Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I volební období.

4. zasedání.

Tisk 1093.

Zpráva

ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona,

kterým se doplňuje zákon ze dne 17. července 1919, č. 421 Sb. z. a n. (tisk 801)

o přeměně statku obecního ve kmenové jmění obecní.

Vládní návrh zákona chce napraviti neshody, které vznikají z toho, že § 5 zákona ze 17. července 1919, č. 421 Sb. z. a n., nařídil výmaz práv užívacích a požívacích zapsaných na nemovitostech obecního statku, ale pozemkové knihy označení "obecný statek" většinou neznají, poněvadž jest to pojem práva veřejného, a při zakládání knih pozemkových nebylo možno, aby soudy rozhodovaly o otázkách, které nebyly rázu soukromoprávního.

Důvodová zpráva vládní mluví neprávem o obtížích zaviněných nedostatečností knihovních zápisů, neboť uvádí-li, že pro řešení této otázky byla vždy uznávána na základě obecního zřízení příslušnost úřadů samosprávných, nemůže vytýkati soudům, že se nezabývaly při zakládání pozemkové knihy řešením otázky, co je obecním statkem a co kmenovým jměním obecním.

Předložená osnova má tedy odstraniti jen mezeru v zákoně ze 17. července 1919, čís. 421 Sb. z. a n., a navržený způsob pokládáme za vhodný.

Účastníkům se zabezpečuje možnost, aby se proti výmazu svých práv bránili u soudu, a to odporem podaným buď proto, že nejde o obecní statek, nebo proto, že sporné právo se neopírá o ustanovení obecního zřízení.

O povaze obecního statku mají nadále rozhodovati úřady samosprávné, o otázce, zdali práva sporného bylo nabyto z důvodu soukromoprávního, rozhodne soud v řízení nesporném, ale i tu jest vázán výrokem samosprávného úřadu o tom, že zapsané právo se opírá toliko o obecní zřízení.

Řízení nesporné poskytuje i soudu i účastníkem dosti možnosti, aby pečovali o důkladné vyšetření všech skutečností pro rozhodnutí důležitých, ale jest prosto obtíží a nákladnosti řízení sporného.

§ 1. stanoví právní domněnku, že práva užívací a požívací, zapsaná na obecních nemovitostech, se zakládají na ustanoveních obecních zřízení, a domněnka ta plyne už také z intencí zákona ze 17. července 1919, č. 421 Sb. z. a n.

Po některých stylistických úpravách navrhuje proto ústavně právní výbor, aby senát Národního Shromáždění navržený zákon schválil.

V Praze, dne 26. října 1921.

Dr. Soukup v. r.,
předseda.

Dr. Veselý v. r.,
zpravodaj.

Zákon

ze dne...........................................

jímž se doplňují ustanovení zákona ze dne 17. července 1919, č. 421 Sb. z. a n., o přeměně statku obecního ve kmenové jmění obecní.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Jsou-li v pozemkových knihách zapsána práva užívací nebo požívací na nemovitostech obecního (měšťanského) statku, byť i nemovitosti ty nebyly v pozemkových knihách přímo jako statek obecní (měšťanský) označeny, jest míti za to, že jde o práva zapsaná podle ustanovení obecních zřízení.

§ 2.

(1) Navrhne-li obec nebo dohlédací úřad, aby práva v § 1 uvedená byla v pozemkové knize vymazána a nelze-li návrhu tomu podle § 5 zákona ze dne 17. července 1919, č. 421 Sb. z. a n., přímo vyhověti, vyhovuje-li však jinak návrh předpisům knihovního zákona, zpraví soud oprávněné, pokud z pozemkové knihy jsou patrni, a pokud z pozemkové knihy patrni nejsou, vyhláškou v obci a na soudní desce o návrhu a dodá, že mohou ve lhůtě 30 dnů podati u soudu písemně neb protokolárně odpor proti návrhu.

(2) Odpor lze podati jedině proto, že nejde o nemovitost obecního (měšťanského) statku, nebo že zapsaná práva užívací nebo požívací neopírají se o ustanovení obecních zřízení.

(3) Lhůta 30 dnů, uvedená, v odst. 1, počíná doručením a pro ty, kteří přímo zpraveni nebyli, vyvěšením vyhlášky v obci, ve které nemovitost leží.

§ 3.

Nebude-li odpor podán, povolí soud navržené výmazy bez dalšího řízení.

§ 4

(1) Bude-li odpor podán jedině proto, že nejde o nemovitost obecního statku, vyžádá si soud od zemského (správního) výboru (zemské správní komise, župního výboru) právoplatné rozhodnutí příslušného samosprávného úřadu.

(2) Podle tohoto rozhodnutí, jež jest pro soud závazné, vyřídí pak soud odpor a návrh na výmaz.

§ 5.

(1) Byl-li podán odpor pouze proto, že zapsaná práva užívací nebo požívací se neopírají o ustanovení obecního zřízení, má odporující prokázati v odporu nebo nejpozději při jednání o něm, že tohoto práva bylo nabyto ze soukromoprávního důvodu.

(2) K jednání o odporu obešle soud navrhovatele, dohlédací úřad a odporujícího. Při něm může pak navrhovatel nebo dohlédací úřad prokázati, že zapsané právo bylo platně odeřknuto nebo že bylo platně uznáno, že se opírá toliko o ustanovení obecního zřízení. Dohlédací úřad může se k roku vyjádřiti písemně. Pravoplatné rozhodnutí samosprávného úřadu o tom, že zapsané právo se opírá toliko o ustanovení obecního zřízení, jest pro soud závazné.

(3) Soud rozhodne podle výsledku jednání v nesporném řízení o odporu a po právní moci usnesení o návrhu na výmaz.

(4) Byl-li podán odpor z obou důvodů § 2, odst. 2., vyžádá si soud rozhodnutí podle § 4 a provede pak jednání podle předchozích odstavců.

§ 6.

Ustanovení tohoto zákona o obcích platí také o osadách.

§ 7.

Zákon nevztahuje se na Slovensko a Podkarpatskou Rus.

§ 8.

(1) Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

(2) Návrhy podle § 5 zákona ze dne 17. července 1919, č. 421 Sb. z. a n., před účinností tohoto zákona podané a právoplatně zamítnuté, může obec, nebo dohlédací úřad znova podati. Nebylo-li dosud právoplatně rozhodnuto, jest postupovati podle předpisů tohoto zákona.

§ 9.

Provésti zákon ukládá se ministrům spravedlnosti a vnitra.