Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

4. zasedání.

Vláda předložila poslanecké sněmovně návrh finančního zákona a rozpočtu na rok 1922, jenž v podstatě po stránce formální rozpadá se, tak jako roku předešlého, na rozpočet řádný a mimořádný a rozpočet investiční.

Návrh vládní vykazoval úhrnem:

Proti roku předešlému, kdy schválený rozpočet činil:

jest zřejmo, že jak příjmy tak i vydání řádná i mimořádná značně opět stoupla.

Takové stoupnutí výdajů vykazují zejména:

Na tomto rozpočtu provedla poslanecká sněmovna některé změny; tak zejména sníženy tyto výdaje:

 Z toho patrno, jak bedlivě třeba sestavovati rozpočet a jak včasná byla resoluce senátem při projednávání loňského dodatečného rozpočtu přijatá, dle níž vláda vyzvána byla, aby budoucně při sestavování rozpočtu šetřila všech opatrností, jež by pokud možno zamezily předkládání rozpočtů dodatečných. Pohříchu resoluce tato minula se praktickým účinkem.

Ale ani při letošním rozpočtu nelze se shostiti obavy, že nebude nutno přijíti s rozpočtem dodatečným. Neboť ani letošní rozpočet neobsahuje v sobě některé výdaje, které nejsou sice ještě schválené, ale kterým se naprosto nebude lze vyhnouti. Platí to zejména o jedno a půl miliardovém nákladu na nouzové výpomoce státních zřízenců, kterýmiž se tedy letošní schodek rozpočtový podstatně zvýší.

Také i tento rozpočet na příští rok co do svých číslic jeví tendenci stoupající, což jest ovšem důsledkem všech cenových a hospodářských poměrů vůbec. Zejména se v něm zračí hluboký pokles naší valuty, naproti poměrům předválečným asi osmnácteronásobný, který nadouvá i rozpočet státní na číslice neobvyklé výše.Útěcha naše, že v jiných státech jest ještě daleko hůře, jest velmi problematická. Platí tu v té příčině vše, co na tomto místě již roku loňského bylo řečeno. Že vysoké ty číslice znamenají také vysoké ceny, vysoké důchody, zvýšení životní míry některých tříd obyvatelstva, mezitím co jiné trpí nedostatkem. Že vysoké ty číslice také mají za následek pokleslou vážnost k penězům, podlamují chuť k spořivosti a pracovní výkonnost. Tím trpí všeobecná produktivnost, vznikají poruchy obchodních styků mezinárodních a podporuje se nezřízená spekulace.

Proto problém valutní jest a zůstává nejdůležitější otázkou celé naší budoucnosti nejen hospodářské, ale i sociální a politické. Řešení jeho ovšem nesmí záležeti v nějakých odvážných pokusech a násilných zásazích do poměrů majetkových a důchodových, ale povážliva by byla také passivní resignovanost a spoléhání na samočinný léčivý účinek vývoje hospodářského. Jest naopak třeba, aby správa finanční měla ve směru tom pevný plán a učinila všechny přípravy k jeho provedení ve vhodném okamžiku. Také jest nejvýš si přáti, aby konečně dávka majetková byla co nejdříve vyměřena a vybrána, ježto v dalším průtahu jest pro výsledek její značné nebezpečí, a aby výnosu jejího skutečně použito bylo k tomu, k čemu zákonem jest určena, totiž k postupnému braní přebytečných státovek z oběhu a tím ku zmenšení dosavadní inflace. Že dosavadní oběh státovek za žádných okolností ani proti písmeně ani proti duchu zákona zvýšen nebude, tento slib ministerstva financí lze vzíti s uspokojením na vědomí.

Heslo všeobecného šetření, kterým se nová vláda tak sympaticky uvedla, jest dojista správné. Přáti si jen jest, aby použito ho bylo ve všech oborech státní správy a nikoliv jen v některých, a aby proniklo i do soukromého života hospodářského. Ve směru tom musí ale i celá hospodářská politika státní snahy úsporné podporovati a sama nepřispívati k zdražovacímu procesu, jak se pohříchu děje stálým a soustavným zvyšováním různých sazeb, tarifů, porta, poplatků a zejména i daní. Jest příznačno, že od r. 1919, tedy od doby již po převratu, výnos některých přímých daní stoupl o 100 %, jiných o 200 až 400%. Ještě větší zvýšení vykazují daně nepřímé, nemluvě o daních zcela nových, jako daň uhelná a daň z obratů. I tato daňová hypertrofie mocně přispívá k udržování drahoty a budiž se zadostiučiněním konstatováno, že vláda sama uznala, že vrchol zatížení daňového jest již dosažen. Zdá se vůbec, že v daňové politice bylo u nás v posledních letech příliš mnoho experimentováno, čímž vnesen byl jistý neklid nejen mezi poplatnictvo, nýbrž i mezi orgány finanční samy, které jsouce prací a stále novými předpisy daňovými přetíženy, nemohly své úkoly řádně plniti, nehledě k tomu, že nové ony předpisy neukázaly se býti vždy šťastnými. Z toho vznikla však především pokladně státní samé největší škoda, dosahují-li daně dosud nevyměřené do set milionů. Po té stránce by bylo třeba přes různé heslovité požadavky, aby naší soustavě daňové, třeba dojista vykazovala mnohé vady, dopřáno bylo trochu klidu a aby vyvarováno bylo nových pochybných experimentů.

Dosavadní malé úspěchy o dosažení rovnováhy finanční mají za následek stálý vzrůst státních dluhů. Jich skutečná úhrnná suma jest fakticky již proto těžce zjistitelna, že některé z nich uzavřeny jsou v cizích měnách, jichž kurs stále jest pohyblivý. Bylo by si přáti, aby dnes, kdy máme zvláštní ředitelství státního dluhu, podávány byly občasné výkazy o výši, zúročení a splatnosti státních dluhů. Také zřízení zvláštní kontrolní komise parlamentní pro státní dluh, jehož se senát již loni a opět letos resoluci domáhá, bylo by žádoucí. Bylo by také zkoumati, proč dosavadní úvěrní operace státu setkávají se s celkem skrovnými výsledky, neboť nelze míti za to, že by příčina vězela v nedostatku domácího kapitálu, když časté emisse různých společností akciových se dobře celkem daří. Otázka zúročení dluhů předválečných, tolikrát již slibovaná, neměla by býti dále odkládána a neměla by býti odpírána ani těm, kdo starých rent nepoužijí k úpisu nové výpůjčky moučné, a o nichž není pochybností, že renty ty již před okolkováním jich měli ve svém majetku. Jest to prostě jakási otázka mezinárodní cti pro naše finanční hospodářství. Ale také choulostivá otázka válečných výpůjček by neměla zůstavena býti zbahnění, v němž zůstala trčeti, nýbrž pokud možno přesunuta býti ze sféry politické na pole hospodářské.

S potěšením jest vítati, že nákladné hospodářství ústředen, jež ještě v minulém rozpočtu vydání státní zatěžovalo tak vysokou číslicí, béře pomalu za své a že likvidace jeho v příštím roce bude snad úplně skončena. V těžkých dobách válečných i poválečných, kdy vázané hospodářství bylo nutným zlem, konaly některé ústředny snad dobré služby, doufejme však, že služeb těch v budoucnosti již nebudeme potřebovati.

Rozpočet stát. investic pro příští rok, vykazující číslici 3.263,644.750 K, sestává hlavně z mimořádné potřeby pro železnice, poštovnictví, vodní stavby, elektrisaci a pozemní stavby v různých oborech. Ovšem, investice tyto mají prováděny býti jen v rozsahu prostředků, jež úvěrem budou moci býti opatřeny.

Finanční zákon, jímž rozpočet na příští rok jest doprovázen, řídí se celkem zásadami loňskými. Provedena jest v něm opět přehrada mezi rozpočtem řádným a mimořádným s jedné a rozpočtem investičním s druhé strany. Hlavní změny spočívají ve zmocnění ministra financí ku prolongaci výpůjček příštího roku splatných a k převzetí státní záruky až do výše 50 mil. K za účelem opatření nevyhnutelných potřeb proti dodatečnému schválení sborů zákonodárných.

Po formální stránce sluší uvésti toto:

Rozpočet byl ve smyslu ústavních norem předložen vládou nejprve sněmovně poslanecké a touto projednán a schválen i s finančním zákonem dne 29. listopadu t. r. Na to zaslán byl senátu, kde přikázáno bylo usnesení poslanecké sněmovny o rozpočtu rozpočtovému výboru ve schůzi senátu dne 30. listopadu t. r. Týž zabýval se projednáváním rozpočtu ve dnech 1., 2., 5., 6. a 7. prosince t. r. a přidělil kapitoly:

I. až VIII. A. a XVI. referentu senátoru Dru Fáčkovi,
IX. až XI. a XXIV. referentu senátoru Dru Karasovi,
XXV. referentu senátoru Zimákovi,
XVII. a XXVI. referentu senátoru Havlenovi,
XII. a XIV. referentu senátoru Dru Horáčkovi,
XV. a XV. A. referentu senátoru Jiráskovi,
XIII., XIII. A., XIX. a XIX. A. referentu senátoru Dru Procházkovi,
XX. a XX. A. referentu senátoru Koušovi,
XVIII. a XVIII. A. referentu senátoru Sáblíkovi,
XXI. a XXI. A., XXIII. a XXIII. A. referentu senátoru Klečákovi,
XXII. a XXII. A. referentce senátorce Ecksteinové.

Hlavním referentem pro plenum byl zvolen senátor Dr. Horáček.

Rozpočet řádný a mimořádný, jakož i rozpočet investiční, rovněž tak finanční zákon schváleny byly v rozpočtovém výboru v nezměněném znění jak přijaty byly poslaneckou sněmovnou. Návrhy pozměňovací byly vesměs zamítnuty. Mimo to podáno bylo celkem 111 návrhů resolučních, z nichž bylo 18 zamítnuto, 75 přikázáno vládě výborem a 18 odkázáno ku přijetí plenem. Při tom nelze zamlčeti výtku, že některé resoluce přijaté senátem při loňském projednávání rozpočtu zůstaly co do svého praktického výsledku vládou nepovšimnuty.

Zároveň z úsporných důvodů bylo usneseno, aby pouze zpráva hlavního referenta a resoluce plenu odkázané byly vytištěny, naproti tomu co do nezměněného rozpočtu a finančního zákona poukazuje se k tisku č.1.107.

Navrhuje-li tedy většina rozpočtového výboru, aby senát přijal rozpočet beze změny tak, jak schválen byl ve sněmovně poslanecké, nevzdává se tím ovšem pro budoucnost svého ústavního práva měniti rozpočtové usnesení poslanecké sněmovny, uzná-li tak za vhodné, nýbrž chce tím projeviti plné porozumění pro existenční potřeby státu v dnešních obtížných dobách.

Rozpočtový výbor navrhuje tudíž, aby usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu finančního zákona a státního rozpočtu na rok 1922 bylo schváleno a připojené resoluční návrhy přijaty.

V Praze, dne 9. prosince 1921.

Ferdinand Jirásek v. r.,
předseda.

Dr. Horáček v. r.,
hlavní zpravodaj.

1. Vláda se vyzývá, aby se postarala o včasné schválení rozpočtů zemských správních výborů (komisí) k zabezpečení nerušeného vyřizování agendy jmenovanými samosprávnými korporacemi.

Národnímu shromáždění buďtež předkládány také rozpočty zemských správních výborů (komisí) vládou schválené.

2. Vláda se vyzývá, aby co nejdříve předložila návrh zákona, jímž se zřizuje kontrolní komise státních dluhů, odpovídající rozpočtové pravomoci Národního shromáždění.

3. Vláda se vyzývá, aby obsazování úředních míst v zahraniční službě dělo se jen silami kvalifikovanými, to jest především absolventy konsulárních kursů, kteří se mohou vykázati s prospěchem složenou příslušnou zkouškou státní.

4. Vláda se vyzývá, aby zahraniční službu upravila tak, aby vystěhovalecký živel z Československa našel u vyslanectví náležitej ochrany. Zvláštnu pozornosť nech zahraničné ministerstvo venuje československej menšine v Maďarsku, kde se ustanovenie trianonskej mierovej smluvy v tom smere nedbá zrovna tak ako za monarchie v Maďarsku nebylo dbáno zákona o národnej rovnoprávnosti.

5. Vláda se žádá, aby co nejdříve podala přislíbený návrh zákona o úpravě zaopatřovacích požitků staro- a novopensistů vojenských.

6. Vláda se vyzývá, aby předložila Národnímu shromáždění osnovu nového zákona spolkového a shromažďovacího.

7. Vláda se vyzývá, aby na místě císařského patentu z 20./4. 1854, č. 96 ř. z. vypracovala osnovu zákona, který by odpovídal duchu nynější doby.

8. Vláda se vyzývá, aby co možno urychlila novostavby universitních budov fakulty právnické a filosofické v Praze.

9. Ministerstvu školství a národní osvěty se ukládá, aby provedlo reformu pokračovacích škol živnostenských a průmyslových ve směru jich zodbornění.

10. Na Slovensku, v najvýchodnejšej časti ako aj v Podkarpatskej Rusi, kde zasiahly vlny svetovej vojny, bolo znivočené, okrem iného imania na 150 škôl, ktoré sú z väčšej časti cirkevné a z časti štátne. V dôsledku nevyriadeného pomeru medzi cirkvami a štátom ostávajú tieto školy v rozbúranom stave a 7 rokov nechodia tam deti do školy, vzrastajúc na analfabetov. Aby táto kultúrna škvrna čím skôr sa odstranila, ukladá sa vláde za povinnosť vybudovať tieto školy v dobe najkratšej, bez ohľadu či sú to cirkevné, či iné.

11. Vláda se vyzývá, aby pokud možno, zadávala své potřeby výrobním družstvům živnostenským a schopným jednotlivcům ze řad živnostenských.

12. Ministerstvo financí se vyzývá, by se postaralo o to, aby co nejdříve byla poskytnuta již několikráte přislíbená náhrada za bankovky, prý nesprávným kolkem opatřené, které svého času bankovním úřadem byly staženy bez odškodnění.

13. Vláda se vyzývá, aby hledíc k závazku jí z mírové smlouvy vzešlým, co nejdříve vyplatila nezaplacené kupony rakouských a uherských předválečných rent a aby tyto renty konvertovala na státní papíry Československé republiky.

14. Vláda se vyzývá, aby vypracovala zákon o reformě obchodních a živnostenských komor tak, aby jich složení odpovídalo praktickým potřebám všech výrobních vrstev.

15. Budiž provedeno sloučení úřadů pro vodní stavby.

16. Ve válečné době vyvinula se technika ve výrobě potravních náhražek. V poválečné době používá se této núzové vymoženosti k dalšímu padělání potravin. Vláda Československé republiky nechť si vezme za najpřednejší úkol chrániti zdraví svého obyvatelstva a stihati pachatele.

Nech vypracuje vláda co nejrychlejší zákon, který by přísně trestal falšování potravin a chránil též náležitě jakost předmětů k vývozu určených.

17. Nehonorovaným lékařům ve veřejných nemocnicích buďtež poskytnuty přiměřené požitky a za rok 1921 buďtež jim z úspor v kap. XIII. a XXIII. povolena alespoň stipendia, jak bylo v odpovědi vládní k interpelaci dra Přikryla přislíbeno.

18. Vládě připomínají se loňské resoluce senátu požadující, aby zřízena byla komise parlamentní pro kontrolu státního dluhu a aby obor působnosti jednotlivých ministerstev a úřadů byl zákonem vymezen.