Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

4. zasedání.

Tisk 1109-1109|5.

Překlad.

Interpelace

Senátora dra Ledebur-Wichelna a soudruhů

na pana ministra financí

stran berní revise v továrně "Münzer-Hütte" u Ústí n. L.

Dne 31. května tohoto roku objevili se v továrně na kovové zboží "Münzer-Hütte" nedaleko Ústí n./L. dva pánové, kteří se legitimovali jako berní úředníci z Prahy a prohlásili, že chtějí přezkoušeti přiznání daně z obratu na r. 1920, ačkoli již dne 28. dubna 1921 komise tří pánů přezkoušela přiznání daně z obratu tohoto podniku podle veškerých knih.

Na poznámku správce továrny, že revise byla již před čtyřmi nedělemi provedena jinou finanční komisí, odpověděli oba pánové, že representují vrchní komisi, která má přezkoušeti práci první komise. Také prohlásili, že mají více práv nežli první komise.

Oba pánové zabývali se převážně obchody, které firma uzavřela začátkem r. 1920 s Československou Společností pro obchod s východem, akc. společnosti v Praze. Zboží odvedené jmenované vývozní firmě a určené pro cizinu fakturovala továrna na kovové zboží "Münzer-Hütte" s 25 % vývozní přirážkou, jak se to tehdy dělo z ohledu na valutární poměry při veškerém exportním zboží, což bylo revidujícím pánům dokázáno předloženými doklady.

Tento postup jeví se jako nepochopitelné a zároveň neslýchané zasahování finančních úřadů ve prospěch soukromé akciové společnosti; proto se táží podepsaní pana ministra financí:

1. kdo jsou členy Československé Společnosti pro obchod s východem, akc. spol. Praha?

2. v jakém poměru je tato společnost k ministerstvu financí?

3. byly osoby, které se vydávaly za berní úředníky a vykonaly dne 31. května revisi v továrně na kovové zboží "Münzer-Hütte", vyslány z rozkazu představených úřadů?

4. jak může pan ministr tento postup vysvětliti a jaká opatření zamýšlí učiniti, aby podobné nedůstojné poměry zamezil?

V Praze, dne 22. listopadu 1921.

 

Dr Ledebur-Wicheln,

Jelinek, Luksch, Lippert, Fritsch, dr Spiegel, dr Koperniczky, dr Naegle, dr Mayr-Harting, dr C. E. Schmidt, Hübner, Knesch, dr Herzigová, Vetter-Lilie, K. Friedrich, Meissner, Jesser.

Původní znění.

Interpellation

des Senators Dr. Ledebur-Wicheln und Genossen

 an den Herrn Finanzminister

betreffend die Steuerrevision in der Fabrik "Münzer-Hütte" bei Aussig a. E.

Am 31. Mai 1. J. erschienen in der nächst Aussig gelegenen Metallfabrik Münzer-Hütte 2 Herren, welche sich als Steuerbeamte aus Prag legitimierten und erklärten, eine Überprüfung der Umsatzsteuerbekenntnisse pro 1920 durchführen zu wollen, trotzdem schon am 28. April 1921 eine aus 3 Herren bestehende Kommission die Umsatzsteuerbekenntnisse dieses Unternehmens an der Hand sämtlicher Bücher überprüft hatte.

Auf die Bemerkung des Fabriksleiters, daβ die Revision schon vor 4 Wochen von einer andern Finanzkommission durchgefόhrt worden sei, entgegneten die beiden Herren, daβ sie eine Superkommission reprδsentieren, die die Arbeit der ersten Kommission zu überprüfen hätte. Auch erklärten sie, daβ sie mehr Rechte hätten als die erste Kommission.

Die beiden Herren befaβten sich vorwiegend mit den seitens der Firma anfangs 1920 mit der Θeskoslovenská Společnost pro obchod s východem, akc. spol., Prag abgeschlossenen Geschäften. Die an die genannte Exportfirma abgegebenen, für das Ausland bestimmten Waren, wurden seitens der Metallfabrik Münzer-Hütte, wie dies damals mit Rücksicht auf die valutarischen Verhältnisse bei allen Exportwaren der Fall war, mit einem 25 % tigen Auslandszuschlag fakturiert, was den revidierenden Herren an der Hand von Belegen nachgewiesen wurde.

Dieser Vorgang stellt sich als ein ebenso unbegzeifliches wie unerhörtes Eingreifen der Finanzbehörden zu Gunsten einer privaten Aktiengesellschaft dar; die Unterzeichneten stellen daher an den Herrn Finanzminister die folgende Anfrage:

1. Wer sind die Mitglieder der Československá Společnost pro obchod s východem, akc. spol., Prag.

2. In welcher Beziehung steht diese Gesellschaft zu dem Finanzministerium.

 

3. Sind die sich als Steuerbeamte ausgebenden Personen, welche am 31. Mai die Revision in der Metallfabrik Münzer-Hütte vornahmen, im Auftrag der vorgesetzten Behörde entsendet worden.

4. Wie vermag der Herr Minister diesen Vorgang aufzuklären und welche Vorkehrungen gedenkt er zu ergreifen, um derartige unwürdige Zustände hintanzuhalten.

 

Prag, am 22. November 1921.

 

Dr. Ledebur-Wicheln,

Jelinek, Luksch, Lippert, Fritsch, Dr. Spiegel, Dr. Koperniczky, Dr. Naegle, dr Mayr-Harting, Dr. C. E. Schmidt, Hübner, Knesch, Dr. Herzig, Vetter-Lilie, K. Friedrich, Meissner, Jesser.

Tisk 1109|1.

Překlad.

Interpelace

senátora Karla Friedricha a soudruhů

na ministerstvo národní obrany

ve příčině nedůstojného zacházení s nemocným německým vojínem v Chebu.

Dne 30. října 1921 k šesté hodině večerní přistoupil k strážníkovi Janu Müllerovi v Chebu v Nádražní třídě pilot Otto Rasp, narozený dne 17. května 1898 v Mnichově, příslušný do Františkových Lázní, okres Cheb, přidělený leteckému oddělení v Chebu, jenž za příčinou mobilisace narukoval, s prosbou, aby mu pomohl, poněvadž pro bolesti nemůže jíti sám dále.

Rasp hlásil se den před tím ve vojenské nemocnici jako nemocný, byl však dne 30. října ráno zase propuštěn s tím, že prý je podvodník. Nad to spílal mu tamější šikovatel slovy: "opilé německé prase!", zajisté proto, poněvadž v noci následkem své nemoci musel vrhnouti.

Rasp došel dne 30. října dopoledne do všeobecné nemocnice v Chebu a prosil o přijetí; pan MUDr. Adler prohlédl Raspa a konstatoval zápal slepého střeva i považoval operaci za naléhavě nutnou; pan dr Adler nemohl však nemocného přijmouti beze svolení velitelství vojenské nemocnice i vydal mu lékařské vysvědčení o jeho stavu.

 

Odpoledne dal se Rasp prohlédnouti ještě jednou panem městským fysikem drem Tieberem a také tento prohlásil, že má-li tento muž zůstati na živu, jest operace nutně zapotřebí. Pan městský fysik dr Tieber vydal mu rovněž lékařské vysvědčení, aby tento muž obdržel od vojenského lékaře povolení ku přijetí do zdejší všeobecné nemocnice.

 

Když však nemocný žádal v nemocnici za povolení, bylo mu odepřeno s tím, aby se odebral na letiště, tři čtvrtě hodiny cesty vzdálené.

 

Poněvadž Rasp pociťoval veliké bolesti, ponechala jej zatím paní dr Tiebarová ve svém bytě. Velitelství nemocnice bylo pak telefonicky vyrozuměno, načež v 7 hodin večer přišel nadporučík s dvěma vojáky, aby nemocného odvedli.

 

Poněvadž se však Rasp obával, že mu vojenský lékař zase neuvěří, nechtěl v Hradební třídě (Schanzstrasse) jíti dále sebou a musel od strážníků Jiřího Kleha a Eduarda Beckera býti dopraven do nemocnice, kdež byl také ihned přijat. Tam byl Rasp od 30. října do 8. listopadu v lékařském ošetřování.

 

Jest pan ministr ochoten tento skandální případ vyšetřiti a provinilé orgány vzíti k zodpovědnosti?

Karel Friedrich,

dr Ledebur-Wicheln, Jelinek, dr Spiegel, dr Hilgenreiner, Luksch, dr Naegle, dr. Schmidt, dr Herzigová, Meissner, Vetter-Lilie.

 

Původní znění.

 Interpellation

 des Senators Karl Friedrich und Genossen

 an das Ministerium für Nationale Verteidigung,

 betreffend unwürdige Behandlung eines kranken deutschen Soldaten in Eger.

 

Am 30. Oktober 1921 gegen 6 Uhr abends kam zu dem Sicherheitswachmanne Johann Müller in Eger in der Bahnhofstraβe der zur Mobilisierung eingerückte Pilot Otto Rasp, geboren 17. Mai 1898 in München, zust. nach Franzensbad, Bez. Eger, zugeteilt der Fliegerabteilung Eger, mit der Bitte, ihm zu helfen, da er vor Schmerzen nicht im Stande sei, allein weiterzugehen.

 

Rasp meldete sich tags vorher im Truppenspital als krank, wurde jedoch am 30. Oktober früh wieder entlassen, mit dem Bedeuten, daβ er ein Schwindler sei. Obendrein wurde er noch vom dortigen Feldwebel mit den Worten: "betrunkenes deutsches Schwein!" beschimpft, jedenfalls deshalb, weil er sich in der Nacht, infolge seines Krankheitszustandes, erbrechen muβte.

 

Rasp suchte am 30. d. M. vormittags das allgemeine Krankenhaus in Eger auf und bat um Aufnahme; Herr MUDr. Adler untersuchte Rasp und konstatierte Blinddarmentzündung und hielt eine Operation für dringend notwendig; Herr Dr. Adler konnte jedoch den Kranken ohne Bewilligung des Militärspitalskommandos nicht aufnehmen und gab ihm ein ärztliches Zeugnis über seinen Zustand mit.

 

Am Nachmittage lieβ sich Rasp nochmals von Herrn Stadtphysikus Dr. Tieber untersuchen und erklärte auch dieser, daβ - wenn der Mann am Leben bleiben soll - eine Operation dringend notwendig erscheint. Herr Stadtphysikus Dr. Tieber stellte ihm ebenfalls ein ärztliches Zeugnis aus, damit der Mann vom Militärarzt die Bewilligung zur Aufnahme in das hiesige allgemeine Krankenhaus erhält.

 

Als jedoch der Kranke im Marodenhause um die Bewilligung ersuchte, wurde ihm diese verweigert mit dem Bemerken, er möge sich auf den eine 3/4 Stunde entfernten Flugplatz begeben.

 

Da Rasp groβe Schmerzen empfand, so lieβ ihn Frau Dr. Tieber einstweilen in ihrer Wohnung. Das Spitalskommando wurde hierauf telefonisch verstδndigt, worauf um 7 Uhr abends ein Oberleutnant mit 2 Soldaten kam, um den Kranken abzuholen.

 

Da Rasp jedoch befürchtete, daβ ihm von Seite des Militärarztes abermals kein Glaube geschenkt wird, so wollte er in der Schanzstraβe nicht mehr weitergehen und muβte durch die Wachleute Georg Kleh und Eduard Becker ins Krankenhaus geschafft werden, wo er auch sofort aufgenommen wurde. Daselbst war Rasp vom 30. Oktober bis 8. November in ärztlicher Behandlung.

 

Ist der Herr Minister geneigt, diesen skandalösen Vorfall zu untersuchen und die schuldtragenden Organe zur Rechtfertigung zu ziehen?

 

Prag, am 22. November 1921.

Karel Friedrich,

Dr. Ledebur-Wicheln, Jelinek, Dr. Spiegel, dr Hilgenreiner, Luksch, dr Naegle, Dr. Schmidt, Dr. Herzig, Meissner, Vetter-Lilie.

Tisk 1109|2.

Překlad.

Interpelace

senátorů dra Naegle, dra Spiegela a soudruhů

 na vládu

 ve příčině konfiskace časopisu "Montagsblatt aus Böhmen".

V čísle 46. periodického časopisu "Montagsblatt aus Böhmen" ze dne 14. listopadu 1921 propadlo v úvodníku "Odzbrojení a pacifismus 1921" na stránce 2., sloupec 3., a na strance 3., sloupec 1., následující místo tužce censorově:

"Pokud jest dosud známo, nevyskytl se ani jediný intelektuální člověk, jenž by se byl odvážil říci: "Nedotknu se žádné zbraně; nepůjdu do žádné války, poněvadž nenávidím válku jakožto nezpůsobilý a zlotřilý prostředek a poněvadž jsem ochoten snésti raději nejtěžší tresty, nežli bych se propůjčil za nástroj takovýmto způsobem organisovaného vraždění." To by bylo bývalo pacifistické, mužné slovo, mnohem mužnější nežli žvásty o heroismu, bajonetech a smrti pro vlast, kteréž jsme zase museli vyslechnouti a za nimiž často přece nevězí nic jiného, než-li snaha po pohodlném sproštění, spojeném pokud možno ještě s možností, obchodní konjunkturu válečnou včas a důkladně využitkovati pro vlastní kapsu. Ovšem, takovéto výroky o pacifismu byly by mohly vycházeti pouze od příslušníků českého národa; u příslušníka některé menšinové národnosti, ať již by to byl býval Němec, Maďar anebo Slovák, byly by v tom bývaly ihned spatřovány politické vedlejší úmysly i byl by nejspíše dosáhl opaku toho, co mu jakožto účel tanulo na mysli."

Každý, kdo nepředpojatě čte celý článek a v jeho souvislosti konfiskované místo, vidí ihned, že se zde jedná o projev mínění o pacifismu, jenž nesen jest vysokými mravními ideály. Pisatel neprojevuje jiných myšlenek, než jak byly v posledních letech také z české strany nesčíslněkráte zdůrazňovány, a zjišťuje dodatkem k tomu, že těchto pacifistických ideí při poslední mobilisaci nebylo prakticky použito u žádných intelektuálů, ani na německé ani na české straně. Nikdo, kdo klidně a objektivně posuzuje, nemůže v citovaných a censurou inkriminovaných slovech spatřovati snad výzvu, aby nebylo uposlechnuto mobilisačního rozkazu, nehledě k tomu, že to nemohlo býti úmyslem pisatelovým již z té příčiny, poněvadž článek psán byl v době, kdy již byla nařízena demobilisace. Ba, pisatel byl by pokládal za nejméně oportunní, kdyby některý příslušník nečeské národnosti byl chtěl při mobilisaci dáti praktického výrazu svému pacifistickému názoru světovému.

Jest tedy zcela nepochopitelno, jak mohla část článku propadnouti censuře a tím porušena a nesrozumitelnou učiněna býti celá souvislost v myšlenkovém pochodu. Jednání censorovo jest proto neoprávněno a nepochopitelno a připomíná nejhorší dobu násilnického a policejního státu, nelze je však právě tak jako mnohé konfiskace, které v posledním čase staly se zvykem, zejména v německém tisku, slučovati s tak často již prohlašovanými zásadami demokratické republiky, kterouž přece československý stát chce býti.

Činí se tudíž k vládě dotaz:

1. Jak může vláda ospravedlniti uvedené zabavení článku v časopisu "Montagsblatt aus Böhmen",

2. co zamýšlí vláda učiniti, aby takovýmto případům na příště bylo zabráněno?

V Praze, dne 22. listopadu 1921.

Dr Naegle, dr Spiegel,

Jelinek, Luksch, Jesser, K. Friedrich, dr Herzigová, dr Mayr-Harting, Fritsch, dr Schmidt, dr Hilgenreiner, Zuleger, Knesch, Lippert.

Původní znění.

Interpellation

der Senatoren Dr. Naegle, Dr. Spiegel und Genosson

 an die Regierung

 betreffend Konfiskation des "Montagsblattes aus Böhmen".

In Nr. 46 vom 14. November 1921 der periodischen Zeitschrift "Montagsblatt aus Böhmen" verfiel in dem Leitartikel "Abrüstung und Pazifismus 1921" auf Seite 2, Spalte 3 und Seite 3, Spalte 1 folgende Stelle dem Stifte des Zensors:

"Soviel bis jetzt bekannt ist, hat sich nicht ein einziger Intelektueller gefunden, der es gewa hätte, zu sagen: "Ich rühre keine Waffe an; ich gehe in keinen Krieg, weil ich den Krieg als ein untaugliche, und verbrecherisches Mittel verabscheue und bereit bin, lieber die härtesten Strafen zu erdulden, als mich zum Werkzeug dieser Art organisierter Schlächterei herzugeben." Das wäre ein pazifistisches, ein mutiges Wort gewesen, viel mutiger, als das Geflunker von Heroismus, Bajonetten und Tod fürs Vaterland, das wir wieder über uns ergehen lassen muβten und hinter dem gewöhnlich doch nichts anderes steckt, als das Streben nach einer reibungslosen Enthebung, tunlichst noch verbunden mit der Möglichkeit, die kommerzielle Konjunktur des Krieges rechtzeitig und gründlich für die eigenen Taschen ausnützen zu können. Natürlich hätten derartige Äuβerungen von Pazifismus nur von, Angehörigen der tschechischen Nation ausgehen können; dem Angehörigen einer der Minderheitsnationen, gleichgültig, ob es ein Deutscher, ein Ungar, oder ein Slowake gewesen wäre, wären sofort politische Nebenabsichten unterschoben worden und er hätte wahrscheinlich das Gegenteil von dem erreicht, was ihm als Ziel vorgeschwebt hatte."

Jedermann, der unbefangen den ganzen Artikel und in dessen Zusammenhang die konfiszierte Stelle liest, sieht sofort, daβ es nich hier um eine von hohen sittlichen Idealen getragene Meinungsδuβerung όber den Pazifismus handelt. Der Verfasser spricht keine anderen Gedanken aus, als wie sie in den letzten Jahren auch von tschechischer Seite ungezählte Male betont wurden, und stellt im Anschlusse daran fest, daβ diese pazifistischen Ideen gelegentlich der jüngsten Mobilisierung bei keinem Intellektuellen, weder auf deutscher noch auf tschechische Seite praktische Nutzanwendung fanden. Kein ruhig objektiv Urteilender kann in den zitierten und von der Zensur inkriminierten Worten etwa eine Aufforderung erblicken, dem Mobilisierungsbefehle nicht Folge zu leisten, abgesehen davon, daβ dies die Absicht des Verfassers schon um dessen Willen nicht gewesen sein kann, weil der Artikel geschrieben wurde in einem Zeitpunkte, da bereits die Demobilisierung angeordnet worden war. Ja der Verfasser wόrde am wenigsten seitens eines Nichttschechen es für opportun gehalten haben, anhläβlich der Mobilisierung seiner pazifistischen Weltanschauung praktischen Ausdruck verleihen zu wollen.

Es ist deshalb völlig unverständlich, wie ein Teil des Artikels der Zensur anheim fallen konnte und dadurch der ganze Zusamrnenhang in den Gedankengängen gestört und unverständlich gemacht wurde. Das Vorgehen des Zensors ist deshalb unberechtigt und unbegreiflich, und erinnert an die schlimmste Zeit eines Gewalt- und Polizeistaates, läβt sich aber ebensowenig, wie die vielen, in der letzten Zeit zur Übung gewordenen Zensurierungen, speziell in der deutschen Presse, vereinbaren mit den schon so oft proklamierten Prinzipien einer demokratischen Republik, die ja der tschechoslowakische Staat sein will.

Es ergeht daher an die Regierung die Anfrage:

 

1. Wie vermag die Regierung die genannte Beschlagnahme des Artikels des "Montagsblattes aus Böhmen" zu rechtfertigen,

2. Was gedenkt die Itegierung zu tun, um derartige Vorkommnisse in Zukunft zu verhindern?

Prag, am 22. November 1921.

Dr.Naegle, Dr. Spiegel,

Jelinek, Luksch, Jesser, K. Friedrich, Dr. Herzig, Dr. Mayr-Harting, Fritsch, Dr. Schmidt, Dr. Hilgenreiner, Zuleger, Knesch, Lippert.

 

Tisk 1109|3.

Překlad.

Interpelace

senátora Karla Friedricha a soudruhů

 na pana ministra železnic

 ve příčině jazykově úpravy železničních nákladních listů.

Ačkoliv prováděcí předpis k jazykovému zákonu ještě vydán nebyl, bylo dle československého železničního tarifu nákladního I. díl, odd. A, odst. 17 "předčasně" ustanoveno, že se nákladní listy mají vyplňovati ve státním jazyce. Ve stanicích, které jsou pojmenovány dle obcí, v nichž alespoň 20% státních občanů mluví týmž jazykem (avšak jiným nežli státním jazykem), anebo ve stanicích, které leží v takových obcích, mohou nákladní listy býti vyplňovány také pouze jazykem této státní menšiny, pokud také ve stanici určení takováto kvalifikovaná menšina existuje. Není-li tomu tak, nutno ku všem údajům v nákladním listě připojiti překlad ve státním jazyce. Protestujeme proti tomuto úzkoprsému ustanovení. Na všechen způsob však upozorňujeme na to, že - ježto není po ruce seznamu všech stanic, jež vykazují alespoň 20%ní německou nebo jinou menšinu - ponecháno jest jedině uvážení dotyčného přejímacího úředníka, žádati kdykoli dle libosti český překlad.

Jest pan ministr ochoten vydati takovýto seznam stanic, aby zabráněno bylo zbytečným šikanám?

V Praze, dne 22. listopadu 1921.

 Karel Friedrich,

dr Ledebur-Wicheln, dr Naegle, dr Herzigová, dr Schmidt, Jelinek, dr Spiegel, dr Hilgenreiner, Meissner, Vetter-Lilie, Luksch.

 

Původní znění.

 Interpellation

 des Senators Karl Friedrich und Genossen

 an den Herrn Eisenbahnminister,

 betreffend sprachliche Behandlung der Eisenbahnfrachtbriefe.

Obwohl die Durchführungsvorschrift zum Sprachengesetze noch nicht erschienen ist, wurde nach dem tschechoslowakischen Eisenbahngütertarife I. Teil, Abt. A, Absatz 17, "vorzeitig" bestimmt, daβ die Frachtbriefe in der Staatsprache auszu- füllen sind. In Stationen, die nach Gemeinden mit mindestens 20% dieselbe Sprache (jedoch eine andere als die Staatssprache) sprechenden Staatsbürgern benannt sind, oder in solchen Gemeinden liegen, können die Frachtbriefe auch nur in der Sprache dieser staatlichen Minderheit ausgefüllt werden, soferne auch in der Bestimmungsstation eine solche qualifizierte Minderheit besteht. Ist dies nicht der Fall, so ist allen Frachtbriefangaben eine Übersetzung in der Staatssprache beizugeben. Wir protestieren gegen diese engherzige Bestimmung. Jedenfalls aber machen wir aufmerksam, daβ, nachdem ein Verzeichnis aller jener Stationen, die mindestens eine 20%ige deutsche oder andere Minderheit aufweisen, nicht aufliegt, es lediglich dem Ermessen der betreffenden όbernehmenden Beamten anheimgestellt ist, eine tschechische Übersetzung jeweils nach Belieben zu verlangen.

Ist der Herr Minister geneigt, ein derartiges Stationsverzeichnis herauszugeben, um unnötigen Schikanen vorzubeugen?

Prag, am 22. November 1921.

 

Karel Friedrich,

Dr. Ledebur-Wicheln, Dr. Naegle, Dr. Herzig, Dr. Schmidt, Jelinek, Dr. Spiegel, Dr. Hilgenreiner, Meissner, Vetter-Lilie, Luksch.

Tisk 1109|4.

Překlad.

Interpelace

senátora dra Spiegela a soudruhů

 na vládu

 stran uplatňování nároku na část Hornoslezského území pro Československo.

Dle novinářských zpráv žádala vláda u konference vyslanců, aby Československu přiznána byla část území Hlubčického, jež v mírové smlouvě Versailleské jest blíže označeno.

Činíme dotaz:

1. Jest tato zpráva pravdiva?

2. Je-li tomu tak: o kterou část Hlubčického území jde a jakým způsobem ospravedlňuje se uplatňování nároku na tuto územní část?

V Praze, dne 24. listopadu 1921.

Dr Spiegel,

Lippert, dr Mayr-Harting, dr Naegle, Jelinek, dr Ledebur-Wicheln, dr Herzigová, Fahrner, Jesser, Hübner, Knesch, K. Friedrich.

 

Původní znění.

 Interpellation

des Senators Dr. Spiegel und Genossen

an die Regierung

betreffend die Inanspruchnahme eines Teiles des oberschlesischen Gebiets für die Tschechoslowakei.

Zeitungsnachrichten zufolge hat die Regierung bei der Botschafterkonferenz verlangt, daβ der Tschechoslowakei ein Teil des im Friedensvertrag von Versailles nδher bezeichneten Leobschützer Gebiets zuerkannt werde.

Wir stellen die Anfrage:

1. Ist diese Meldung richtig?

2. Im bejahenden Falle: Um welchen Teil des Leobschützer Gebiets handelt es sich und wie wird die Inanspruchnahme dieses Gebietsteils gerechtfertigt?

 

Prag, am 24. November 1921.

Dr. Spiegel,

Lippert, Dr. Mayr-Harting, Dr. Naegle, Jelinek, Dr. Ledebur-Wicheln, Dr. Herzigová, Fahrner, Jesser, Hübner, Knesch, K. Friedrich.

Tisk 1109|5.

Překlad.

Interpelace

senátora dra Spiegela a soudruhů

na vládu

ve příčině československo-polské smlouvy.

Dle novinářských zprav byla mezi Československem a Polskem uzavřena smlouva, dle níž Polsko prohlašuje, že nemá zájmu na slovenské otázce a že území Těšínské, Oravské a Spišské mají obdržeti společnou delegaci.

 

Činíme dotaz:

1. Jsou tyto novinářské zprávy pravdivy?

2. Co jest rozuměti "slovenskou otázkou"?

3. Nepovažuje vláda výrok rozhodčího soudu o Těšínsku, Spíši a Oravě za konečný? Má snad znovu býti rozvinuta otázka územní? O jaká opatření jde ohledně těchto území?

V Praze, dne 24. listopadu 1921.

Dr Spiegel,

dr Ledebur-Wicheln, Fahrner, Jesser, Hübner, Knesch, K. Friedrich, dr Naegle, dr Herzigová, Lippert, dr Mayr-Harting, Jelinek.

 

Původní znění.

 Interpellation

 des Senators Dr. Spiegel und Genossen

 an die Regierung

 betreffend den tschechoslowakisch-polnischen Vertrag.

Zeitungsnachrichten zufolge ist zwischen der Tschechoslowakei und Polen ein Vertrag abgeschlossen worden, demzufolge sich Polen an der slowakischen Frage für nicht interessiert erklärt und die Gebiete von Teschen, Arva, Zips eine gemeinsame Delegation bekommen sollen.

Wir stellen die Anfrage:

1. Sind die Zeitungsmeldungen richtig?

2. Was ist unter der "slowakischen Frage" zu verstehen?

3. Hält die Regierung den Schiedsspruch über Teschen, Zips und Arva nicht für endgültig? Soll etwa die Gebietsfrage neuerlich aufgerollt werden? Um welche Maβnahmen handelt es sich hinsichtlich dieser Gebiete?

Prag, am 24. November 1921.

Dr. Spiegel,

Dr. Ledebur-Wicheln, Fahrner, Jesser, Hübner, Knesch, K. Friedrich, dr Naegle, Dr. Herzig, Lippert, Dr. Mayr-Harting, Jelinek.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP