Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1921.

I. volební období.

4. zasedání.

Tisk 1165.

Usnesení poslanecké sněmovny

o usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona (tisk 2547),

kterým se mění a doplňují některá ustanovení advokátních řádů a o návrhu poslanců dra Černého, dra Bartoška, dra Dolanského, dra Wintera a soudruhů (tisk 1964) na vydání zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení advokátního řádu (tisk 3278).

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve 115. schůzi dne 20. prosince 1921 tuto osnovu zákona:

Zákon

ze dne......................,

kterým se mění a doplňují některá ustanovení o advokátech.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Vykonávati advokacii na území republiky Československé jest oprávněn jen, kdo zapsán jest do seznamu advokátů některé advokátní komory v republice Československé.

(2) Do seznamu advokátů budiž zapsán, kdo

a) jest československým státním občanem;

b) jest svéprávným;

c) vykonal studia právnická na některé československé universitě anebo přede dnem 28. října 1918, po případě nejpozději ve studijním roce 1918-1919, na některé universitě bývalého mocnářství rakousko-uherského;

d) dosáhl hodnosti doktora práv na některé universitě v Československé republice anebo přede dnem 28. října 1918, po případě nejpozději ve studijním roce 1918-1919 na některé universitě bývalého mocnářství rakousko-uherského;

e) byl prakticky zaměstnán v právní službě po dobu v tomto zákoně ustanovenou (§ 5);

f) vykonal s úspěchem praktickou zkoušku předepsanou pro advokáty před komisí na území republiky Československé anebo před 28. říjnem 1918 na území bývalého mocnářství rakousko-uherského. Kdo vykonal advokátní zkoušku po 28. říjnu 1918 mimo území republiky Československé, může býti zapsán do seznamu advokátů se svolením ministra spravedlnosti, když v době zkoušky nebylo ji lze vykonati na území, ve kterém se o zápis žádá.

(3) Zvláštní ustanovení pro hlasující rady sborových soudů tímto zákonem nejsou dotčena.

§ 2.

Advokacie nemůže dosáhnouti:

a) kdo pravoplatným rozsudkem soudu trestního odsouzen byl pro čin, pro který podle platných ustanovení nastává ztráta volebního práva do obcí, po dobu této ztráty;

b) kdo podle nálzu disciplinárního byl ze seznamu kandidátů advokacie vymazán, po dobu, po kterou výmaz trvá;

c) kdo vykonává státní placený úřad, vyjímaje úřad ministra a úřad učitelský;

d) kdo jest notářem (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi veřejným notářem);

e) kdo provozuje zaměstnání, které se nesrovnává s povahou a výkonem advokacie, aneb kdo svým jednáním stal se důvěry nehodným;

f) kdo upadl v konkurs, pokud řízení konkursní trvá, jakož i ten, na jehož žádost se provádí řízení vyrovnávací, pokud nebylo prohlášeno za skončené.

§ 3.

(1) Právo vykonávati advokacii zaniká:

a) úmrtím advokáta;

b) jeho resignací;

c) zánikem svéprávnosti advokátovy;

d) pozbude-li advokát státního občanství československého;

e) vzdálí-li se advokát ze svého sídla úředního, substituta neustanoviv a nevrátí-li se na veřejné vyzvání příslušné advokátní komory do roka;

f) přijme-li úřad podle §u 2 lit. c a d s advokacií neslučitelný;

g) pravoplatným odsouzením pro čin v §u 2 lit. a uvedený;

h) disciplinárním nálezem advokátní komory, vyslovujícím výmaz ze seznamu advokátů;

i) prohlášením konkursu nebo zahájením vyrovnávacího řízení.

(2) Pozbude-li žena, vykonávající advokacii, československého státního občanství sňatkem, uzavřeným s cizincem, může k její žádosti ministerstvo spravedlnosti po slyšení advokátní komory povoliti, aby advokacii dále vykonávala.

(3) Pominou-li v případech uvedených pod c, d a f důvody zániku, jest bývalého advokáta k jeho žádosti opětně do seznamu advokátů zapsati. V případech uvedených pod b, e, g, h a i může bývalý advokát, jsou-li dány zákonné podmínky (§§ 1 a 2), žádati za opětný zápis.

§ 4.

Advokáti, kteří měli v době od 28. října 1918 sídlo mimo území republiky Československé, mohou býti do seznamu advokátů zapsáni jen, když vykáží všechny náležitosti zákonem nařízené a svolí-li k tomu - vyslechna advokátní komoru - ministr spravedlnosti.

§ 5.

(1) Žadatel o zápis do seznamu advokátů musí vykázati, že byl na území republiky Československé anebo před 28. říjnem 1918 na území bývalého Rakousko-Uherska v právní službě prakticky zaměstnán (§ 1 písm. e) po šest roků a to nejméně pět roků u advokáta, zbývající rok buď u advokáta anebo u soudu, u státního zastupitelství, u notáře (veřejného notáře) anebo u státního úřadu správního nebo finančního anebo u úřadu samosprávného.

(2) Počínaje dnem 1. ledna 1924 stačí výkaz nejméně pětileté praktické právní služby u advokáta. Soudní praxe podle ustanovení posavadních povinná, která byla vykonána před tím, než tento zákon nabyl účinnosti, rovná se praxi u advokáta, nepřesahuje-li doby jednoho roku.

(3) Praxe u finanční prokuratury rovná se praxi u advokáta.

(4) Ke zkoušce advokátní (§ 1, odst. 2, písm. f) mohou býti připuštěni kandidáti, kteří byli po tři roky prakticky zaměstnáni v právní službě u advokáta a dosáhli hodnosti doktora práv.

(5) Započítává se toliko praxe v tom kterém oboru plně konaná po složení všech teoretických státních zkoušek, anebo po dosažení hodnosti doktora práv na některé universitě v republice Československé anebo před 28. říjnem 1918 po případě nejpozději ve studijním roce 1918-1919 na universitě bývalého mocnářství rakousko-uherského, jinak jen když kandidát prokáže nostrifikaci zkoušek nebo hodnosti doktora práv.

(6) Do 1. ledna 1925 stačí však k zápisu do seznamu advokátů a ku připuštění ke zkoušce advokátní výkaz způsobu a doby praxe podle dosavadních předpisů.

(7) Výhody, zvláštními ustanoveními povolené kandidátům, kteří byli zdrženi ve studiích anebo v praktické právní službě poměry způsobenými válkou, jsou nedotčeny.

§ 6.

(1) Do seznamu kandidátů advokacie mohou býti zapsáni anebo do soudní praxe v 1. a 2. odst. § 5 zmíněné připuštěni jen českoslovenští státní příslušníci, kteří vykonali teoretické státní zkoušky anebo nabyli hodnosti doktora práv na některé universitě v republice Československé, anebo před 28. říjnem 1918, po případě nejpozději ve studijním roce 1918-1919 na některé universitě bývalého mocnářství rakousko-uherského, jinak jen pokud zkoušky jejich nebo hodnost doktora práv byly nostrifikovány.

(2) Pokud je ve věcech občanských zákony nařízeno zastoupení stran advokátem, může se advokát dáti zastoupiti kandidátem advokacie, který má hodnost doktora práv a nejméně 2 roky praxe u advokáta; také zde budiž podle dosavadních ustanovení povinný rok, ztrávený v soudní službě před tím, než tento zákon nabude účinnosti, na roveň postaven praxi u advokáta (§ 5). Pokud ve věcech trestních před sborovými soudy k hájení oprávněn je jen obhájce, zapsaný v seznamu obhájců, může se advokát dáti zastoupiti takovým kandidátem, vyjímaje hájení před porotou a před nejvyšším soudem. Do 1. ledna 1924 platí na Slovensku a v Podkarpatské Rusi dosavadní ustanovení.

§ 7.

(1) Před zápisem do seznamu advokátu vykoná uchazeč podáním ruky předsedovi komory advokátní anebo jeho náměstku slib, že >bude republice Československévěren, že bude u výkonu svého povolání veškeré zákony a platná nařízenízachovávati a své povinnosti plniti svědomitě<.

(2) Slib tohoto znění vykonají veškeří advokáti, kteří v době, kdy zákon tento nabude účinnosti, budou již v seznamu advokátů zapsáni, a to tak, že v neprodlužitelné lhůtě tří měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, slib vlastnoručně napíší a podepíší a doporučeným dopisem zašlou předsednictvu své advokátní komory, jinak, nesplní-li této povinnosti ani po vyzvání advokátní komory nejdéle do jednoho měsíce, budou ze seznamu advokátů vymazáni.

§ 8.

Dokud nebude v Podkarpatské Rusi zřízena samostatná advokátní komora, platí tam tato odchylná ustanovení:

a) Seznam advokátů i kandidátů advokacie vede a agendu přikázanou advokátním řádem advokátní komoře a jejímu sboru obstarává, jakož i přijímá slib dle § 7 ustanovený předseda sedrie, která bude ministrem spravedlnosti určena.

b) Disciplinární pravomoc nad advokáty a kandidáty advokacie vykonává disciplinární senát advokátní komory v Turč. Sv. Martině a úkony komorního žalobce komorní žalobce téže advokátní komory.

§ 9.

Zákonem tímto nedotčená ustanovení dosavadních předpisů o advokacii zůstávají v platnosti.

§ 10.

(1) Zákon tento nabývá účinnosti za čtrnáct dní po vyhlášení.

(2) Provésti jej náleží ministru spravedlnosti.

Tomášek v. r.,
předseda.

Dr. Říha v. r.,
sněm. tajemník.

Bradáč v. r.,
zapisovatel.