Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1921.
I. volební období.
4. zasedání.
Tisk 1138.
Usnesení poslanecké sněmovny
o vládním návrhu zákona (tisk 3275),
kterým se upravují výhody poskytnuté státním a jiným veřejným zaměstnancům z důvodů mimořádných poměrů (tisk 3290).
Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve 110. schůzi dne 17. prosince 1921 tuto osnovu zákona:
Zákon
ze dne.......................................1921,
kterým se upravují výhody poskytnuté státním a jiným veřejným zaměstnancům z důvodů mimořádných poměrů.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Civilním a vojenským státním zaměstnancům a dělníkům, pokud nejsou jich požitky upravovány kolektivními smlouvami, čítajíc v to i zaměstnance a dělníky podniků a fondů státem spravovaných, v činné službě, ve výslužbě a jejich pozůstalým a vojenským invalidům ze stavu mužstva a jejich pozůstalým, jimž podle dosud platných předpisů příslušely až do konce r. 1921 mimořádné měsíční (dříve čtvrtletní) výpomoci a měsíční nouzové výpomoci, budou se tyto výpomoci vypláceti na dobu od 1. ledna do 31. prosince 1922 v částkách a dle pravidel dosud platných, pokud tento zákon jinak nestanoví.
§ 2.
Učitelům obecných a občanských (měšťanských) škol v činné službě, čítajíc v to učitele na státních školách obecných a měšťanských, budou se místo výpomocí dle § 1 tohoto zákona na dobu od 1. ledna do 31. prosince 1922 vypláceti mimořádné měsíční (dříve čtvrtletní) výpomoci a měsíční nouzové výpomoci a to pro Prahu a místa I., II. a III. třídy místních přídavků ve výši.... 80%, pro všechna ostatní místa ve výši... 70% z částek podle dosavadních předpisů příslušejících.
§ 3.
Služební požitky a právní nároky úředníků zaměstnanců zemí, žup, fondů a ústavů jimi spravovaných a úředníků okresů a obcí, jakož i fondů a ústavů jimi spravovaných, stanovené služebními řády nebo usneseními těchto korporací, pokud přesahují míru jednotlivých druhů požitků, práv a nároků úředníků a zřízenců státních stejné nebo rovnocenné kategorie a stejných poměrů rodinných, musí býti těmito korporacemi nejdéle do konce roku 1922 uvedeny na míru požitků, práv a nároků úředníků a zaměstnanců státních.
§ 4.
Ženatým státním a jiným veřejným zaměstnancům v činné službě, jejichž manželka jest v jakékoliv veřejné neb této na roveň postavené činné službě a sama požívá drahotních přídavků, mimořádných, nouzových neb jim podobných výpomocí, budou drahotní přídavky a výpomoci vypláceny ve výměře stanovené pro ovdovělé zaměstnance; je-li rozdíl mezi přídavkem a výpomocemi manželi příslušejícími a částkou, které by se mu dostalo, kdyby byl posuzován jako ženatý, větší než přídavek a výpomoci manželčiny, poukáže se k výplatě částka přesahující.
§ 5.
Všichni zaměstnanci v činné službě, uvedení v tomto zákoně, platí, počínajíc 1. březnem 1922 pro účely pensijní příspěvek ve výši 8% pensijní základny, případně jiného platnými předpisy stanoveného základu, jestliže již nyní neplatí pensijní příspěvek vyšší.
Tento příspěvek sráží se z platu při výplatě požitků ve lhůtách předem splatných.
§ 6.
Ustanovení § 14. uherského zákonného článku XXVI.: 1916, pokud se jím přiznává osvobození od daně z příjmu služebním a zaopatřovacím požitkům zaměstnanců ve veřejných službách, jakož i ustanovení § 5., čís. 9 a § 28. uherského zákonného článku X.: 1909, dále § 11., č. 8 a § 12. zákonného článku XXVI.: 1916 se zrušují pro berní rok 1922 a další.
V důsledku toho nabývají pro zmíněná berní léta v celém rozsahu účinnosti § 49., §§ 63. a 64., č. 1 zákonného článku X.: 1909, dále § 22., č. 3, 4 a 5 zákonného článku LIII.: 1912 s tou změnou, že částky 800 K se nahrazují částkami 6000 Kč.
Ustanovení § 5. č. 8 uherského zákonného článku X.: 1909 zůstává i nadále v platnosti.
§ 7.
Osoby v činné službě, o nichž jedná § 6., odst. 1. tohoto zákona, jakož i osoby v činné službě, za které stát podle dosavadních ustanovení převzal k placení daň z příjmu vybíranou srážkou, jsou povinny platiti na berní rok 1922 25% daně z příjmu, vypadající na dobu od 1. března 1922 ze služebních požitků. Zbytek nese stát.
§ 8.
Veřejné korporace nesmějí za své zaměstnance v činné službě převzíti k placení více než 75% daně z příjmu, připadající na dobu od 1. března 1922 z jich služebních požitků.
§ 9.
Zúčastnění ministři se zmocňují, aby změny zákonů a nařízení, které v důsledku tohoto zákona objeví se nutnými, provedli cestou nařizovací.
§ 10.
Nebude-li pro náklad vzešlý z provádění tohoto zákona úhrady v řádných státních příjmech, zmocňuje se ministr financí, aby opatřil k tomuto cíli nutné prostředky úvěrovými operacemi.
§ 11.
Provedením tohoto zákona, jenž nabývá účinnosti 1. ledna 1922, pověřují se všichni ministři.
Tomášek v. r.,
předseda.
Dr. Říha v. r.,
sněm. tajemník.
Bradáč v. r.,
zapisovatel.