Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

4. zasedání.

Tisk 1106.

Senát Národního shromáždění republiky Československé se usnáší:

1. Hospodářská ujednání, uzavřená mezi republikou Československou a říší Německou v Praze dne 29. června 1920, se schvalují i s protokoly o válečných půjčkách, výplatě kuponů z dluhopisů sestátněných dřívějších drah soukromých, jakož i se zvláštní úmluvou o provedení čl. 297 mírové smlouvy Versailleské.

2. Ministr financí se zmocňuje, učiniti na základě zákona z 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a nař., cestou nařizovací nutná opatření ku provedení ustanovení bodu 3. přílohy E přiloženého hospodářského ujednání.

3. Vládě se ukládá, aby smlouvu tuto publikovala ve Sbírce zákonů a nařízení státu československého.

4. Ministru věcí zahraničních se ukládá, aby v dohodě se všemi súčastněnými ministry učinil další opatření za účelem provedení těchto ujednání.

Hospodářské styky republiky Československé se sousední říší Německou přirozeně vyvolaly nové úmluvy hospodářské mezi oběma státy, kterými se nahrazují dřívější úmluvy platné mezi Německem a bývalým Rakouskem. I mírová smlouva Versailleská některými ustanoveními přímo jednání taková učinila nutným. Oba státy po převratu poznaly, že nutno co nejdříve řešiti tyto důležité otázky, aby nenastaly veliké škody státu a občanstvu. V Praze dne 20. června 1920 konaly se porady zástupců obou států. Výsledkem jest souhrn ujednání, jež vláda předkládá Národnímu Shromáždění ku dodatečnému schválení. Ustanovení obchodní smlouvy, podepsané 29. června vládou německou a vládou československou přispěly nemálo k vzájemným stykům obou států, při tom seznáno, že v některých směrech je nutnost revise stávající praxe, zvláště v provádění vývozu a dovozu, při čemž v rámci původní úmluvy dané direktivy se ujasnily a podrobněji propracovaly ku prospěchu průmyslu. V příčině této byly konány podrobné porady v Berlíně v únoru roku 1921 a změny i doplňky po slyšení interesentů za účasti obou vlád byly schváleny. Národohospodářský výbor prozkoumal předložené osnovy hospodářsko-obchodních ujednání a navrhuje vysokému senátu jejich schválení.

V Praze, dne 26. října 1921.

Václav Donát v. r.,
předseda národohospodářského výboru.

Po uzavření míru Versailleského objevila se potřeba upraviti hospodářské styky se sousedící s námi říši Německou, se kterouž již v době předválečné pěstěny byly měrou čilejší, a to tím více, ježto v době válečné i poválečné zavedena byla celá řada institucí povahy prohibiční a kontrolní, kteráž bránila hospodářskému našemu rozvoji.

Již zákonem ze dne 25. listopadu 1919, č. 637 Sb. z. a n., byla vláda zmocněna, aby obchodní smlouvy s cizími státy uzavírané uváděla zatímně v platnost, pokud se jimi obchodní a dopravní styky upravují na základě největších výhod, uloženo jí však současně tímto zákonem za povinnost smlouvy takto v platnost uvedené předložiti ihned k ústavnímu řízení pro konečné schválení.

Vyhovujíc tomuto předpisu předložila vláda smlouvu svrchu zmíněnou dne 2. srpna 1921 k ústavnímu schválení senátem a uvedla ji zatímně v platnost nařízením ze dne 9. září 1921, prohlášeným ve Sbírce zákonů a nařízení č. 350.

Smlouva tato jest patrně rázu provisorního, má definitivně platnost nabýti ratifikací zákonodárnými sbory a výměnou ratifikačních listin a může býti kdykoliv jednou ze smluvních stran ve tříměsíční lhůtě vypovězena.

Důležité jest zejména ustanovení článku XXI., vedle kteréhož dohoda tato nemá vlivu na ostatní smlouvy mírové s Československou republikou již uzavřené anebo které by později byly uzavřeny a zejména na ustanovení smlouvy Versailleské, jejíž článkem 267 propůjčeny byly státu našemu veškeré největší výhody bez každých kompensací s naší strany.

Předloha přítomná skládá se z 5 částí a to z vlastní hospodářské dohody, z úmluvy týkající se práva republiky Československé zadržeti a likvidovati ve smyslu článku 297. mírové smlouvy Versailleské německý majetek, z protokolu o válečných půjčkách a kuponech, protokolu o zušlechťovacím řízení lnářském a ze smlouvy o státním občanství.

Poslední tato část byla mezi tím jako tisk 993. senátu ku schválení předložena a v 70. schůzi tohoto sboru ze dne 12. srpna 1921 k návrhu zahraničního výboru již schválena.

První a to hlavní část tvoří hospodářská dohoda mezi oběma státy se 7 přílohami A-G, z nichž příloha A se zvláštní přílohou týká se železniční dopravy, příloha B obsahuje seznam zboží, na jehož vývozu našemu státu s jedné a německému státu s druhé strany obzvláště záleží, příloha C pak seznamu zboží, jehož ulehčení, dovozu za určitých předpokladů se oběma státy navzájem zaručuje, příloha D týká se vzájemné výměny uhlí, příloha E upravuje otázky financí zejména uvolnění cenných papírů a deposit, příloha F obvyklé úlevy v pomezním styku a příloha G vzorce legitimaci pro obchodníky resp. obchodní cestující.

Meritorní obsah těchto smluv ve směru hospodářském týče se vzájemného dovozu a vývozu, vzájemného zaručení nejnižších cen vývozních, z nichž mají vyloučeny býti státy třetí a tím zaručena i bezprostřední výměna obojího zboží, vzájemné sestavení seznamu zboží, jež nemá býti obmezeno vývozním povolováním resp. jehož dovoz má býti vzájemně ulehčen.

U nás zejména potřeba anilinových barev z říše Německé, u této pak dovoz našeho dříví způsobil smlouvou vzájemné ulehčení, kdežto ve styku pomezním významným objevilo se ustanovení, že pohraničním obyvatelům jednoho státu nemá nastati dodávací povinnost druhého státu proto, že hospodaří na pozemcích tohoto státu.

Pozornost zasluhuje též úmluva, že přes ustanovení mírové smlouvy Versailleské, dle kteréž má náš stát nárok na jednostranné propůjčení největších výhod oproti Německu, co do obchodních styků i daní nakládá s německými příslušníky jako příslušníky jiného státu; mimo to pak i v oboru sociálního pojistění postaveni příslušníci obou států sobě na roveň a vyhrazena v tom směru vzájemná úprava zvláštní. I ve směru nákupu a sbírání zakázek v cizině povoleno vzájemné daňové osvobození i usnadněno obchodování společnosti obchodních v obou státech tím, že žádati mají do 6 měsíců od účinnosti této smlouvy o připuštění.

Konečně učiněna býti mají zvláštní ujednání o poštách, telegrafech a telefonech, obapolné ochraně proti nákazám, právní pomoci, vyhnutí se dvojitému zdanění atd.

Pokud se týče dopravy, položena byla za základ dopravněprávních styků Bernská úmluva mezinárodní a pro valutární obtíže vytvořeny sazby přímé alespoň pro nejdůležitější relace a druhy zboží, jinak pak dosavadní starý systém tarifní zachován, kdežto pokud se týče přechodu a výměny vozů pro technické obtíže zůstala v platnosti rovněž dosavadní úmluva mezinárodní.

Pro urychlenou přepravu zajatců přes Hamburk k nám projevena se strany Německa ochota; v otázce přepravy repatriantů k nám slíbeno blahovolné rozhodování.

Ve příčině dovozu a průvozu zboží zavázaly se následkem silného nedostatku vozů oba státy nežádati přepravních povolení a uvolilo se Německo připustiti v průchodních stanicích do Německa denně nejvýše 200 vozů.

Důležitou pro náš stát jest otázka uhelná vůči Německu, ježto bychom musili zásobovati celou Moravu, Podkarpatskou Rus a Slovensko hnědým uhlím z našich pánví, kdežto Německo by musilo dovážeti své kamenné uhlí do Bavor a Saska.

Pro ušetření vozidel a usnadnění dopravy domluveno, že Německo dodá nám 105.000 tun slezského uhlí a koksu, kdežto republika naše uvolila se k dodání 202.000 tun českého uhlí, hnědého a 4000 tun uhlí ostravského, za což však Německo se zavázalo dovézti k nám uhlí až na 15.000 tun ve vlastních vozech a veškeré naše hnědé uhlí odvézti si rovněž ve svých vozech.

Pokud se týče otázek finančních, vyšla naše republika Německu za účelem navázání dobrých sousedských styků potud vstříc, že zavázala se použíti práva jí čl. 297 mírové smlouvy Versailleské propůjčeného, zadržovati i likvidovati německý majetek, jen potud, pokud všeobecně hospodářský i sociální zájem státu toho vyžaduje, aby německý majetek podroben byl našemu vlivu, jak to zejména nutno jest při železnicích, dolech, hutích i léčebních lázních.

Ohledně honorování válečných půjček přiznáno jako conditio sine qua non říšsko-německým příslušníkům postavení tuzemců potud, pokud prvnější v době upsání, již v oblasti naší bydleli a v určité lhůtě po schválení tohoto ujednání přijati budou do našeho svazku státního.

Ustanovení hospodářská, zejména co do vývozu a dovozu, jež prováděti se měla cestou administrativní, provedena ihned po podpisu smlouvy, měla pak za následek hospodářské sblížení, jež výrazu svého došlo v podrobných poradách v únoru 1921 v Berlíně konaných, takže jako na př. v průmyslu knoflíkářském a chemickém schváleny dohody dotyčným průmyslem učiněné.

V Praze, dne 22. listopadu 1921.

Antonín Svěcený v. r.,
předseda zahraničního výboru.

Dr Luděk Krupka v. r.,
zpravodaj zahraničního výboru.