Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 1029.

Ceny uhlí jsou stanovovány po důkladném prozkoumání výrobních nákladů ministerstvem veřejných prací, které od druhé poloviny r. 1920 zavedlo zvlášť přísnou kontrolu provozních výdajů orgány revisního odboru ministerstva financí a výsledek těchto kontrol jest teprve po projednání jich zástupci ministerstva veřejných prací a ministerstva financí podkladem pro úřední určení uhelných cen.

Tento způsob posuzování uhelných cen osvědčit se ve všech případech, kdy bylo nutno projednávati žádosti o zvýšení uhelných cen, neboť provedená cenová úprava byla vždy nižší, než bylo důlními podniky žádáno; v mnoha případech bylo zvýšeni odmítnuto vůbec.

Přeskupení dolů do cenových skupin vyšších, dekretované 1. květnem 1921, stalo se na základě žádostí, jichž příznivé vyřízení bylo oddalováno až i osm měsíců, aby se neodvratné zvýšení cen, pokud to bylo jen možno, v zájmu konsumentů, zamezilo.

Předložené cenové žádosti odůvodňovaly passivitu důlního provozu hlavně tím, že úprava mezd, která byla vykonána od července 1920, nebyla hražena současným zvýšením uhelných cen. Téměř ve všech případech hrozí nebezpečí, že nezachovali se důlnímu podniku finanční rovnováha, bude nutno omeziti investice a jednotlivé složky výrobních nákladů, jakož i snížiti dělnické mzdy. Se snižováním mezd nebylo lze souhlasiti proto, že drahotní poměry nezlevnily. Rovněž i ostatní složky výrobních nákladů se nezmenšily, spíše se některé z nich podražily; tak na př. stojí důlní dřevo přes 300 Kč za 1 m³, dynamit 50-60 Kč za 1 kg a obdobně stouply ceny ostatních třaskavin pro důlní provoz; dále byly značně zvýšeny příspěvky na sociální pojištění hornické.

Tímto postupem zabránilo ministerstvo veřejných prací nepokojům v uhelných revírech a zachovalo úplně nerušený uhelný provoz po dobu téměř jednoho roku. Snahu po odbourání mezd snaží se ministerstvo veřejných praci odvrátiti tím, že dle možnosti hledí docíliti zajištění nutné výše mezd příslušným výkonem; tento postup nachází plné pochopeni u hornictva.

Vzestupnou úpravou některých uhelných cen v severozápadním uhelném revíru od 1. května 1921 byly částečně vyrovnány přílišné cenové rozdíly uhlí stejné jakosti a proto bylo přikročeno i k snížení uhelných cen značky Kohinoor a cenové skupiny na revíru Most-Teplice-Chomutov.

Nelze tudíž přehlédnouti, že celkový efekt úpravy uhelných cen od 1. V. 1921 jest pro konsumenty příznivý.

Nutno však doznati, že uhelné ceny jsou vzhledem k jakosti nevyrovnány a že nivelisace uhelných cen nutně nastane. Provésti ji ihned sestupnou úpravou uhelných cen bylo by nebezpečím pro mzdovou otázku hornickou a pro existenci mnohých důlních podniků, a jest proto nezbytno takovému jednostrannému řešeni uhelné otázky se vyhnouti. Tvrzení, že zdražení uhelných cen od 1. května 1921 se stálo způsobem podloudným, široké veřejnosti skrytým, jest nesprávné. Úprava uhelných cen dála se i po 1. květnu 1921 po přísných revisích výrobních nákladů a ceny uhelné ministerstvem veřejných prací po zralé úvaze všech hospodářských momentů dekretované byly značně nižší, než jak je žádaly důlní podniky.

Revisní výsledky byly předem podrobně projednány v cenovém výboru uhelné rady a to za souhlasu i delegátů z řad dělnictva. Vznikly-li v sestavě uhelných cen pro revír Most-Teplice-Chomůtov nové cenové skupiny, stalo se tak jen proto, že nebylo určitým dolům přiznáno plně žádané zvýšení uhelných cen, resp. nebylo provedeno přeskupení jich do vyšší cenové skupiny původní. Průměrné zvýšení cen za uhlí západočeského hornického akciového spolku v Plzni a Žacléři nebylo o K 5,02, resp. o K 2,60, nýbrž o K 2,40 za 1 q. Uhelné ceny dolu Pankrác v Plzni zůstaly vůbec nezvýšeny. Dolům Alexander a Nelson Mostecké uhelné společnosti, jichž uhlí má výhřevnost 5.000 a 6.0000 kalorií, bylo přiznáno průměrné zvýšení K 2,90 na 1 q vzhledem li výrobním nákladům a vzhledem k jakosti uhlí a aby se aspoň částečně vyrovnaly cenové rozdíly se stejně hodnotnými uhelnými druhy cenové skupiny Ia revíru Most-Teplice-Chomůtov, byly průměrně ceny této skupiny (doly Weimannovy) sníženy o K 1,05 na 1 q.

Dolu Filomena v Chabařovicích bylo přiznáno, zvýšení uhelných cen o K 5,00 na 1 q, protože byl ve stavu zařizování, tedy ne v normálním provozu a bylo tu nutno zachovati dělnictvu jeho nesnížené mzdy. Přes to byl však v brzku po cenové úpravě zastaven důlni provoz, nebo méně cenně uhlí dolu nebylo možno vzhledem k nynější konjuktuře za dosavadní ceny prodati. Je-li snaha při snížených cenách opět důl uvésti v činnost, stane se tak pravděpodobně pouze na úkor dělnických mezd, jelikož jakost dobývaného uhlí zvýšení ceny více nesnese.

Průměrná cena dolu Anna ve Strupčicích byla zvýšena o K 4,- na 1 q, ač dle revisního výsledku by bylo mělo nastati zvýšení o K 8,-. Tento důl patří firmě Böhlerově, značná část jeho těžby jest uvolněná pro vlastní železářské podniky firmy, takže ze zvýšené ceny má zvýšený prospěch hlavně stát při uhelné dávce, aniž by tím naši konsumenti vlastně byli zatíženi.

Doly Minerva, Hercules, Bihl, Viktorin, Doblhoff, Adolf-Marie, Trojice a Amalie III. byly přeskupeny z původní cenové skupiny Ic do nové skupiny Ib1, ač důlní podniky žádaly o přeskupení do vyšší skupiny Ib. Nastalo tudíž při těchto dolních revisí odůvodněné zvýšení průměrné ceny o K 1,50, tedy značně nižší než se správa podniků domáhala. U dolu Svornost v Ohničí nenastalo zvýšení žádné, neboť pouze nedopatřením v Úředním listu byl tento důl zaměněn s dolem Svornost v Cukmantlu.

Doly Anna v Čouši, Centrum, Humboldt, Kolumbus, Matylda, Emerán, Barbora a Quido byly vzhledem k výsledku revise přeskupeny z původní cenové skupiny IIa do nové skupiny Ic 1, a ne jak bylo podnikatelem žádáno do skupiny Ic, takže jim bylo přiznáno zvýšení K 0,70 na 1 q.

Rovněž dolu Eliška v Trnicích, který patří severočeským elektrárnám a jehož celková těžba se spotřebuje ve vlastním podniku, nebylo dáno plné zvýšení uhelné ceny zjištěné revisí, nýbrž jen K 0,95 na I q. Zvýšení uhelné ceny bylo odhlasováno podmínečně, že nebude zvýšena cena za elektrický proud pro osvětlování a proto, že bylo by illusorním ustanovení zákona o účasti dělnictva na čistém zisku, kdyby důl byl uměle udržován v passívitě. Rovněž i zdraženi uhelných cen dolů Fortuna a Povýšení Kříže (ne Boží Požehnání) o 0,63 na 1 q stalo se po vyšetřeni výrobních nákladů.

Dolu Oscar v Duchcově byto povoleno značně menší zvýšení uhelné ceny, než vykazoval výsledek provozních nákladů a to jen po několika vyjednáváních i s dělnictvem tohoto dolu proto, aby byl závod uchován v provozu. Přes to byl však důl po krátké době zastaven a dosud netěží.

Ujednání o stanovení zvláštního příplatku k uhelným cenám pro doly v Plzni a Žacléři Západočeského uhelného spolku k investičním a reparačním účelům se stalo u ministerstva veřejných prací za účasti všech interesentů, zástupců dělnických organisací a závodních rad, i města Plzně, čímž bylo zabráněno hrozícím nepokojům v plzeňském a žacléřském revíru, ježto důlní podnikatel vypověděl kolektivní mzdové smlouvy a zamýšlel i značnou redukci počtu osazenstva uvésti v rovnováhu výrobní náklady při uhlí. Po úpravě uhelných cen o investiční a reparační příplatek, který jest omezen na dobu pěti měsíců a musí býti upotřeben k humánním a reparačním investicím (dokončení stavby dělnických domků, stavba dělnické koupelny, nutná zdokonalení a rozšíření provozního zařízení), jichž provedení bude kontrolovati příslušný bánský úřad, byla tato opatřeni, ohrožující klid při důlním provozu nejen v plzeňském a žacléřském revíru, odvolána a dělnické mzdy nebyly redukovány. Podotknouti dlužno, že bylo pro tyto doly povoleno jen asi poloviční zvýšení uhelných cen oproti požadovaným důlním podnikatelem.

V kladenském revíru nenastalo a nenastane zvýšení průměrné uhelné ceny revírové. Byla tam vykonána jen nutná nivelisace uhelných cen tak, aby veškeré uhelné ceny pro všechny kladenské uhelné společnosti byly jednotné. To znamenalo zvýšení cen hrubých druhů uhelných u dvou ze čtyř kladenských uhelných společností o K 0,50 na I q, ale snížení cen u všech čtyř společností, za prachy o K 0,70 až K 0,50 a za kaly o K 0,70 a K 8,- na 1 q. Tato úprava, která jest opět výsledkem revise výrobních nákladů, byla nutna i se stanoviska obchodního i hospodářského a má za úkol zachovati celý kladenský kamenouhelný revír v nerušeném provozu.

Regulace uhelných cen nutno prováděti velmi obezřetně a objektivně, neboť absolutní odmítání každé žádosti o zvýšení cen mělo by za následek těžké otřesy hospodářské (zastavování podniků, výluku dělnictva, stávky následkem snižování mezd atd.) a nesmí se jednostranně hájiti pouze zájem konsumu.

V Praze, dne 27. července 1921.

Dr Kovařík v. r.,
ministr veřejných prací.