukromých služebních platů až do příjmu 20.000 Kč.

Přirážka pro méně zatížené domácnosti upravena stejně jako v historických zemích, což pro poplatníky na Slovensku a v Podkarpatské Rusi znamená rovněž značnou úlevu.

Rozpočtový výbor senátu Nár. shromáždění republiky československé pojednal o výše uvedeném návrhu zákona ve schůzi dne 11. srpna 1921 a usnesl se jednohlasně doporučiti senátu přijetí navrženého zákona.

V Praze, dne 11. srpna 1921.

J. Hucl v. r.,
místopředseda.

Josef V. Klečák v. r.,
zpravodaj.

Zákon

ze dne...................................................................................1921,

jímž se mění některá ustanovení o přímých daních platných na Slovensku a v Podkarpatské Rusi a stanoví se válečná přirážka k dani dôchodkové (z příjmu) za léta 1921 až 1923.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Platnost zákonných článků X: 1909, XXVI: 1916, dále LIII: 1912 a IX: 1918, těchto dvou posledních potud, pokud se týkají daně dôchodkové (z příjmu), rozšiřuje se pro berní léta 1921 až 1923 na příjmy přes 6000 Kč až do 10.000 Kč včetně, a mění se pro uvedená léta tyto zákonné články bez újmy ustanovení zákona ze dne 26. března 1920, č. 198 Sb. z. a n., takto:

§ 1.

§ 9 zák. čl. XXVI: 1916 se vynechá.

V § 10, odst. 2. a v § 11, č. 1, téhož zák. čl. nahradí se částky 10.000 K částkami 6000 Kč.

Ustanovení § 14 téhož zákonného článku pozbývají platnosti potud, pokud se jimi přiznává osvobození od daně dôchodkové (z příjmu) zaměstnancům v soukromých službách a zřízencům zemské dělnické nemocenské a úrazové pojišťovny.

§ 2.

Zákonný článek X: 1909 o dani dôchodkové (z příjmu) mění se takto:

Místo třetího odstavce, lit. b) a čtvrtého odstavce § 3 nastoupí tato ustanovení:

b) rovněž nepřipočítá se pracovní příjem manželky nebo jiných příslušníků domácnosti, který nebyl získán v hospodářství poplatníkově, pokud celkový příjem domácnosti nepřevyšuje 15.000 Kč.

V obou těchto případech zdaní se příslušný příjem zvláště.

Pokud celkový příjem přednosty domácnosti (čítajíc v to i připočitatelný příjem jednotlivých příslušníků) nepřevyšuje 15.000 Kč, rozdělí se příjem z hospodářského nebo výdělkového podniku, který je výsledkem pravidelné a trvalé spolupráce přednosty domácnosti a druhého manžela nebo dětí, tím způsobem, že na přednostu domácnosti připadnou z tohoto příjmu dvě třetiny a na ostatní spolupracující členy domácnosti jedna třetina. Dvě třetiny příjmu z tohoto podniku připadající na přednostu domácnosti zdaní se u tohoto spolu s jinakým u něho zdanitelným (připočitatelným) příjmem, kdežto třetina příjmu z podniku připadající na spolupracující členy domácnosti, zůstane nezdaněna. K spolupracujícím členům domácnosti, na něž připadá jedna třetina příjmu z podniku, nebudiž přihlíženo při poskytování snížení daně dle § 25.

Poslední odstavec § 3 zůstává nezměněn.

V § 4, čís. 7., nahradí se částka 800 K částkou 6000 Kč.

V § 12, čís. 8., nahrazují se částky 200 K a 400 K částkami 1200 Kč a 2400 Kč.

V § 12, čís. 8., poslední věta prvního odstavce bude zníti:

Srážka životních pojišťovacích premií dle hořejší výměry přísluší též všem ostatním poplatníkům.

K § 12 připojí se jako č. 11. odstavec tohoto znění:

Příspěvky k pokladnám nemocenským, úrazovým, starobním, invalidním, vdovským, sirotčím a pensijním nebo takovým ústavům, pokud je poplatník prokazatelně platil za sebe sama nebo za příslušníky své rodiny v mezích v odstavci prvním čís. 8. tohoto paragrafu vytčených, nebo za své úřednictvo, zřízenectvo, dělnictvo a služebnictvo. Dále u příjemců služebních platů ony částky, jichž jest třeba k opatření a zachování vlastního pracovního nářadí a šatu, dále zvláštní výlohy spojené se zaměstnáním v obzvláště nebezpečných, nepřetržitých nebo nočních závodech, jízdné z místa a do místa pracovního a konečně částky pravidelně zapravované do odborných spolků nebo pomocných pokladen za příčinou zajištění podpor pro případ nemoci, mateřství, nezaměstnanosti nebo neschopnosti k výdělku a pro jiné případy nouze; tyto výlohy, pokud prokazatelně nečiní více, srazí se při služebním příjmu až do 24.000 Kč částkou nejméně 15 % z tohoto příjmu.

Na místo § 25, odst. 1. a 2. nastoupí tato ustanovení:

Poplatníkům, v jejichž zaopatření jsou - nepřihlížejíc k druhému manželu - další členové rodiny, sníží se daňová sazba:

a) při celkovém poplatném příjmu až do 26.000 Kč o jeden stupeň za druhého, vždy o dva stupně za třetího, čtvrtého, pátého a vždy o tři stupně za každého dalšího takového člena rodiny;

b) při celkovém poplatném příjmu přes 26.000 Kč až do 52.000 Kč vždy o jeden stupeň za třetího, čtvrtého, pátého a vždy o dva stupně za každého dalšího takového člena rodiny.

V § 27, odst. 1., vynechá se druhá věta.

V § 34, odst. 1., nahradí se částka 800 K částkou 6000 Kč.

§ 3.

Na místo § 24 zákonného článku X: 1909 ve znění § 3, zák. čl. IX: 1918, nastoupí tato ustanovení:

1. Daň dôchodková (z příjmu) činí ročně:

 

Z příjmu přes

až včetně do

 

 

20.

"

6.000

6.600

80

21.

"

6.600

7.200

90

22.

"

7.200

7.800

110

23.

"

7.800

8.400

130

24.

"

8.400

9.200

150

25.

"

9.200

10.000

180

26.

"

10.000

11.000

210

27.

"

11.000

12.000

240

28.

"

12.000

13.000

280

29.

"

13.000

14.000

320

30.

"

14.000

15.000

360

31.

"

15.000

16.000

410

32.

"

16.000

17.000

460

33.

"

17.000

18.000

510

34.

"

18.000

19.000

570

35.

"

19.000

20.000

630

36.

"

20.000

22.000

706

37.

"

22.000

24.000

793

38.

"

24.000

26.000

886

39.

"

26.000

28.000

978

40.

"

28.000

30.000

1.071

41.

"

30.000

32.000

1.169

42.

"

32.000

34.000

1.267

43.

"

34.000

36.000

1.365

44.

"

36.000

38.000

1.463

45.

"

38.000

40.000

1.561

46.

"

40.000

44.000

1.705

47.

"

44.000

48.000

1.905

48.

"

48.000

52.000

2.106

49.

"

52.000

56.000

2.307

50.

"

56.000

60.000

2.513

51.

"

60.000

64.000

2.719

52.

"

64.000

68.000

2.935

53.

"

68.000

72.000

3.152

54.

"

72.000

76.000

3.378

55.

"

76.000

80.000

3.615

56.

"

80.000

84.000

3.852

57.

"

84.000

88.000

4.089

58.

"

88.000

92.000

4.336

59.

"

92.000

96.000

4.584

60.

"

96.000

100.000

4.841

U příjmu většího než 100.000 Kč až včetně do 200.000 Kč stoupají stupně o 4000 Kč a daň o 268 Kč; u příjmu většího než 200.000 Kč až včetně do 210.000 Kč činí daň 12.030 Kč; u příjmu většího než 210.000 Kč stoupají stupně o 10.000 Kč a daň o 670 Kč.

Avšak daň budiž tak vyměřována, aby ze příjmu stupně vyššího po srážce daně nezbývalo méně nežli zbude z nejvyššího příjmu , nejblíže nižšího stupně po odečtení daně naň připadající.

Pokud dlužno zdaniti příjem 6000 Kč nebo menší, činí daň jedno procento z příjmu.

2. Poplatníkům majícím poplatný příjem vyšší než 18.000 Kč, k jejichž domácnosti nenáleží žádná osoba, jejíž případný příjem dlužno dle § 3, zák. čl. X: 1909, společně zdaniti, zvyšuje se daň připadající dle hořejších ustanovení o 15 % poplatníkům, k jejichž domácnosti nenáleží více než jedna taková osoba, o 10 % částky, kterou dlužno předepsati dle hořejších ustanovení.

Při používání tohoto ustanovení dlužno započítati:

a) ve společné domácnosti s poplatníkem u nežijícího druhého manžela, dále ve společné domácnosti nežijící rodiče (nevlastní rodiče, tchána a tchýni, pěstouny) a děti (nevlastní děti, zetě a snachu, schovance), pokud od poplatníka dostávají pravidelné příspěvky ve výši přes 5% jeho příjmu. Tomuto poskytování příspěvku staví se na roveň věnování přiměřeného jmění k zaopatření dotčených osob;

b) osoby, jejichž společné zdanění s poplatníkem dle výjimečného ustanovení § 3 zák. čl. X: 1909, nenastane. V tomto případě nezvýší se daň ani při zvláštním zdanění dotčených osob;

c) potřebné sourozence a osoby s poplatníkem až do druhého stupně sešvakřené, které jsou jím vydržovány.

Poplatníkům majícím poplatný příjem 24.000 Kč nepřevyšující, kteří vychovati dvě nebo více dítek, nepředepíše se přirážka stanovená v odstavci prvém.

Konzise může stanoviti přiměřeně snížení přirážky dle odstavce prvního u poplatníků, majících poplatný příjem nejvýše 52.000 Kč, kteří jsou pro nějaký neduh odkázáni na

ošetřování cizími osobami, dále u poplatníků, majících poplatný příjem přes 24.000 Kč až včetně do 52.000 Kč, kteří vychovali dvě nebo více dítek.

§ 4.

K dáni dôchodkové (z příjmu) i s přirážkou pro méně zatížené domácnosti (předchozí § 3) vybírá se tato válečná přirážka:


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP