HLAVA PÁTÁ.
O bytové péči o státní zaměstnance.
§ 24.
Vláda se zmocňuje, aby z výnosu losové státní výpůjčky povolené dle hlavy IV. zákona ze dne 11. března 1921, č. 100 Sb. z. a n., přikázala na rok 1922 částku až do 150,000.000 Kč na postavení obytných budov pro státní zaměstnance.
HLAVA ŠESTÁ.
O finanční podpoře stavebního ruchu a úlevách daňových a poplatkových.
§ 25.
(1) Stavby domů s malými byty zahájené kýmkoli v roce 1921 a 1922 mohou býti podporovány státem podle zákona z 23. května 1919, č. 281 Sb. z. a n., pokud se v této hlavě jinak neustanovuje.
(2) Stejným způsobem jako novostavby mohou býti podporovány také přístavby a nástavby obytných domů.
(3) Výjimečně ve případech zvláštního zření hodných mohou býti podporovány také stavby obytných domů zahájené v roce 1919 a 1920 a stavby domů podle zákona ze dne 30. března 1920, č. 219 Sb. z. a n., byly-li zahájeny před 21. březnem 1921, a byla-li pro ně před tímto dnem podána žádost za podporu podle § 1 nařízení ze dne 4. června 1920, čís. 381 Sb. z. a n., u příslušné okresní politické správy.
§ 26.
Částku, kterou jest podle § 2 zákona ze dne 23. května 1919, čís. 281 Sb. z. a n., zařaditi do rozpočtu budoucích let, jest přiměřeně zvýšiti.
§ 27.
Na stavby domů s malými byty a na přístavby a nástavby domů zahájené v roce 1921 a 1922, které budou dokončeny do konce roku 1923, může býti udělena státem podpora
1. buď tím způsobem, že stát zaručí se věřiteli za zápůjčky poskytnuté na stavby, a to za úrokování, umořování a vedlejší platy a za splacení zaručené zápůjčky;
2. nebo tak, že bez zaručení zápůjčky poskytne po dobu 25 let majiteli roční příspěvek na zúročení a úmor řádně zjištěného stavebního nákladu;
3. nebo tím, že stát zaručí díl přípustné zápůjčky a poskytne příspěvek dle části stavebního nákladu.
Na dokončení staveb zahájených podle zákona z 23. května 1919, č. 281 Sb. z. a n., v roku 1919 a 1920 mohou býti uděleny podpory ve způsobě přímých zápůjček až do výše 100,000.000 Kč, povolených § 32, čís. 4, zákona ze dne 11. března 1921; č. 100 Sb. z. a n.
§ 28.
Záruka státu v § 27 pod čís. 1. uvedená budiž v pozemkové knize poznamenána při zápůjčce poskytnuté a činí, pokud není jinak ustanoveno, při
domech o jednom bytě |
60% |
" " dvou bytech |
62% |
" " třech bytech |
64% |
" " čtyřech bytech |
67% |
" " pěti bytech |
70% |
,, " šesti bytech |
73% |
" " sedmi bytech |
76% |
" " osmi a více bytech |
80% |
stavebního nákladu řádně zjištěného.
Většina bytů musí se skládati aspoň z pokoje a kuchyně s obytnou plochou nejméně 35 m2 pod vlastním závěrem.
Vlastní prostředky, kterými musí stavebník přispěti k úhradě skutečného stavebního nákladu, musí činiti aspoň polovici částky nákladu, za kterou dle 1. odstavce nelze převzíti záruky.
Záruka může býti převzata také za stavební úvěr až do výše 90% státem zaručených a předcházejících nezaručených zápůjček.
Při výmazu pohledávky zaručené jest z moci úřední vymazati poznámku podle odst. 1. zapásnou.
Nařízením může býti tato záruka zvýšena, jde-li o stavby prováděné stavebními sdruženími obecně prospěšnými, obcemi, okresy a župami, aneb o stavby, při nichž obytná plocha činí více než 60 procent plochy zastavěné.
§ 29.
Záruka státu podle § 27, čís. 1, záleží v tom, že se stát zavazuje věřiteli a dlužníku, že
1. bude sám zapravovati ve lhůtách splatnosti celou anuitu (úrok a úmor) a jiné v dlužním úpise o zaručené zápůjčce vymíněné platy;
2. splatí jistinu s příslušenstvím, jak jest v dlužním úpise ustanoveno, nesplatí-li jí dlužník, ač byl upomenut;
3. zaplatí schodek i s úroky z prodlení až do skutečného zaplacení a jinými náklady s vymáháním spojenými, bude-li dům vzat do vnucené správy, a nestačí-li jeho výnos, aby byly uhrazeny závazky převzaté dlužníkem podle dlužního úpisu;
4. zaplatí tu část zaručené zápůjčky i s úroky z prodlení až do dne skutečného zaplacení a jinými vedlejšími platy, která by vyšla na prázdno při rozvrhu nejvyššího podání, kdyby byl dům prodán nucenou dražbou.
§ 30.
Podpora státu podle § 27, čís. 2, záleží v tom, že stát se zavazuje vlastníku stavby platiti po dobu 25 let ode dne povoleného užívání stavby ve čtvrtletních lhůtách pozadu splatných příspěvek na zúročení a úmor stavebního nákladu, a to po prvých pět let ve výši 4% (čtyř ze sta), po dalších pět let 31/2% (tři a půl ze sta), po následujících pět let 31/4,% (tři a čtvrt ze sta), po dalších pět let 3% (tři ze sta) a po posledních pět let 21/2% (dvě a půl ze sta).
§ 31.
Příspěvek státu v § 27 pod č. 2. uvedený zapíše se na list statkové podstaty jako reální právo a tvoří s nemovitostí ve vložce té zapsanou předmět zástavního práva pro hypotekární dluhy na nemovitosti vložené.
§ 32.
Podpora státu podle § 27, čís. 3, záleží v tom, že stát převezme záruku za zápůjčku, která je menší, než jak připouští § 28, a že se zaváže vlastníku stavby platiti příspěvek na zúročení a úmor části stavebního nákladu, která s připočtením zaručené zápůjčky nesmí činiti více, než jak ustanovuje § 28.
§ 33.
Zápůjčky státem zaručené dle § 27, č. 1. a 3., požívají jistoty sirotčí.
§ 34.
Za účelem poskytování zápůjček státem zaručených mohou sestoupiti se peněžní a pojišťovací ústavy ve zvláštní společnosti s ručením obmezeným a dáti ze svého jmění nebo ze jmění svěřeného této společnosti ve formě vázaných vkladů prostředky potřebné k výhradnému plnění těchto úkolů. U těchto společností uloží stát mírně zúročitelný vklad podle výnosu výpůjčky losové povolené dle hlavy čtvrté zákona ze dne 11. března 1921, č. 100 Sb. z. a n., ve výši úměrné tomu, kolik ústavy samy ve jmění společnosti na vázaných vkladech uložily.
Společnosti tyto mají právo přijímati vázané vklady úsporné; ministr financí se zmocňuje, aby z částky na podporu stavební v § 31 určené povolil úrokové prémie dle délky vázanosti vkladů těchto.
§ 35.
Společnosti dle předchozího paragrafu zřízené, jestliže skutečně činnost jejich se omezuje pouze na poskytování zápůjček, požívají osvobození od daně výdělkové podle II. hlavy zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z. (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi od daně zárobkové podniků veřejně účtujících) a od daně důchodové vybírané na základě přiznání dle hlavy III. cit. zákona (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi od daně úrokové a rentové dle zákonného čl. XXII. z r. 1875).
Úroky ze vkladů úsporných placené nebo k dobru připsané zmíněnými společnostmi jsou osvobozeny jak od daně důchodové (úrokové a rentové), tak od 4%ního poplatku (§ 7 zák. z 29. února 1864, č. 20 ř. z., a cís. nař. z 28. srpna 1916, č. 281 ř. z. ).
§ 36.
Listiny dlužní a záruční o úvěrech a zápůjčkách povolených dle ustanovení tohoto zákona, dále výmazné kvitance o úplném nebo částečném zaplacení těchto zápůjček jsou osvobozeny od poplatků stupnicových a vkladních.
Převádí-li stavební sdružení obecně prospěšné vystavěné budovy na svoje členy, neb obec na čekatele, jest tento převod osvobozen od poplatku převodního. Totéž osvobození přísluší oprávněnému podnikateli staveb pro první prodej v době pěti let od dokončení staveb.
Na směnky a poplatky v řízení sporném se osvobození nevztahuje.
§ 37.
Ustanovení zákona ze dne 30. března 1920, čís. 209 Sb. z. a n., o přechodných daňových výhodách pro stavby, rozšiřují se také na stavby, které budou stavebně ukončeny nejdéle do konce roku 1923, s tou odchylkou, že stavbám domů s malými byty, které se započnou v roce 1921 a 1922 a stavebně dokončí nejdéle do konce roku 1923, přísluší úplné osvobození od domovní daně třídní a činžovní na dobu 50 let; sazby daňové, jichž užíti jest pro dobu plné daně, zůstávají v těchto případech nezměněny. Jinak zůstávají platné předpisy, zejména pokud jde o výhody z důvodu stavby, nadále v platnosti.
HLAVA SEDMÁ.
Finanční podpora staveb provisorních a úprav budov.
§ 38.
Vláda se zmocňuje, aby podporu do 60 % stavebního nákladu udělila na úpravy budov dosud neobytných nebo neobytných částí budov k účelům obývacím zahájené v roce 1919 až 1922 a na provisorní stavby zahájené v roce 1919 až 1921.
§ 39.
Provisorní stavby a úpravy budov uvedené v § 38 požívají, pokud budou provedeny v roce 1922, úlev poplatkových podle § 36 tohoto zákona a daňových úlev podle zákona ze dne 30. března 1920, č. 209 Sb. z. a n.,
HLAVA OSMÁ.
Změna, dočasná a dílčí bezúčinnost stavebních řádů.
§ 40.
Po dobu účinnosti této hlavy omezuje se působnost státní regulační komise pro hlavní město Prahu s okolím zřízené dle zákona ze dne 5. února 1920, čís. 88 Sb. z. a n., v tom, že, pokud měla právo zasahovati do povolení stavebního, vydávaného obcemi, netřeba jí předkládati stavební plány před udělením povolení stavebního.
§ 41.
Na touž dobu pozbývají s obmezením podle § 52 účinnosti předpisy všech stavebních řádů, pokud jsou nahrazeny ustanoveními této hlavy o úlevách.
Po dobu účinnosti této hlavy nepůsobí § 106, pokud se týká zřizování nových obytných budov ležících zcela mimo obvod obce a staveb nad propůjčenými důlními měrami, pak § 25, odstavec 2, a § 102, odstavec 7, stavebního řádu pro Slezsko ze dne 2. června 1883, čís. 26 z. z.
Stavebním úřadem pro řízení a rozhodování o stavbách nad propůjčenými důlními měrami jest i ve Slezsku obec. Ke každé stavební komisi o stavbě nad důlními měrami musí býti zváni kromě ostatních interesentů také majitel důlního pole, zástupce revírního horního úřadu, a nemá-li obec svého technického úředníka, kvalifikovaného jako stavitel nebo stavební inženýr, a státní stavební technik příslušné okresní politické správy.
Úlevy pro staveniště.
§ 42.
Na pozemcích, jež do polohových plánů pojaty nebyly, a v obcích, které neopatřily si plánů polohových, lze stavěti jen, když pro stavby takto vznikající dosíci se dá v souvislosti se zastavěnými čtvrtěmi snadné neb aspoň nikoli nákladné komunikace, třeba jen prozatímní, a když udržovací náklady nebudou požadovány od obce.
Úlevy v řízení.
§ 43.
(1) Žádosti za povolení stavební buďtež stavebními úřady rozhodnuty nejdéle do 14 dnů.
(2) Nevydá-li stavební úřad rozhodnutí v předepsané lhůtě, provede řízení a rozhodne s konečnou platností k žádosti strany na náklad obce zemský politický úřad, který musí zachovati stejnou lhůtu.
(3) Pokud tento zákon mluví o obcích a stavebních úřadech obecních, platí ustanovení jeho i o městech se zvláštními statuty a městech municipálních.
(4) Stížnosti při stavbách podle tohoto zákona povolovaných jest podati nejdéle v osmi dnech po doručení rozhodnutí první instance u ní k zemskému úřadu politickému, který svými stavebními orgány (§ 53) jest povinen rozhodnouti ve 14 dnech po předložení stížnosti instancí prvou.
(5) Obec jest povinna stížnost u ní podanou předložiti do 14 dnů zemskému politickému úřadu.
§ 44.
Do tří dnů po doručení povolení stavebního je stavební úřad prvé stolice povinen vytýčiti stavební čáru a stanoviti niveau nebo vydati žadateli k tomu potřebné pomůcky, dotýká-li se stavba čar uličních nebo silnice. Jinak tak učiniti může na nebezpečí obce stavebník, přibera oprávněného technického znalce.
Úlevy v provádění stavby.
§ 45.
Za konstruktivní provedení, bezpečnou obyvatelnost a zdravotní nezávadnost ručí před úřady stavební živnostník, zodpovědný dle dnešních platných předpisů.
Stabilita stavebního projektu předloženého k úřednímu schválení za účelem povolení stavby budiž doložena řádnými výpočty dle předpisů o přípustném zatížení konstrukcí stavebních a dovoleném namáhání hmot.
§ 46.
Každý dům budiž stavebním celkem pro sebe, opatřen vlastními zdmi hraničními. Volba stavebních hmot ponechána volnému uvážení stavebníka, nesmí však býti na újmu trvanlivosti budovy. Krytí slamou při souvislých stavbách není dovoleno.
§ 47.
Domy obytné mohou býti povoleny o pěti patrech; světlou výšku lze snížiti v nich pro místnosti obytné a pracovní až na 2 m 60 cm, v podkroví až na 2 m 40 cm.
§ 48.
V podkrovních bytech dovoluje se zatížení podlahy pouze 150 kg na 1 m2 a lze užíti vazných trámů jako stropnic, při čemž budiž účelně a vhodně bráněno šíření požáru.
§ 49.,
Klosety přípustno zřizovati v koupelnách, jsou-li tyto z předsíně přístupny a přímo větrány.
Tam, kde není soustavné kanalisace, dovolena jest dočasně soustava žumpová.
§ 50.
V domcích rodinných netřeba zřizovati schodiště i chodby ohnivzdorně a uzavřeně. Jich šířky i výšky mohou uchylovati se od předpisů, dosavadních stavebních řádů.
§ 51.
Zřizování chodníků a dvorů dlážděných jest na žádost stavebníka odročiti na dobu pozdější.
§ 52.
Ustanovení předchozích paragrafů této hlavy vztahují se jen na stavby obytných domů, které se provádějí se státní podporou podle hlavy VI.a VII., a na stavby, pro které se stavebník dožaduje úlev podle této hlavy.
Kdo nechce užíti úlev této hlavy, jest povinen provésti stavbu dle předpisů stavebních řádů.
Na stavby obytných domů, prováděné se státní podporou podle hlavy VI. a VII., jest vždy užíti ustanovení §§ 43 a 44. Ustanovení § 41, odst. 3., jest užíti na všechny stavby nad propůjčenými důlními měrami, vyjímajíc stavby státní a zemské (§ 102, odst. 1., stav. řádu pro Slezsko ze dne 2. června 1883, čís. 26 z. z.).
Pro jiné stavby zůstávají v platnosti předpisy stavebních řádů.
Úřady a příslušnost.
§ 53..
Stavby podle ustanovení hlavy VI. a VII. podporované podřizují se evidenci, ústřednímu dozoru a rozhodování ministerstva veřejných prací a ministerstva sociální péče.
Vláda se zmocňuje, aby službu obou ministerstev pro účely tohoto zákona místně sloučila a kompetenci vhodně upravila.
Při zemských politických správách v Praze, Brně (pro Moravu a Slezsko), dále při úřadě ministra s plnou mocí pro správu Slovenska v Bratislavě (pro Slovensko) a při civilní správě v Podkarpatské Rusi v Užhorodě (pro Podkarpatskou Rus) zřizují se zvláštní oddělení pro stavební ruch, jimž bude rozhodovati o stavbách, stížnostech a stavebních záležitostech dle tohoto zákona vůbec prováděných a posuzovaných jako konečné a výlučné instanci odvolací. Jde-li o porušení ustanovení této hlavy neb ohrožený veřejný neb státní zájem, jest přípustna mimořádná stížnost na ministerstvo veřejných prací.
§ 54.
Těmto orgánům náleží, aby vhodnou organisací práce, výroby stavebních hmot a jiných stavebních potřeb, jakož i organisací stavebního podnikání napomáhaly k rychlé, účelné a hospodárné výstavbě obytných a jiných ve veřejném zájmu nutných budov.
§ 55.
Orgány tyto mohou od majitelů, uschovatelů nebo výrobců stavebních hmot a jiných k provedení stavby nutných potřeb tyto předměty kdykoli požadovati, když je zřejmo, že jsou zadržovány z ohledů spekulačních, a mohou před svým rozhodnutím učiniti opatření, aby předměty byly zabezpečeny.
Aby opatřiti mohly stavební hmoty a jiné k provedení stavby nutné potřeby, mají též právo, kdykoli prohlížeti všechny podniky, které vyrábějí, dodávají nebo dopravují stavební hmoty nebo jiné k provedení stavby nutné potřeby, šetříce ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n.
§ 56.
Přednosty oddělení pro stavební ruch v Praze, Brně, Bratislavě a Užhorodě jmenuje vláda v prvé řadě z úředníků zemských výborů a zemských správních komisí. Ostatní personál přiděluje zemský politický úřad.
§ 57.
Rozhodnutí, jež orgány stavební v druhé instanci učiní, jest vydávati stranám jménem zemského politického úřadu, který jest povinen rozhodnouti do 14 dnů.
§ 58.
Působnost zemského politického úřadu podle §§ 8, 43, 56 a 57 tohoto zákona vykonává na Slovensku:úřad ministra s plnou mocí pro správu Slovenska, v Podkarpatské Rusi civilní správa.
HLAVA DEVÁTÁ.
Ustanovení závěrečná.
§ 59.
Osobní a věcný náklad spojený s prováděním tohoto zákona hradí se z úvěru podle § 23.
§ 60.
Nařízením budou stanoveny podrobné podmínky státní podpory podle §§ 27, 28 a 38 tohoto zákona, zejména jakým náležitostem musí vyhovovati žadatel o státní podporu a zaručená zápůjčka, a dále podrobná ustanovení o povinnostech majitele domu, na kterém zápůjčka ta vázne, ustanovení o řízení o žádostech za státní podporu a jiné.
§ 61.
Nařízením budiž ustanoveno, jaká část nákladu musí býti uhrazena výnosem domu, a do jaké míry může stát požadovati na dlužníku náhradu platů učiněných za něho z důvodů záruky.
§ 62.
Ustanovení hlavy prvé a sedmé pozbývají účinnosti dnem 31. prosince 1922; ustanovení hlavy druhé, třetí a osmé dnem 31. prosince 1923.
§ 63.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1922.
§ 64.
Vládě se ukládá, aby tento zákon provedla.
Tomášek v. r.,
předseda.
Dr. Říha v. r.,
sněm. tajemník
J. Špaček v. r.,
zapisovatel..