Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 1026.

Zpráva

I. rozpočtového výboru a

II. výboru ústavně-právního

o usnesení poslanecké sněmovny

(tisk 969)

o vládním návrhu zákona (tisk 1398),

kterým se přikazuje samosprávným svazkům výnos některých státních daní (tisk 2825).

I.

Neutěšený, přímo zoufalý finanční stav obcí, měst i okresů v republice československé, přivoděný světovou válečnou tragedií a následky téže války, přiměl vládu republiky Československé ku podání návrhu zákona, kterým se přikazuje samosprávným svazkům výnos některých státních daní.

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky československé schválila ve své 84. schůzi dne 6. srpna 1921 osnovu zákona, kterým se přikazuje samosprávným svazkům výnos některých státních daní a mění se v Čechách, na Moravě a ve Slezsku sazba domovní daně třídní.

Neutěšené finanční poměry všech samosprávných svazků, jaké byly zde již v dobách předválečných, zhoršily se poměry válečnými a poválečnými tak, že bylo všeobecně jasno, že bez účinné pomoci se strany státu nelze jim z nesnází těch vyváznouti.

Finanční situace státu sama však nebyla a není posud taková, aby se mohlo vyhověti všem přáním v této příčině pronášeným, jmenovitě nelze posud provésti přesné vymezení jednotlivých pramenů, ze kterých by příjmy své čerpal stát, a ostatních, které by k výhradnému využití náležely těm kterým samosprávným svazkům. To musí býti ponecháno době budoucí, ve které bude nutno přikročiti k přebudování celého systému daňového.

Prozatím šlo tedy jen o první pomoc v nouzi. Výbor rozpočtový netají se tím, že podle jeho přesvědčení tato pomoc, jak byla vládním návrhem zamýšlena, a kterou si snažila poslanecká sněmovna pokud možno zlepšiti, nemůže přivodit úplnou sanaci financí svazků samosprávných.

Prostředky k tomu účelu poskytnuté jsou omezeny. Obcím (městům municipálním) a to všem se přikazuje polovice daně domovní (činžovní i třídní), kterýžto podíl může býti ministrem financí k žádosti potřebných obcí zvýšen až na 2/3. Takto povolené zvýšení u hl. města Prahy a obcí, které s ním mají býti sloučeny, se zákonem určuje k úhradě nákladů na společné úkoly.

Aby obce menší, v nichž se předpisuje daň domovní, třídní, získaly jednak většího příjmu z tohoto podílu, jednak větší základny přirážkové, navrhuje se současně zvýšení daně domovní třídní ve stupních nižších měrou nepatrnou, ve stupních vyšších, t. j. u objektů s velkým počtem místností, měrou značnější. Zvýšení toto se omezuje na domovní daň třídní v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, neplatí tedy pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, kde jest daň domovní třídní již zák. čl. VI: 1909 moderněji upravená, sazby jsou vyšší a mimo to se k nim vybírá 60%ní přirážka válečná a 40%ní všeobecná dôchodková přirážka.

Obcím se vedle toho po dobu 2 let přikazuje 30 % z výnosu daně pozemkové, zásadně zemím přiznané, aby se jim aspoň po tuto přechodnou dobu dostalo částečné pomoci další.

Konečně upraven podíl obcí na všeobecné dani z obratu, pracovních výkonů a na daní přepychové. Kdežto osnova vládní přiznávala 10%ní podíl na výnosu této daně jen obcím některým, t. j. těm, které budou ke své žádosti ministrem financí přibrány ke spolupůsobení při ukládání a vybírání této daně, usnesla se sněmovna poslanecká, aby bylo všem Obcím zásadné přiznáno právo na 5%ní podíl na výnos této daně, který může býti ministrem financí zvýšen až na 10 % obcím, u nichž toho zvláštní poměry vyžadují.

Spolupůsobení obcí, na němž jest přikázání podílu závislo, se v zákoně jasně omezuje.

Tím jest řečeno vše o pomoci, jaké se dostává obcím.

Pro zastupitelské okresy v Čechách, silniční okresy na Moravě a ve Slezsku a pro župy na Slovensku a v Podkarpatské Rusi jest vyhrazeno 5 % celého výnosu všeobecné daně z obratu a pracovních výkonů a daně přepychové. Rozdělení tohoto podílu se ponechává vládě, při čemž však zákonem se vylučují okresy (župy), v nichž nebyly v předchozím roce vybírány přirážky vyšší než 100 %.

Župy na Slovensku a v Podkarpatské Rusi dostávají vedle toho ještě výnos čisté daně pozemkové, stejně jako zemské fondy český, moravský a slezský.

Zemským fondům českému, moravskému a slezskému se dostává jednak pevného přídělu celkem 7 mil. Kč místo posud jimi vybíraných přirážek k poplatkům dědickým, jednak výnosu čisté daně pozemkové (tedy bez válečných přirážek) jako nedostatečné náhrady na výnos dávky ze zábav a dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí, které podle osnovy zákona o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním mají nadále výhradně patřiti obcím. Pro přechodnou dobu 2 let se tento výnos daně pozemkové ještě snižuje, jak již řečeno, o 30%ní podíl přiznaný obcím.

Největší příjem, jakého se navrženým zákonem má zmíněným zemským fondům dostati, záleží ve zbytku podílu vyhrazeného čtyřiceti procenty všeobecné daně z obratu, pracovních výkonů a daně přepychové samosprávným svazkům, po srážce částek připadajících obcím, okresům a župám. Tento příděl však je určen výslovně k částečné úhradě zvýšených platů učitelských podle t. zv. zákona paritního, které posud stát hradí zálohou. Poněvadž tyto zvýšené náklady nejsou posud v zemských rozpočtech uváděny, nemůže míti příděl ten na zemské rozpočty v nynější jejich formě žádného vlivu. Nestačí také ani z daleka k této úhradě, a bude v té příčině nutno starati se o konečné uspořádání způsobem jinakým.

Čl. III. zák. ze dne 22. prosince 1920, čís. 687 Sb. z. a n., byla zavedena ve prospěch zemí a žup zvláštní přirážka k dani z lihu, pro jejíž rozdělení měl býti stanoven zvláštním zákonem klíč.

Obtíže, které se vyskytly při stanovení tohoto klíče, a neustálené posud poměry vedly k tomu, že návrh zákona zmocňuje vládu, aby rozdělila sama výnos přirážky mezi zmíněné samosprávné svazky, přihlížejíc k úkolům jejich a ke skutečné spotřebě lihu v tom kterém, území.

Ustanovení §u 7, kterým se zrušují některá ustanovení různých specielních zákonů má za účel přivoditi pokud možno stejné poměry u všech obcí republiky Československé.

Rozpočtový výbor senátu Nár. shromáždění republiky Československé v základě usnesení ze dne 11. srpna 1921 doporučuje, aby senát Nár. shromáždění schválil usnesení poslanecké sněmovny v plném znění.

V Praze, dne 11. srpna 1921.

J. Hucl v. r.,

místopředseda.

Josef V. Klečák v. r.,
zpravodaj.

II.

Ústavně-právní výbor senátu Národního shromáždění republiky Československé pojednav ve schůzi dne 11. srpna t. r. konané o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 969) o vládním návrhu zákona (tisk 1398), kterým se přikazuje samosprávným svazkům výnos některých státních daní a mění se v Čechách, na Moravě a ve Slezsku sazba domovní daně třídní, rozhodl se připojiti ku usnesení rozpočtového výboru, doporučiti senátu Národního shromáždění ku schválení usnesení poslanecké sněmovny ze dne 6. srpna 1921.

V Praze, dne 11. srpna 1921.

Dr. Veselý v. r.,
místopředseda.

Josef Lukeš v. r.,
zpravodaj.

Zákon

ze dne...............1921,

kterým se přikazuje samosprávným svazkům výnos některých státních daní a mění se v Čechách, na Moravě a ve Slezsku sazba domovní daně třídní.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

§ 1.

Obcím (městům municipálním) se přikazuje polovice splatné čisté daně domovní (činžovní, třídní, 5%ní nebo na 5 % snížené daně činžovní) v té které obci (městu municipálním) předepsané a skutečně zapravené.

Ministr financí se zmocňuje, aby k žádosti zvýšil tento příděl o 1/6, tedy na dvě třetiny celkového výnosu čisté daně domovní městu Praze a obcím, které mají býti s Prahou sloučeny, k úhradě nákladů na společné úkoly, jakož i obcím, kterým bylo v roce 1920 povoleno vybírati obecní přirážky k přímým daním nejméně 300 %. Pro rok 1921 a následující se tato výměra snižuje na 200 % tak, že rozhodna jest vždy výměra roku nejblíže, předchozího.

Byla - nebo bude-li v obci vybírána obecní přirážka k různým druhům přímých daní různou výměrou, rozhodna, jest nejnižší výměra přirážky; při čemž však se k výši přirážky k dani činžovní nehledí.

Obec žádající o tento vyšší příděl daně domovní, povinna jest prokázati, zdali a jaké samostatné dávky obecní a s jakým výsledkem se již vybírají nebo v roce, o nějž jde, mají býti vybírány.

§ 2.

Zemským fondům českému, moravskému a slezskému přikazuje se, počínajíc rokem 1922, místo posavadního výnosu přirážky k poplatkům dědickým celkový roční peníz 7,000.000 Kč, který jest mezi fondy tyto rozděliti v poměru průměrného skutečného výnosu této přirážky v letech 1918 až 1920. Podíl, který z výnosu této přirážky plynul posud do nemocničního fondu pražského a brněnského, jest těmto fondům ve stejném poměru z hořejšího přídělu dále odváděti.

§ 3.

Čistá daň pozemková pro rok 1921 a následující předepsaná a skutečně zapravená přikazuje se, počínajíc dnem účinnosti tohoto zákona, v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zemským fondům, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi župám.

Pro dobu 2 let od účinnosti tohoto zákona připadá 1/3 této daně obcím (municipálním městům), v nichž je předepsána a byla vybrána, a které pro rok 1921 vybírají aspoň 200 % obecních přirážek.

§ 4.

Z celkového výnosu všeobecné daně z obratu a pracovních výkonů a daně přepychové přikazuje se podíl 40 % samosprávným svazkům, který rozděliti jest takto:

1. Obce (municipální města) mají nárok na příděl 5% daně v té které obci (municipálním městu) předepsané a skutečně vybrané, s výjimkami dále uvedenými, pokud jsou při ukládání a vybírání této daně podle zákona o všeobecné dani z obratu a pracovních výkonů a dani přepychové spolučinny.

Jmenovitě jsou obce k tomu účelu povinny:

A. oznamovati z úřední povinnosti příslušné berní správě každý nový závod zmíněné dani podrobený, doručiti majiteli jeho zároveň tiskopis ohlašovacího listu, na požádání spolupůsobiti při vyplnění tohoto listu a konečně zaslati jej berní správě,

B. oznamovati příslušné ber ní správě každou změnu v závodech daní povinných (zánik, rozšíření atd.),

C. k žádosti berní správy spolehlivě vyšetřiti a podávati dobrá zdání o rozsahu podniků daní povinných,

D. kontrolovati a příslušné berní správě oznamovati dani podrobené dodávky nepodnikatelů,

E. doručovati výměry a platební rozkazy,

F. spolupůsobiti při upomínacím řízení k vydobytí daně včas nezaplacené.

Při výpočtu přídělu nehledí se k dani,

a) kterou povinna jest obec sama jako podnikatelka nebo dodavatelka,

b) kterou vybírá celní úřad v obci umístěný při dovozu nebo vývozu předmětů, jichž dodávka podrobena jest dani přepychové,

c) z cukru, melasy a lihu, placené paušálem od cukrovaru, komise melasové a lihové. Daň placenou ústřední kanceláří podniku za různé provozovny téhož podniku, jest na jednotlivé obce, v nichž má podnik provozovny, poměrně rozvrhnouti.

Ministr financí se zmocňuje, aby tento příděl zvýšil k žádosti až na 10% obcím, v nichž ukládání daně vyžaduje zvláště intensivní činnosti orgánů obecních a v nichž vyšší příděl jest odůvodněn jinak nezbytným přílišným zatížením poplatnictva přirážkami a samostatnými obecními dávkami.

2. Zastupitelským okresům v Čechách, silničním okresům na Moravě a ve Slezsku a župám na Slovensku a Podkarpatské Rusi přikazuje se celkem 5% výnosu veškeré této daně. Vláda se zmocňuje, aby provedla rozdělení tohoto celkového přídělu se zřetelem k úkolům, které jest dotčenými samosprávnými svazky konati, a celkovému zatížení poplatnictva toho kterého okresu (župy) přirážkami okresními (župními) s tím omezením, že vyloučeny jsou z tohoto přídělu okresy (župy), u kterých v roce právě minulém výměra přirážek nečinila více než 100 %, a že přídělem tímto výměra přirážek nesmí klesnouti, na méně než 100 %.

3. Zemským fondům českému, moravskému a slezskému k úhradě zvýšených platů učitelských podle zákona ze dne 23. května 1919, čís. 274 Sb. z. a n., a pozdějších zákonů o úpravě platů a drahotních přídavků státních zaměstnanců zbytek celkového 40%ního podílu ze zmíněné daně, který rozděliti jest mezi tyto fondy v poměru skutečných nákladů učiněných k tomuto účelu v roce právě uplynulém.

§ 5.

Zvláštní přirážku k dani z lihu, zavedenou ve prospěch zemí, pokud se týče žup, článkem III. zákona ze dne 22. prosince 1920, čís. 687 Sb. z. a n., rozdělí mezi dotčené samosprávné svazky počínajíc rokem 1921 vláda se zřetelem k jejich úkolům a ke skutečné spotřebě lihu v tom kterém území.

§ 6.

Výplata daní v předchozím uvedených, podílů na nich nebo přirážek děje se v mezích plateb příslušnými orgány skutečně přijatých čtvrtletně pozadu, a to tak, že příslušný úřad, daň (poplatek) vybírající, poukáže dotčenému svazu samosprávnému nejdéle do konce měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí, přibližně vypočtený obnos, na prošlé kalendářní čtvrtletí připadající.

Konečné súčtování provede se nejdéle do konce druhého kalendářního čtvrtletí správního roku nejblíže následujícího.

Ministr financí se zmocňuje, aby v případech, kde ani přibližný výpočet podílu na dotčený samosprávný svazek připadajícího není možný, poskytoval přiměřené zálohy.

§ 7.

Platnosti pozbývají:

1. Zákon ze dne 19. srpna 1905, čís. 89. z. z., kterým bylo povoleno městské obci brněnské vybírati obecní přirážky ke státnímu paplatku z převodu nemovitostí mezi živými, čl. I., § 1, č. 15. zák. ze dne 6. února 1920, čís. 117 Sb. z. a n., kterým bylo hl. městu Praze povoleno vybírati 10%ní přirážku k poplatkům z převodu nemovitostí mezi živými a na případ smrti, povolení udělená posud rozhodnutím vlády jednotlivým městům k vybírání obecní přirážky ke státním poplatkům z převodu nemovitostí, nebo k vybírání zvláštního obecního poplatku z převodu nemovitostí;

2. zákon ze dne 24. června 1898, č. 39 z. z. pro Slezsko, kterým bylo povoleno slezským obcím vybírati samostatnou obecní daň z platů služebních;

3. zákon ze dne 15. září 1899, čís. 51 ex 1900 z. z., kterým bylo městu Mor. Ostravě povoleno vybírati městskou daň ze služného, nepodrobeného státní dani z vyššího služného;

4. zákon ze dne 26. dubna 1915, čís. 35 z. z., o městské dani ze služného v městě Mar. Hory;

5. § 69 zákonného článku XXXV: 1888 a § 4 zákonného článku VI: 1899 a § 6 zákonného článku II: 1906 o podílu obcí z výnosu daně výčepní;

6. ustanovení zákonného článku LVIII: 1912, XXII: 1915, XXV: 1916 a IX: 1917, pokud se týkají podpor poskytovaných městům s právem municipálním a městům s regulovaným magistrátem z prostředků státních.

Článek II.

Příloha B. zákona ze dne 9. února 1882, č. 17 ř. z., mění se počínajíc dnem 1. ledna 1922 takto:

Sazba daně domovní třídní.

Pro dům s počtem místností

třída

sazba

40-36

I.

860 Kč

35-30

II.

720 Kč

29-28

III.

600 Kč

27-25

IV.

490 Kč

24-22

V.

390 Kč

21-19

VI.

300 Kč

18-15

VII.

220 Kč

14-10

VIII.

140 Kč

9-8

IX.

90 Kč

7

X.

70 Kč

6

XI.

50 Kč

5

XII.

36 Kč

4

XIII.

20 Kč

3

XIV.

9 Kč

2

XV.

6 Kč

1

XVI.

3 Kč

   

1 Kč 50 h* )

*) Sazba 1 Kč 50 h v třídě XVI. platí pro chýše z rákosí, z hlíny beze zdiva nebo z proutí, nebo chýše postavené na zaražených jehlách.

U budov, ve kterých jest přes 40 místností obytných, jest připočítati k nejvyšší sazbě za každou obytnou místnost přes 40 . . . 20 Kč.

Článek III.

Zákon tento, jehož čl. II. netýká se Slovenska a Podkarpatské Rusi, nabývá účinnosti v celém území československé republiky mimo Podkarpatskou Rus současně se zákonem o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním.

V Podkarpatské Rusi nabývá § 5 tohoto zákona účinnosti týmž dnem; ostatní paragrafy nabudou v Podkarpatské Rusi účinnosti dnem, kdy tam nabude účinnosti zákon o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním (§ 59 téhož zákona).

Článek IV.

Výkonem zákona pověřuje se ministr financí.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP