Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1921.
I. volební období.
4. zasedání.
Tisk 1134.
Zpráva
ústavně-právního výboru
o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1120)
o vládnom návrhu zákona (tisk 3171),
ktorým sa predlžuje doba organizácie riadnych súdov prvej a druhej stolice, určená dľa §u 99 ústavnej listiny zo dňa 29. února 1920, čís. 121 Sb. z. a n. zákonom zo dňa 22. prosince 1920, čís. 691 Sb. z. a n., pre obvody súdnych tabúl v Bratislave a v Košiciach (tísk 3224) a o petícii Svazu československých sudcov v Prahe, č. 1805 pet. posl. snem.
Ústavně-právní výbor projednal ve schůzi dne 16. prosince 1921 výše poznačený vládní návrh, jakož i usnesení poslanecké sněmovny ze dne 9. prosince 1921 a schváliv je, navrhuje senátu ku přijetí tuto osnovu zákona s dvěmi resolucemi.
Zákon
ze dne..................................................................................,
kterým se prodlužuje doba organisace řádných soudů první a druhé stolice, určená dle § 99 ústavní listiny ze dne 29. února 1920, čís. 121 Sb. z. a n. zákonem ze dne 22. prosince 1920, čís. 691 Sb. z. a n., pro obvody soudních tabulí v Bratislavě a v Košicích.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Doba organisace řádných soudů prvé a druhé stolice, určená v § 1 zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 691 Sb. z. a n., prodlužuje se, pokud jde o soudy obvodů soudních tabulí v Bratislavě a Košicích, do konce roku 1924.
§ 2.
Ministr spravedlnosti může po dobu této organisace přidělovati i soudce z ostatního území státního proti jejich vůli soudům na Slovensku a Podkarpatské Rusi.
Přidělení na stejnou dobu soudům mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus je přípustno jen potud, pokud jest nutno poskytnouti těmto soudům náhradu za síly vyslané na Slovensko a Podkarpatskou Rus.
§ 3.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1922. Provedení jeho ukládá se ministru spravedlnosti.
Důvodová zpráva.
Ku zabezpečení objektivního rozhodování soudců z povolání nelze je na rozdíl od státních úředníků podle § 99 ústavní listiny Československé republiky ze dne 29. února 1920, č. 121 Sb. z. a n., ani přesaditi, ani sesaditi, ani dáti do výslužby.
Výjimka stanovena může býti pouze zákonem a to jen v případech nové organisace soudní po dobu zákonem stanovenou.
Zákonem ze dne 22. prosince 1920, č. 691 Sb. z. a n., vyhlášeným dne 31. prosince 1920, stanovena byla doba jednoho roku pro řádné soudy I. a II. stolice a pro veškeré soudy vojenské v celé Československé republice za dobu jejich nové organisace.
Organisace vojenských soudů nevyžaduje již žádného výminečného opatření a rovněž v Čechách, na Moravě a ve Slezsku není již nutno soudce z důvodu organisace řádných soudů proti jejich vůli přeložiti, přesaditi nebo dáti do výslužby. Proto dnem 31. prosince 1921 výminečné právo justiční správy vůči těmto soudcům končí a nebylo je zapotřebí zákonem prodloužiti.
Jiné jsou však poměry na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, kde z 503 systemisovaných míst soudcovských jest obsazeno pouze 305. Veliký nedostatek soudců tamže lze vysvětliti tím, že soudců slovenské neb podkarpatské národnosti za vlády maďarské skoro žádných nebylo a mimo to po převratě mnoho soudců maďarské národnosti přešlo do Maďarska a mnoho jich neznalo jazyka obyvatelstva lidu, jehož záležitosti měli souditi. Proto nebylo tam dosud lze organisaci soudu provésti a justiční správa zavazuje se tak učiniti do konce r. 1924.
Zákon tento prodlužuje tedy dobu organisace řádných soudů (nevojenských) jen pro území Slovenska a v Podkarpatské Rusi do konce r. 1924; po tu dobu budou soudci tamže ještě přesaditelní a sesaditelní, jakož i mohou býti dáni i proti své vůli do výslužby. Práva svého použije justiční správa jistě jen, aby zajistila soudům nezbytný počet jazykově kvalifikovaných a státní zákony respektujících soudců.
Z ostatního území státního může justiční správa soudce na Slovensko a Podkarpatskou Rus pouze přidělovati - nikoliv přesazovati - proti náhradě nákladů stěhovacích a diet, s právem návratu na dřívější místo do konce r. 1924.
Právo soudce přidělovati v obvodě vrchního zem. soudu na 1/2 roku náleží ministru spravedlnosti dle § 49 zák. z 21. května 1868, č. 44, a bylo vždy justiční správou používáno a přidělení v případě potřeby obnovováno. Znalost zákonů, platných dosud na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, jakož i jazyka občanstva, vyžaduje přirozeně delšího přidělení než 1/2 roku, a poněvadž jde o soudy mimo obvod vrchního zem. soudu pražského a brněnského, bylo i k takovému přidělení zapotřebí zvláštního zákona.
Poněvadž té doby následkem přikázání většího počtu soudců na Slovensko a Podkarpatskou Rus a následkem nedostatku soudcovských čekatelů jest též v Čechách, na Moravě a ve Slezsku citelný nedostatek soudců, použije justiční správa svého práva přikazovati další soudce na Slovensko a Podkarpatskou Rus jen v případech nutných.
Resoluce.
I.
Ministerstvu spravedlnosti se ukládá, aby všichni soudci, kteří z Čech, Moravy a Slezska na Slovensko a do Podkarpatské Rusi i na vlastní žádost byli přeloženi nebo přikázáni, žádají-li zpět z důvodů rodinných, byli zpět ustanoveni na místech, kde dříve sloužili.
II.
Vláda se vyzývá, aby při přidělování soudců dle § 2 osnovy zákona dle možnosti vzala ohled na poměry dotyčných soudců.
V Praze, dne 16. prosince 1921.
Dr. Soukup v. r.,
předseda.
Jos. Lukeš v. r.,
zpravodaj.