Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

4. zasedání.

Tisk 1088.

Odpověď

vlády republiky Československé

na interpelaci senátorů Otm. Hrejsy, Fr. J. Kroihera a spol.

ohledně výkladu resoluce senátu M. S. R. Č. z 18. listopadu 1920

a resoluce poslanecké sněmovny z 25. listopadu 1920

o nouzové výpomoci duchovenstvu (tisk 794).

Vláda republiky Československé, případně ministerstvo školství a národní osvěty, kterému podle povahy věci připadlo uvésti tuto resoluci ve skutek, dosáhnuvší dohody s ministerstvem financí o úhradě nákladu s tím spojeného, poukázalo přesně podle znění této resoluce nouzovou výpomoc duchovenstvu těch církví, v nichž jest duchovenstvu cele nebo částečně placeno z fondů státem spravovaných (resp. v částech republiky československé, druhdy ku státu uherskému patřivších, z peněz státních za podpory těchto fondů) tudíž duchovenstvu římsko-katolickému v celé republice, duchovenstvu řecko-katolickému, evangelickému a. v. a kalvínskému jakož i židovskému na Slovensku, kteréžto církve jsou tam podle platných dosud uherských zákonů tak zvanými církvemi kongruálními to jest vztahuje se na ně povinnost státu platiti neb doplňovati kongruu jejich duchovenstva.

Neshoduje se proto se skutečným stavem věci okolnost v interpelaci uváděná, že řecko-katolické duchovenstvo není této výpomoci účastno.

Pokud jde o evangelické duchovenstvo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (duchovenstvo evangelické církve českobratrské jakož i německé církve evangelické), nemohla je vláda republiky Československé resp. ministerstvo školství a národní osvěty pojmouti do účasti na této nouzové výpomoci z toho důvodu, jelikož výpomoc ta podle přesného znění resoluce omezena jest na duchovenstvo cele nebo částečně placené z fondů spravovaných státem, kdežto evangelické duchovenstvo není placeno tímto způsobem, nedostávajíc přímo od státu nic, nýbrž stát poskytuje ve smyslu § 20 cís. patentu ze dne 8. dubna 1861, čís. 41. říš. zák. k úhradě církevních potřeb roční příspěvky celé církvi evangelické nebo jejím náboženským obcím (sborům), a ty teprv používají části tohoto příspěvku státního ke zlepšení hmotného postavení svého duchovenstva.

Vzhledem na přesné znění resoluce bylo povinností vlády postupovati v rámci tohoto znění a.nevykládati je svémocně způsobem extensivním a nekryjícím se úplně s textem resoluce. Proto také vláda nepokládala se za oprávněnu realisovati resoluci odchylně od toho, co ve svém znění vládě ukládá.

Tím ovšem není odňata Národnímu shromáždění možnost, aby se usneslo pojmouti také evangelické duchovenstvo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku do nouzové výpomoci. Dlužno však při tom upozorniti, že stát, jak bylo již nahoře uvedeno, nemá přímého vlivu na platové požitky tohoto duchovenstva a že mu ani výše těchto požitků není přesně známa, takže vláda by nemohla bez předcházejícího obsáhlého šetření zjistiti, do jaké míry jest toto duchovenstvo v takovém hmotném postavení, že by potřebovalo výpomoci, kdežto u duchovních těch vyznání, jimž se na základě resoluce dostalo výpomoci, byla tato věc jasna, jsouc dána faktem, že stát je zcela nebo částečně platí resp. přispívá na kongruu a ostatní řádné požitky služební.

V Praze, dne 11. října 1921.

Dr. Beneš v. r.,
předseda vlády.