Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1921.

I.volební období.

4. zasedání.

Tisk 1128.

Ústavně-právní výbor a rozpočtový výbor senátu projednav vládní osnovu zákona usnesl se doporučiti Národnímu shromáždění, aby přijalo vládou navrhovanou a výbory pozměněnou osnovu zákona o oddělení státní finanční správy od obecní a municipální správy na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Záležitosti státní finanční správy na Slovensku a v Podkarpatské Rusi včetně vedení pozemkového a domovního katastru se vylučují z oboru působnosti správy obecní a municipální, pokud tento zákon nestanoví výjimek.

Státní finanční a měřické úřady jsou samostatny a nezávisly na orgánech municipální správy.

§ 2.

(1) Obce, městské daňové úřady a notáři jsou nadále povinni:

a) obstarávati vybírání a vymáhání přímých státních daní s přirážkami do výše 1.000 Kč u jednotlivého poplatníka až do doby, kterou určí vládní nařízení;

b) konati přípravné práce k vyměřování daní a obstarávati podle příkazu státních finančních úřadů, svými zřízenci doručování platebních rozkazů, vyrozumění a jiných spisů;

c) podporovati státní úřady pověřené evidencí katastru pozemkového a domovního a za tím účelem každoročně do konce měsíce října ohlašovati všechny změny v držebnosti a v předmětu zdanění, které se v uplynulém období v obvodu jejich působnosti sběhly, pokud nebyly za účelem knihovního pořádku již ohlášeny soudu; na vyzvání státních úřadů jest jim za účelem zjištění těchto změn konati potřebná šetření.

Ministerstvo financí může obcím, které zanedbávají povinnosti v tomto zákoně uvedené, obstarávání těchto prací odníti a pověřiti jich prováděním jiné činitele na útraty obce.

(2) Orgánům municipální správy se ponechává:

a) hlavním služným dosavadní působnost s výjímkou zkoumati seznamy nedobytných daní podle §u 75 zák. čl. XI. z roku 1909;

b) županům dosavadní působnost s výjimkou práva kontrolovati úřady finanční podle §u 57 zák. čl. XXI. z roku 1886 a §u 2 zák. čl. XXVIII. z roku 1889 a s výjimkou práva županova a měštanostova, jmenovati členy a náhradníky ukládacích komisí podle §u 19 zák. čl. XLIV. z roku 1883.

§ 3.

(1) Působnost odňatá obcím, městským úřadům a notářům, přikazuje se státním berním úřadům.

(2) Právo hlavních služných, zkoumati seznamy nedobytných daní podle §u 75 zák. čl. XI. z roku 1909, pak kontrolní právo županů podle §u 57 zák. čl. XXI. z r. 1886 a §u 22 zák. čl. XXVIII. z roku 1889, jakož i právo županů a měšťanostů, jmenovati členy ukládacích komisí pro výrobkovou daň III. třídy podle §u 19 zák. čl. XLIV. z r. 1883 přikazuje se na Slovensku generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě a v Podkarpatské Rusi zemskému finančnímu úřadu v Užhorodě.

(3) Záležitosti, spadající do oboru municipálních správních výborů a daňových komisí a sice jak dozorčí, tak rozhodovací, přikazují se na Slovensku generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě a v Podkarpatské Rusi zemskému finančnímu úřadu v Užhorodě s tou odchylkou, že rozhodovati o odvoláních proti daním, vyměřovaným státními berními úřady, náleží finančním ředitelstvím jako jediné a poslední odvolací stolici. O odvolání proti rozhodnutí hlavního služného (měšťanosty), jímž bylo odepřeno vidimovati oznámení k vydání loveckého listu nebo nařízeno týž anulovati, rozhoduje župan.

§ 4.

Přirážky samosprávných svazků předpisují státní berní úřady; vybírání přirážek děje se týmiž orgány, jako vybírání státních daní. Právo samosprávných svazků usnášeti se o výši přirážek zůstává nezměněno.

§ 5.

Zákon tento nabývá účinnosti 14 dní po vyhlášení a vztahuje se i na záležitosti v den účinnosti tohoto zákona nevyřízené.

Obce, městské daňové úřady a notáři jsou povinni do dne, který bude stanoven vládním nařízením vésti a uzavříti daňové knihy jakož i předložiti je státnímu bernímu úřadu zároveň s výkazem nedoměrků, nedoplatků a přeplatků, s katastrem domovním a katastrálními operáty, jakož i se všemi pomůckami k vyměřování daně pozemkové.

§ 6.

Provésti zákon tento přísluší ministru financí, ve srozumění se súčastněnými ministry.

I.

S ohľadom na vžitý systém administratívy a vecí finančných na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi, ostaly tieto zeme vyjmuté zo zákona z 20. marca 1919, ktorým sa oddeluje, v ostatných zemiach Čs. republiky, finančná správa od politickej. Však slabý výnos daní, na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi, za dobu trvania Čs. republiky, zavdal podnet k tomu, aby reforma, prevedená v historických zemiach čím skôr sa uzákonila tiež na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi, kde je tým viac nutná, že stávajúci systém daňový dáva možnosť unikať zpod povinnosti voči štátu, zrovna tým občanom o ktorých ochranu imania štát najviac dbá. Neudržiteľnosť stávajúceho systému objasní sa poukázaním na kruh pôsobnosti notárov; tito vymerujú dane a dávky a pri tom tiež vyriaďujú stránkam písomné podania, na príklad odvolania proti výmerom daní. Predloženou osnovou zákona má sa tiež na tomto poli učiniť krok k želanému sjednoteniu zákonov.

Osnova rata so vžitými zvyklostiami, dáva prednosť postupnému prebudovaniu. V paragrafe 2. v odstavci 1. ustanovuje, že ešte pre prechodnú dobu, než bude daňový systém dôkladne vybudovaný, majú obce, notári a mestské daňové úrady vykonávať agendu vyberania a vymáhania priamych štátnych daní do obnosu dovedna i s prirážkami u jednotlivého poplatníka do výšky 1.000 Kč, ktorá pôsobnosť sa im ponecháva do doby, v ktorej vláda uzná za možné previesť celú agendu na novovybudovaný daňový systém a nariadením ich zbaví tejto povinnosti.

Županom, hlavným slúžnym, ponechává zákon zväčša dosavádnu pôsobnosť pri správe finančných záležitostí, ktorú im určujú doteraz platné maďarské zákony, len isté výnimky sa robia (§ 2); hlavným slúžným sa berie právo zkúmati soznamy nedobytných daní, županom právo kontroly finančných úradov. Županom a v mestách municipálnych mešťanostom berie sa ďalej právo menovať členov a náhradníkov ukladacej komisie pre zárobkovú daň III. tr. Táto odobratá pôsobnosť presunuje sa (§ 3) na gen. finančné riaditeľstvo v Bratislave, v oblasti Slovenska a na zemský finančný úrad v Užhorode, v oblasti Podkarpatskej Rusi. Doterajšia pôsobnost obcí, notárov a mestských daňových úradov sa týmto zákonom obmedzuje na vypomáhanie štátnym berným úradom.

Rozpočtový výbor prejednal osnovu tohoto zákona v schôdzi 8. novembra 1921 a v podstate ju schválil, ako aj pripojenú rezolúciu.

>Vláda se vyzývá, aby finančné úrady na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi vybavila náležitým počtom síl, aby štátne záujmy netrpely újmu.<

V Prahe, dňa 8. novembra 1921.

Ferdinand Jirásek v. r.,
předseda,

Frant. Zimák v. r.,
zpravodaj.

II.

Osnova zákona má ráz unifikační, odlučujíc na Slovensku a v Podkarpatské Rusi záležitosti finanční správy od obecní a municipální správy, (jak se již stalo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zákonem ze dne 20. března 1919, č. 153 Sb. z. a n.) a přikazujíc je státním berním úřadům; dozorčí služba přikazuje se na Slovensku generálnímu fin. ředitelství v Bratislavě a v Podkarpatské Rusi zemské fin. správě v Užhorodě.

Ovšem unifikace jest pouze částečná, pokud jde o osamostatnění finanční správy; úplná unifikace zřízení finanční správy, která jest v zájmu zjednodušení státní správy nutnou, bude možnou teprve po provedení změny daňového systému, které domáhá se všechno občanstvo a kterou vláda, jak prohlásila, skutečně připravuje.

Zákon tento jest zároveň nezbytným, aby mohlo býti v nejbližší době zavedeno na Slovensku a v Podkarpatské Rusi nové župní zřízení, které zná toliko úřady pro správu vnitřní a bez tohoto zákona přešly by záležitosti státní finanční správy podle zákona o župním zřízení na nové župní úřady, a působnost vrchních služných na okresní úřady, které ku správě státních finančních záležitostí určeny nejsou.

Osamostatněním finanční správy od správy obecní a municipální ozdraví se též finance na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, jež trpěly zpozděným předpisováním a vymáháním, jakož i přílišným uplatňováním se vlivu stran; rovněž odstraní se tím inkompatibilita funkcí obecních u obvodních notářů, kteří ve věcech finančních byli současně zástupci státu a zároveň zástupci stran, jimž vyhotovovali i stížnosti proti předpisům daňovým.

Vzhledem k tomu, že zákon nabude patrně účinnosti později, než předpokládala vládní osnova zákona, bylo zapotřebí též změniti ustanovení §u 5 osnovy zákona v tom směru, že den, do kterého budou obce, městské daňové úřady a notáři povinni vésti a uzavříti daňové knihy, určí se vládním nařízením.

Jiné změny znění zákona jsou povahy více formální a stilistické.

V Praze, dne 15. prosince 1921.

Dr. Frant. Soukup v. r.,
předseda.

Jos. Lukeš v. r.,
zpravodaj.