Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 1028.

Živnostensko-obchodnímu výboru senátu byl přikázán ku projednání a podání zprávy vládou návrh zákona o zřízení vnuceného likvidátora pro rozvrh bavlny a bavlněné příze, zakoupené na státem zaručený úvěr.

Odůvodněn je tím, že nákupnímu a prodejnímu družstvu československých přádelen stát poskytl směnečné záruky na zakoupení bavlny jen proto, že by jinak úvěru nebylo dosaženo, že je pouze garantem a to posledním - pravým dlužníkem, že je textilní průmysl, poněvadž při založení družstva šlo o rovnoměrné zásobení celého textilního průmyslu, což bez úvěru nebylo možno a že nemůže připustiti vláda, aby státní garancie bylo skutečně použito.

Zákonem má se proto provésti likvidace zbylých zásob bavlny, koupené na úvěr zaručený státem a příze z ní vyrobené a to nuceným likvidátorem, který má tyto zásoby prodati za světové ceny a ztrátu vzniklou mezi svéstojnou cenou bavlny a obnosem, docíleným rozprodejem, má býti přinucen nésti textilní průmysl bavlnu a bavlněnou přízi zpracující.

Živnostensko-obchodní výbor senátu rozhodl vzhledem k neobyčejné důležitosti zákona v ohledu národohospodářském, sociálním a finančním vyslechnout experty súčastněných stran.

Zástupci družstva vyslovili se pro likvidaci družstva podle zákona a to z toho důvodu, že realisace zbylých zásob jinak není možna.

Zástupci spotřebitelů příze odmítají takovéto provedení likvidace bavlny, koupené na úvěr státem zaručený, jednak z principielního stanoviska a právního důvodu, poněvadž nebyli členy družstva, nebyli v žádném právním závazku k němu, neměli účasti na obchodech družstva a event. zisku, jakož i ve vedení družstva a poněvadž by tedy toto řešení a přenášení ztráty na osoby nesúčastněné odporovalo dosavadnímu právnímu řádu.

Dále vytýkají, že družstvo nedbalo pečlivosti řádného-obchodníka při hospodaření s touto bavlnou a dopustilo, že členové družstva různými nepřístojnostmi poškodili konsumenty a spotřebitele příze, že družstevní bavlnu zpracovali ve svých závodech a v závodech, ve mzdě pro ně pracujících, spotřebitelům příze přízi včas nedodávali, takže u nich vzrůstala nezaměstnanost, jelikož vzhledem k monopolu družstva, nemohli si opatřiti přízi jinde.

Spotřebitelé příze pracovali proto 10 až 20 %, naproti tomu družstva až 100 %.

Mimo to dodávali členové družstva přízi špatné jakosti, nepocházející z družstevní bavlny a podmiňovali prodej příze z družstevní bavlny nákupem příz papírových a špatných příz z doby válečné a pod.

Nedostatku příze využili také členové družstva k tomu, že pod rukou, s obejitím družstva, prodávali přízi za ceny nepřiměřeně vysoké. Tím postupem jsou, spotřebitelé příze poškozeni a je proto požadavek, aby se súčastnili úhrady ztráty - nespravedlivý.

Živnostensko-obchodní výbor senátu uváživ veškeré přednesené vývody, požadavky a návrhy na změnu a vzav zřetel na zprávy a resoluce senátu, v této. věci již k čís. 444 sen. a k čís. 2806 posl. sněm. přijaté, rozhodl se navrhnouti předložený zákon.

Zákonem tím má se provésti likvidace zásob bavlny, koupené družstvem na státem a syndikátem bank zaručený úvěr, zásoby této bavlny a příze, z této bavlny vyrobené, mají prodány býti likvidátorem za světové ceny a rozdíl mezi touto cenou a svéstojnou cenou nakoupené bavlny má se rozvrhnouti zásadně na textilní průmysl, bavlnu a bavlněnou přízi zpracujícím a průmysl, polotovary bavlněné zušlechťující.

Živnostensko-obchodní výbor řídil se při zpracování předloženého zákona faktem, že nákupní a prodejní družstvo přádelen, zapsané spol. s r. o., bavlnu tu nakoupilo, s ní obchodovalo, že témuž vyhražen byl monopol obchodu, bavlnou a bavlněnou přízí, že členové družstva měli býti účastni na event. zisku a ztrátě a proto rozhodl, aby družstvo a jeho členové, t. j. přádelny a s nimi spojené závody v prvé řadě ze svého uhradili ztrátu shora zmíněným rozprodejem zbylých zásob bavlny a příze vzniklou.

Teprve kdyby uvedení činitelé, kteří měli veliké zisky a výhody před spotřebiteli příze a více byli zaměstnáni, nemohli bez prokazatelného ohrožení své existence ztrátu tu nahraditi, má býti zbytek těmito neuhrazený zaplacen bankami, pokud ze zaručení zaplacení bavlny měly zisk a v poslední řadě většími, finančně k tomu způsobilými tkalcovnami samostatnými, při čemž podnikům, které by uložení povinnosti platební přivedlo do hospodářské krise, likvidátor povinnosti takové uložiti nesmí.

K tomu cíli je nutno, aby likvidátor za spolupůsobení poradního sboru zjistil zejména zisky družstva, přádelen a jejich podniků, přízi zpracujících a polotovary zušlechťujících, dále jaké množství přidělené družstevní bavlny mělo při řádném provozu a hospodaření v ten který čas býti zpracováno a má zjistiti event. nesprávnosti, jako nevčasné zpracování družstevní bavlny, zpracování družstevní bavlny pro své účely, zpracování a zcizení bavlny, resp. příze z importované bavlny vlastní v tuzemsku a pod.

Tyto vinníky jest přidržeti k zodpovědnosti a nesení veškerých ztrát jednáním tím povstalých, zejména bavlnu takto zpracovanou jest odečísti od zbylých zásob družstevní bavlny na jejich účet, jak již resolucemi senátu čís. 444 a posl. sněmovny čís. 2806 bylo žádáno.

Vnucený likvidátor jest povinen předložiti poradnímu sboru k posouzení všechny otázky zásadní i sporné a usnesením poradního sboru o dostačitelnosti průkazu o tom, že uložení platební povinnosti by někoho uvedlo v hospodářskou krisi, je vázán.

V poradním sboru mají býti zastoupeni všichni podle zákona ohledně úhrady ztráty v úvahu vzatí interesenti.

Živnostensko-obchodní výbor schválil připojený zákon o zřízení vnuceného likvidátora pro rozvrh bavlny a bavlněné příze, zakoupené na státem zaručený úvěr a navrhuje vysokému senátu schválení zákona toho beze změny.

V Praze, dne 11. srpna 1921.

Josef Thoř v. r.,
místopředseda.

Č. J. Lisý v. r.,
zpravodaj.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Ministr pověřený správou Úřadu pro zahraniční obchod se zmocňuje, aby nákupnímu a prodejnímu družstvu Československých přádelen bavlny, zaps. společenstvu s r. o. v Praze, ustanovil vnuceného likvidátora za účelem provedení likvidace zásob bavlny a z ní zhotovené příze, zakoupené na úvěr, za který vláda vzala na sebe záruku podle zákona za dne 10. dubna 1919, čís. 186 Sb. z. a n.

§ 2.

Za vnuceného likvidátora může býti ustanoven státní nebo smluvní úředník, který jest v této funkci veřejným orgánem a jest ze své činnosti zodpovědný ministru, pověřenému správou Úřadu pro zahraniční obchod.

Vnucenému likvidátoru bude přidělen poradní sbor, jmenovaný ministrem, správcem, Úřadu pro zahraniční obchod. Tento poradní sbor má sestávati ze zástupců veškerých odvětví průmyslových bavlnu a bavlněnou přízi zpracujících a bavlněné polotovary zušlechťujících, jakož i bank, které se zaručily za zaplaceni bavlny na úvěr zakoupené - a to ze zaměstnavatelů i zaměstnanců.

Vnucený likvidátor jest povinen předložiti poradnímu sboru ku posouzení všechny otázky zásadní, jakož i takové jednotlivé případy, kterých nelze řešiti podle zásad poradním sborem navržených.

§ 3.

Vnucený likvidátor zastaví dosavadní likvidační kroky Družstvem podniknuté a provede volný rozprodej zbývajících zásob bavlny a příze, zakoupené na úvěr, za který vláda vzala na se záruku podle zákona ze dne 10. dubna 1919, čís. 186 Sb. z. a n., za nejlepší docílitelnou cenu. Získané částky budou odvedeny Bankovnímu úřadu ministerstva financí za účelem opatření valuty k úhradě příslušného úvěru.

§ 4.

Nebude-li rozprodejem podle §u 3 uhrazena svéstojná cena této bavlny resp. svéstojná cena bavlněné příze, kterou z této bavlny vyrobili členové nákupního družstva, rozvrhne vnucený likvidátor úhradu neuhraženého zbytku podle ustanovení §u 5.

Zásadně jsou držitelé všech průmyslových podniků zpracujících bavlnu a bavlněnou přízi, kteří brali účast na přídělech této bavlny nebo bavlněné příze, povinni uhraditi svéstojnou cenu této bavlny po případě bavlněné příze.

§ 5.

Za účelem rozvrhu neuhraženého zbytku vnucený likvidátor provede nejprve za spolupůsobení členů poradního sboru zevrubné vyšetření dosavadního hospodaření Družstva a přádelen bavlny, jakož i tkalcoven a zušlechťoven polotovarů s nimi spojených. Sdělí výsledek konaného šetření s poradním sborem a podle jeho dobrozdání zařídí, čeho třeba, kdyby šetření bylo prokázalo nějaké nesprávnosti.

Podle výsledku tohoto šetření a zařízení rozvrhne pak vnucený likvidátor po slyšení poradního sboru neuhražený zbytek v první řadě na Družstvo a na přádelny bavlny, jakož i na tkalcovny a zušlechťovny s nimi spojené, v druhé řadě pak na ručitelské banky; pokud z ručení měly zisk, a konečně na větší finančně k tomu způsobilé tkalcovny samostatné.

Podnikům, které by uložení povinnosti platební přivedlo prokazatelně do hospodářské krise, likvidátor takové povinnosti ukládati nesmí. O dostačitelnosti podaných průkazů rozhodne poradní sbor, na jehož příslušné usnesení jest likvidátor vázán.

Nastala-li v době od 15. května 1919 do 16. října 1920 změna v osobě držitele podniku, budiž při rozvrhu přihlíženo i ku dřívějšímu držiteli a také jemu uložena úhrada poměrně podle doby provozování podniku a účasti na přídělech této bavlny.

§ 6.

Za zaplacení obnosu, který podle konečného rozvrhu připadne na jednotlivé podniky, ručí jeho držitel celým svým majetkem.

§ 7.

Vnucený likvidátor provede konečný rozvrh ukládacími platebními příkazy, ve kterých bude stanovena lhůta ku splnění na 30 dnů od doručení.

Jest též oprávněn ještě před konečným rozvrhem neuhraženého zbytku uložiti držitelům jednotlivých podniků resp. bankám prozatímními platebními příkazy, aby zajistili do 30ti dnů na úhradu zbytku určenou záruku buď složením v hotovosti nebo jiným způsobem poskytujícím, sirotčí jistotu u Zemské banky v Praze.

Proti platebním příkazům uvedeným v odstavci prvním a druhém může býti podán do 14ti dnů od doručení rekurs k Úřadu pro zahraničního obchodu Úřad pro zahraniční obchod jest povinen, před svým rozhodnutím o rekursu slyšeti osobně stěžovatele, resp. jím splnomocněného zástupce. Rekurs nemá odkladného účinku.

§ 8.

Platební rozkazy, uvedené v §u 7, jsou vykonatelny politickou exekucí na veškerém movitém majetku majitele neb držitele dotyčného podniku a jsou exekučními tituly podle §u 1 číslo 12 zákona ze dne 27. května 1896, čís. 79 ř. z. (exekučního řádu) a §§u 1 lit. h), zákonného čl. LX, z roku 1881.

§ 9.

Držitelé podniků, jimž byla uložena úhrada podle §u 4 tohoto zákona, nesmí pouze z tohoto důvodu zastaviti provozování podniku.

§ 10.

Držitelé podniků, podléhající dani z příjmu, nebo společnosti, podléhající dani výdělkové padle druhé hlavy zákona o osobních daních přímých ze dne 25. října 1890, čís. 220 ř. z., kterým ve smyslu §u 8 tohoto zákona bylo uloženo platebním příkazem nésti podíl na ztrátě při likvidaci nákupního a prodejního družstva čsl. přádelen bavlny, mohou si předepsané jim částky odečísti podle své volby od daňového základu pro berní rok 1919 nebo 1920.

Obdobně mohou si držitelé podniků, kteří uhradili na základě ujednání mezi jednotlivými skupinami průmyslu svéstojnou cenu bavlny nebo bavlněné příze, odečísti rozdíl této svéstojné ceny a ceny běžné podle své volby od daňového základu pro berní rok 1919 nebo 1920.

§ 11.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a jeho provedením se pověřuje ministr, který spravuje Úřad pro zahraniční obchod, v dohodě se súčastněnými ministry.

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 12. října 1920, čís. 566 Sb. z. a n., pozbývá zároveň účinnosti.