Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1921.
I. volební období.
4. zasedání.
Tisk 1148.
Zpráva
I. ústavné-právního výboru a
II. výboru technicko-dopravního
o vládním návrhu zákona o zápisu elektrických vedení všeužitečných podniků do pozemkových knih (tisk 706).
I.
Vládní návrh chce zavést novou právní instituci: zapisování elektrických vedení do pozemkových knih.
Zapsáním do pozemkové knihy má se elektrické vedení státi součástkou knihovního tělesa, na niž by se vztahovaly všecky zápisy knihovní, a má tím býti umožněno, aby se stalo řádným podkladem pro povolení úvěru, jehož při zřizování rozsáhlých sítí rozvodných a nákladných zařízení transformačních bude zajisté potřebí.
Poněvadž zakládání nových knih elektrárenských dle obdoby knih železničních za nynější tísně u soudů možno není, má býti naléhavé potřebě vyhověno zatím zápisem elektrického vedení do nynější knihy pozemkové.
Dle návrhu ústavně-právního výboru může vlastník elektrického podniku žádati, aby elektrické vedení bylo zapsáno ve vložce, která obsahuje nemovitosti jemu knihovně připsané. Podmínkou zápisu není, aby nemovitost, při které má býti elektrické vedení zapsáno, byla výrobnou elektrického proudu (mlýn, továrna ap.) nebo aby byla důležitou součástí podniku výrobního, neboť elektrická vedení mohou být vlastnictvím také jiných korporací nebo osob, než těch, kterým patří výrobny. Účelem osnovy jest, aby právě rozvodná sít mohla býti zapisována do knihy pozemkové, třeba by nepatřila vlastníku elektrické výrobny. Jsou už nyní četné případy, že vlastníci velmi cenných elektrických vedení odebírají proud elektrický z podniků cizích, a právě jim, má být také umožněn zápis do knihy pozemkové.
Při tom lze očekávati, že elektrická vedení budou zapisována při takových nemovitostech, které také jim slouží (při administračních budovách, vedlejších nebo pomocných centrálách, transformačních nebo přepojovacích stanicích a pod.), ježto ústavy, u kterých bude úvěr hledán, budou míti zájem na tom, aby nemovitost, pří které se zápis stane, byla ve skutečném vztahu k elektrickému vedení.
Ustanovení, že zápisem do pozemkové knihy se elektrické vedení stává součástí knihovního tělesa, třeba by vedení to leželo mimo obvod knihovního soudu, jest novou právní fikcí, jejíž účinky teprve z praxe bude lze posoudit.
O tom, ve kterém oddělení listu A ve knize pozemkové budou zápisy prováděny, vydá ministerstvo spravedlnosti příslušné předpisy, poněvadž také dosavadní obsah listu podstaty statkové jest upraven nařízením ministerstva práv z 8. února 1875, čís. 13 z. z.
Ustanovení §§ 5 až 10 jsou upravena obdobné ustanovením zákonů ze 6. února 1869, čís. 18 ř. z. a z 11. května 1894, čís. 126 ř. z.
Zapsání elektrického vedení jest zatím přípustno jen pro podniky všeužitečné dle zákona ze 22. července 1919, čís. 438 Sb. z. a n., ale bude zajisté dle nabytých zkušeností později umožněno také podnikům jiným.
Ústavně-právní výbor senátu proto navrhuje, aby senát Národního shromáždění schválil vládní návrh zákona o zápisu elektrických vedení všeužitečných podniků do pozemkových knih ve znění ústavně-právním výborem usneseném.
V Praze, dne 19. prosince 1921
Dr. Jar. Brabec v. r.,
místopředseda
Dr. Veselý v. r.,
zpravodaj
II.
Výboru technicko-dopravnímu předložený návrh o zápisu elektrických vedení všeužitečných elektrických podniků do knih pozemkových má za účel zřízení zvláštní pozemkové knihy, po případě má zákonem býti umožněn zápis do knih již stávajících.
Účelnost této předlohy, jak vysvítá z objasnění otázky zástupci vlády, i ze zprávy důvodové předloze připojené, je nesporná.
Výbor technicko-dopravní posuzuje předlohu pouze ze stanoviska technické účelnosti a navrhuje schválení předlohy,
V Praze, dne 19. prosince 1921
Albert Friedrich v. r.,
předseda
Kadlčák v. r.,
zpravodaj
Zákon
ze dne............
o zápisu elektrických vedení všeužitečných elektrických podniků do pozemkových knih.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Elektrická vedení (s transformačními a přepojovacími stanicemi a podobným příslušenstvím) elektrických podniků, které byly prohlášeny nebo přeměněny na všeužitečné (§§ 4 a 28 zákona ze dne 22. července 1919, čís. 438 Sb. z. a n., a §§ 1 a 2 zákona ze dne 1. července 1921, čís. 258 Sb. z. a n.), jakož i podstatné změny na nich, zejména značné prodloužení, rozšířená o nové dílo; přemístění a připojení k jinému všeužitečnému elektrickému podniku, buďtež k žádosti vlastníka elektrického podniku zapsány ve vložce pozemkových knih, obsahující nemovitosti jemu knihovně připsané.
Zápis ten vykoná se na listě statkové podstaty (A) a to i tehdy, když elektrické vedení nebo příslušenství jest mimo obvod knihovního soudu.
Samostatně nebo jako součást cizí nemovitosti (odst. 1.) nemohou býti elektrická vedení zapsána.
§ 2.
Zápisem do knihovní vložky (§ 1, odst. 1.) stávají se elektrická vedeni s příslušenstvím součástí knihovního tělesa v této vložce zapsaného a všecky zápisy v této vložce knihovní se tudíž vztahují i na vedení elektrická s příslušenstvím.
§ 3.
Zápisy elektrického vedení (transformačních a přepojovacích stanic a podobných zařízení), značného jeho prodloužení nebo rozšíření o nové dílo, nebo přemístění lze povoliti podle úředního potvrzení schvalovacího úřadu,(§ 16 zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n.) obsahujícího tyto údaje:
1. označení elektrického podniku s potvrzením, že jde o všeužitečný podnik elektrický, a potvrzení, že elektrické vedení nebo nové dílo jest postaveno a jest příslušenství tohoto elektrického podniku,
2. seznámení obcí, kterými elektrické vedeni prochází, a v nichž dílo jest,
3. způsob označení elektrického vedení v úředních dokladech schvalovacího úřadu,
4. prohlášení, že schvalovací úřad nevydal dosud pro toto elektrické vedení jiného úředního potvrzení k zápisu do pozemkových knih.
Jde-li o zapsání jiných podstatných změn, budiž nastalá změna prokázána obdobným úředním potvrzením.
§ 4.
Elektrické vedení nebo jeho část může býti z knihovní vložky odepsána a do jiné knihovní vložky připsána jen tehdy, stane-li se příslušenstvím jiného všeužitečného podniku a vyhovují-li předložené listiny požadavkům knihovního řádu.
V žádosti buďtež elektrické vedení nebo jeho část, jež má býti oddělena, přesně označeny. Se žádostí buďtež předloženy listiny prokazující právo vlastnické k elektrickému vedení nebo jeho části s příslušenstvím, situační plány a úřední potvrzení schvalovacího úřadu (§ 3) obsahující tyto údaje:
1. označení elektrického podniku, k němuž elektrické vedení nebo jeho část se nově připojuje, a potvrzení, že jde o všeužitečný elektrický podnik, jakož i, že elektrické vedení nebo jeho část staly se příslušenstvím tohoto elektrického podniku,
2. seznamenání obcí, kterými elektrické vedení nebo jeho část prochází, nebe ve kterých dílo jest,
3. nové označení odpisovaného elektrického vedení nebo jeho části v úředních dokladech schvalovacího úřadu,
4. zda hodnota odpisovaného elektrického vedeni nebo jeho částí převyšuje 20.000 Kč (§ 15 odst. 2.).
§ 5.
Žádost o odepsání, není-li vykázán vkladní listinou souhlas osob, pro něž jsou zapsána věcná práva, poznamená soud pří knihovnám tělese a zároveň nařídí rok k tomu účelu, aby mohly vznésti opor osoby, pro něž vězí věcná práva. Poznámka působí, že pozdější zápisy knihovních práv nepřekážejí odepsání.
O roku zpraví soud žadatele a osoby, pro které jsou zapsána věcná práva, usnesením, v němž označí přesně, co má býti odepsáno a jakou hodnotu má podle úředního potvrzení. Pří tom oznámí, že lze do žádosti a příloh u soudu nahlédnouti, a že mohou věřitelé, kteří mají za to, že hodnota odepisovaného předmětu jest vyšší než 20.000 Kč, nebo že jejich knihovní právo jest odepsáním ohroženo, při roku nebo písemně k němu vznésti odpor, sice, že se bude za to míti, že s odepsáním souhlasí. Usnesení budiž vyvěšeno též na soudní desce knihovního soudu, v obcích, kterými vede elektrické vedení, nebo ve kterých jest dílo, a u schvalovacího úřadu. V odporu buď udáno, zda jest vznesen proto, že hodnota převyšuje 20.000 Kč, či proto, že jest knihovní právo ohroženo.
Navrácení v předešlý stav pro zmeškání roku nebo lhůty k podání odporu není přípustno.
§ 6.
Soud vyšetřiv z úřední moci důvody odporu, zejména hodnotu díla, jehož odepsání se žádá, rozhodne usnesením, je-li odpor odůvodněn.
Při zjišťování hodnoty bude soud hleděti k nabývací ceně a k potvrzení schvalovacího úřadu.
§ 7.
Odpor knihovních věřitelů budiž zamítnut, přesvědčí-li se soud vyhledáváním, že hodnota předmětu odpisovaného není vyšší 20.000 Kč, nebo že věřiteli nehrozí z odepsání újma vzhledem na hodnotu zbývajícího knihovního tělesa a na knihovní závady.
§ 8.
Byl-li uznán odpor odůvodněným, staví zamýšlené odepsání, může však zaplacením pohledávky odporujícího věřitele zbaven býti účinnosti. Věřitel musí přijmouti zaplacení, je-li pohledávka zapsána určitou jistinou, třeba nebyla splatná, má však právo požadovati na žadateli náhradu za újmy, utrpěné předčasným placením.
§ 9.
Usnesení o odporu doručí soud žadateli, vlastníku nemovitosti a knihovním věřitelům, kteří vznesli odpor, a vyvěsí je podle ustanovení § 5. Usnesení tomu může býti odporováno stížností do 14 dnů po doručení. Proti potvrzujícímu rozhodnutí druhé stolice není opravného prostředku.
§ 10.
Není-li odpor podán, nebo nabylo-li usnesení odpor zamítající právní mocí, vyřídí soud žádost za odepsání podle platných předpisů.
Rovněž tak vyřídí soud žádost za odepsání, je-li vykázán vkladní listinou souhlas osob, pro něž jsou zapsána věcná práva.
Výmaz elektrického vedení nebo jeho části může knihovní soud kdykoli povoliti k žádosti vlastníkově, bude-li listinami prokázán souhlas knihovních věřitelů.
§ 11.
Bylo-li elektrické vedení, zapsané v knihách pozemkových, podstatně zkráceno, nebo zrušeno, jest vlastník elektrického podniku povinen bez průtahu zažádati u knihovního soudu za částečný nebo úplný výmaz elektrického vedení v knihách pozemkových. K žádosti budiž připojeno úřední potvrzení schvalovacího úřadu o zkrácení nebo zrušení elektrického vedení, jakož i listiny prokazující souhlas knihovních věřitelů. Potvrzení úřední obsahuje údaje obdobné údajům uvedeným v § 3 pod č. 1., 2., 3.
§ 12.
Schvalovací úřad (§ 3) má elektrická vedení, zapsaná v knihách pozemkových, ve zvláštní patrnosti a sleduje z úřední povinností změny na nich úředními periodickými revisemi prováděnými buď přímo nebo podřízenými úřady. Na úkony schvalovacích úřadů dozírá ministerstvo veřejných prací odbornými orgány. Podrobné předpisy budou vydány nařízením.
Připojení elektrického vedení nebo jeho části k jinému všeužitečnému elektrickému podniku a podstatné zkrácení nebo zrušení elektrického vedení oznamuje schvalovací úřad příslušnému knihovnímu soudu, aby zavedl knihovní pořádek [§ I1).
§ 13.
Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr spravedlnosti, ministr veřejných prací, ministr vnitra a ministr financí.
Vláda se zmocňuje, aby vyslechnouc státní elektrárenskou radu, nařízením snížila částku 20,000 Kč, uvedenou v §§ 4., 5, a 7. přiměřeně trvale změněným cenovým poměrům.