Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1921.
I. volební období.
4. zasedání.
Původní znění.
Tisk 1174.
Antrag
der Senatoren Dr. Naegle, Dr. Mayr-Harting, Dr. Spiegel, Dr. Hilgenreiner, Hartl und Genossen
betreffend die Verlegung des Standortes der deutschen Universität in Prag.
Der Senat wolle beschliessen:
Gesetz
vom.................................192
betreffend die Verlegung des Standortes der deutschen Universität in Prag.
Die Nationalversammlung der Čechosl. Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:
§ 1.
Die auf Grund des Gesetzes vom 28. Feber 1882 Z: 24 R. G. Bl. in Prag bestehende deutsche Universität wird nach Reichenberg verlegt.
§ 2.
Die Regierung hat die Vorarbeiten für diese Verlegung in Angriff zu nehmen und die hiefür notwendigen Kredite für die nächstfolgenden Jahre auf verfassungsmässigem Wege in Anspruch zu nehmen. Für das laufende Jahr ist im Sinne des Art. III des Finanzgesetzes für das Jahr 1922 vorzugehen.
§ 3.
Zur Durchführung der Universitätsverlegung wird dem Ministerium für Schulwesen und Volkskultur ein Beirat zur Seite gestellt, welcher aus dem Rektor der deutschen Universität und je einem Vertreter ihrer Fakultäten besteht. Die Vertreter der Fakultäten werden von den einzelnen Professorenkollegien gewählt. Insofern durch die Verlegung die Interessen der Karls-Universität in Prag berührt werden, wird ein auf die gleiche Weise gebildeter Beirat dieser Universität beigezogen.
Die beiden Beiräte können zu gemeinsamen Sitzungen zusammentreten.
§ 4.
Die Verlegung der deutschen Universität ist - unbeschadet der Bestimmungen des § 5 derart durchzuführen, das sämtliche Fakultäten und akademische Behörden in einem und demselben Semester ihre Tätigkeit in dem neuen Standorte der Universität aufnehmen können. Von diesem Zeitpunkte ab führt die Universität den Nahmen "Deutsche Universität in Reichenberg".
§ 5.
Mit dem Sommersemester 1922 wird in Reichenberg eine staatliche Studienbibliothek errichtet, welche im Zeitpunkte der Verlegung der Deutschen Universität (§ 4) den Charakter einer allgemeinen und Universitätsbibliothek erhält.
Dieser Bibliothek sind vom Sommersemester 1922 angefangen Pflichtexemplare aller in der Čechosl. Republik in deutscher Sprache erscheinenden Druckschriften zu liefern.
Inwieweit die allgemeine und Universitätsbibliothek in Prag aus ihren Bücherbeständen Exemplare an die Reichenberger Bibliothek abzugeben hat, wird nach Anhörung der beiden Beiräte (§ 3) durch. Verordnung bestimmt.
§ 6.
Mit der Durchführung dieses Gesetzes wird das Ministerium für Schulwesen und Volkskultur betraut, welches mit den anderen beteiligten Ministerien das Einvernehmen zu pflegen hat.
§ 7.
Dieses Gesetz tritt am Tage der Kundmachung in Kraft.
Bedeckung:
Die Universitätsverlegung wird selbstverständlich mit grossen Kosten verbunden sein, welche rund auf 500 Millionen Kronen veranschlagt werden können. Die Bedeckung für diesen Betrag kann aber keine Schwierigkeit bieten, weil die Befestigung des Friedenszustandes von Jahr zu Jahr ein beträchtliches Sinken der gegenwärtig auf das Äusserste gestiegenen militärischen Auslagen herbeiführen muss. Es ist selbstverständlich, dass das was in militärischer Hinsicht erspart wird, für die kulturellen Notwenigkeiten zu verwenden ist, die allzulange und ungebührlich vernachlässtigt worden sind. Übrigens ist von dem Betrage von 500 Millionen Kronen ein erheblicher Teil deshalb in Abzug zu bringen, weil auch dann, wenn die deutsche Universität in Prag bliebe, erhebliche Beträge für ihre Ausgestaltung, die gegenwärtig infolge des Krieges und Nachkriegsverhältnisse stark zurückgeblieben ist, aufgewendet werden müssten. So rnüsste namentlich das schon in österreichischer Zeit projektierte Kollegienhaus endlich einmal in Angriff genommen werden.
Begründung:
Es fällt den Unterzeichneten nicht leicht, diesen Antrag zu stellen. Die akademischen Lehrer empfinden auf das lebhafteste, dass die Universität durch eine geschichtliche Entwicklung von mehr als fünfeinhalb Jahrhunderten, sowie durch zahlreiche persönliche und Kulturbeziehungen der Gegenwart mit Prag verbunden ist. Wenn wir nunmehr trotzdem die Verlegung beantragen, so geschieht dies in der Überzeugung, dass das weitere Gedeihen der Universität und aller Kreise, die auf sie angewiesen sind, die Verlegung unabweislich erfordert. Dies ergibt sich aus den folgenden Ausführungen:
1. Es bedarf in unserer demokratischen Zeit keines weiteren Nachweises, dass eine mit allen Seiten des Kulturlebens so eng verflochtene Hochschule wie die Universität ihre Aufgaben völlig nur inmitten der Volkskreise zu erfüllen vermag, denen zu dienen sie bestimmt ist. Nicht die leichtere Zugänglichkeit stellen wir in den Vordergrund, sondern die geistige und sittliche Wechselwirkung zwischen der Universität und dem Volke und die sozialen Gesichtspunkte. Vollends die Zukunftsaufgaben der Universität als Mittelpunkt aller Volksbildungsbestrebungen erfordern ihre engste räumliche Verbindung mit dem Volksleben.
2. Prag bietet besonders seit dem staatlichen Umschwünge nicht mehr Raum für alle Kräfte, die ihm zuströmen. Es hat insbesondere mehr Hochschulen, als es verträgt. Das klinische und Sektionsmaterial reicht nicht aus für zwei grosse medizinische Fakultäten. Unterkunft und Beköstigung der Studierenden begegnen wachsenden Schwierigkeiten und sind für die meisten unerschwinglich geworden. Das Studium in absentia hat infolgedessen an beiden Hochschulen einen bedenklichen Umfang erreicht und schädigt die Ausbildung der Studierenden und alle Kreise, die dereinst auf deren Leistungen angewiesen sind. Dass es nicht so weiter gehen kann, weiss jeder, der die Vehältnisse kennt. Grosszügige Fürsorge für die Unterkunft, für die Verpflegung und für die Gesundheit und körperliche Ertüchtigung der Studierenden sind ein unabweisliches, in Prag aber kaum zu erfüllendes Gebot. Die Entlastung die ser Frage liegt im dringenden Interesse gesunder Unterrichts-, Wohnungs- und Siedlungspolitik.
3. Aehnlich liegen die Dinge für den Lehrkörper der Universität. Hier ist zudem darauf hinzuweisen, dass die deutsche Universität überwiegend auf Berufungen von auswärts angewiesen ist, diese müssen aber schon wegen der Prager Wohnungsnot, aber auch wegen der unerquicklichen nationalen Verhältnisse wachsenden Schwierigkeiten begegnen.
4. Durch die Verlegung würde die nationale Reibungsfläche eingeschränkt werden. Wie sehr es nicht nur im Interesse des Studiums, sondern auch des Staates gelegen wäre, braucht nicht erst ausgeführt zu werden. Aber wir können nicht umhin, darauf hinzuweisen, dass es sich dabei um eine Kulturangelegenheit handelt, die Herzenssache der deutschen Professoren und der deutschen Studentenschaft, ja aller deutschen Bürger des Staates ist. Dass die Verlegung in der Tat von allen Volkskreisen gefordert wird, erhellt daraus, dass alle deutschen Parteien anlässlich der Beratung des letzten Staatsvoranschlages auf die Verlegung der Universität abzielende Resolutionsanträge im Senate eingebracht haben. Unter Beteiligung aller deutschen Kreise besteht eine eigene Geschäftsstelle für die Verlegung der deutschen Hochschule aus Prag, welche dem Präsidenten der Republik, der Regierung und den beiden Häusern der Nationalversammlung eine eingehende Denkschrift zur Begründung dieser Volksforderung vorgelegt hat. Desgleichen haben fast sämtliche deutsche Bezirke und Städte, zahlreiche deutsche kulturelle Vereinigungen und zu diesem Zwecke einberufene Versammlungen von den staatlichen Instanzen die Verlegung verlangt. Würde sie verweigert, so würde dies ebenso ungünstig wirken, wie ihre grosszügige Erfüllung günstig.
5. Um die Wahl des Standortes zu begründen, wird folgendes bemerkt:
Es kann sich nicht darum handeln, die Universität in eine deutsche Stadt hinein zu verlegen, sondern nur darum, in der Nähe eines bereits bestehenden Kulturund Wirtschaftszentrums eine neue Universitätssiedlung zu begründen. Der Anschluss an ein solches Zentrum ist nicht nur aus kulturellen und wirtschaftlichen Gründen, sondern auch wegen der Beschaffung des klinischen und Leichenmateriales für den medizinischen Unterricht geboten.
In Reichenberg sind alle Vorbedingungen in hörerem Masse gegeben als in irgend einer anderen Stadt des Staatsgebietes und jedenfalls in einem für die Bedürfnisse der Universität völlig ausreichenden Masse. Dazu kommt aber noch, dass Reichenberg über ein für die Begründung einer Universitätssiedlung hervorragend geeignetes Gelände verfügt, das voraussichtlich unentgeltlich zur Verfügung stände, dass die Stadt und die etwa beteiligten angrenzenden Gemeinden gewillt und in der Lage sind, alle Anforderungen zu erfüllen, die etwa sonst noch hinsichtlich der Errichtung von Wohngebäuden für das Universitätspersonal und hinsichtlich der Beihilfe zu. den Wohlfahrtsaufgaben der Studierenden billigerweise gestellt werden können, und dass es den beteiligten Kreisen voraussichtlich auch gelingen wird, die dazu erforderlichen Kapitalien zu beschaffen. An keinem anderen Orte ständen endlich so viele und so geeignete Gebäude zur Verfügung, wie in Reichenberg, wo Teile der Universität bis zur Errichtung und Einrichtung der endgültigen Baulichkeiten vorläufig unterzubringen.
6. Damit ist auch die Frage des Provisoriums angeschnitten. Angesichts der Notlage der Universität in Prag ist es dringend geboten, dass die Verlegung möglichst beschleunigt werde. Aber nur die Verlegung der ganzen Universität und nur in die Stadt, in der sie dauernd verbleiben soll. Es widerspricht dem Wesen der Universität als einer Arbeitsgemeinschaft aller ihrer Fakultäten, dass die eine oder andere derselben von dem Ganzen, wenn auch nur vorübergehend, räumlich abgetrennt werden. Daher die Bestimmung des § 4 des Entwurfes, dass die Verlegung derart durchzuführen ist, dass sämtliche Fakultäten und Behörden ihre Tätigkeit am neuen Standorte im gleichen Semester aufnehmen können. Das bedingt aber nicht, dass die Gebäude bis zu diesem Zeitpunkte fertiggestellt und eingerichtet seien. Wie bereits erwähnt, stehen in Reichenberg dem Staate zahlreiche Gebäude zur Verfügung, die in kurzer Zeit und mit verhältnismässig geringen Kosten zur vorläufigen Unterbringung solcher Teile der Universität hergerichtet werden können, welche keine umständlichen technischen Vorkehrungen erfordern. Wird von dieser Möglichkeit Gebrauch gemacht, so wird das die Verlegung der Universität beschleunigen und die Verteilung der Bauaufwände auf einen längeren Zeitraum erleichtern.
7. Zu den der Universität nötigen Anstalten, deren Einrichtung längere Zeit erfordert, gehört besonders die Universitätsbibliothek. Sowohl wegen der Schwierigkeit planmässiger Bücherbeschaffungen als auch um die Pflichtenexemplare zu sichern, welche die Herausgeber von Druckwerken an öffentlichen Bibliotheken abzugeben haben, ist im § 5 vorgesehen, dass mit der Errichtung der Bibliothek im Sommersemester 1922 begonnen werde.
8. Die Durchführung der Verlegung und die zweckmässige Einrichtung der Universität am neuen Standorte setzt stete Fühlung der Universitätsverwaltung mit der Universität voraus. Um diese zu organisieren, sieht § 3 des Gesetzentwurfes einen akademischen Beirat voraus. Da es sich um die Auseinandersetzung mit der Karls-Universität handelt, würde es sich empfehlen, dass auch diese und in gleicher Weise einen Beirat bestelle, der hinsichtlich solcher Angelegenheiten, die das Interesse beider Universitäten berühren, mit dem von der deutschen Universität eingesetzten Beirate in Verbindung zu treten hätte.
Prag, am 16. Dezember 1921.
Dr. Naegle, Dr. Mayr-Harting, Dr. Spiegel, Dr. Hilgenreiner, Hartl,
Fahrner, Dr. C. E. Schmidt, Jelinek, Hübner, Zuleger, Vetter-Lilie, Meissner, Luksch, Dr. Ledebur-Wicheln, Friedrich, Dr. Koperniczky, Oberleithner, Spies, Jesser, A. Lippert, Dr. Emma Maria Herzig, Knesch.
Překlad.
Tisk 1174.
Návrh
senátorů dra Naegle, dra Mayr-Hartinga, dra Spiegela, dra Hilgenreinera, Hartla a soudruhů
na přeložení sídla německé university v Praze.
Senáte račiž se usnésti:
Zákon
ze dne............................................192
o přeložení sídla německé university v Praze.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Německá universita, která jest na základě zákona ze dne 28. února 1882, č. 24 ř. z. zřízena v Praze, překládá se do Liberce.
§ 2.
Vláda nechť zahájí předběžné práce pro toto přeložení a nechť dle ústavy sobě vymůže úvěry, k tomu pro nejbližší léta potřebné. Pro běžný rok budiž postupováno dle článku III. finančního zákona na rok 1922.
§ 3.
Ku provedení tohoto přeložení university bude ministerstvu školství a národní osvěty dán k ruce poradní sbor, jehož členy jsou rektor německé university a vždy jeden zástupce jejich fakult. Zástupce fakult volí jednotlivý profesorský sbor. Pokud by toto přeložení se dotýkalo zájmů university Karlovy v Praze, přibrán bude poradní sbor této university, stejným způsobem utvořený.
Oba poradní sbory mohou se scházeti ke společným schůzím.
§ 4.
Přeložení německé university budiž - nehledě k ustanovení §u 5 - provedeno tak, aby veškeré fakulty a akademické úřady v témže semestru mohly zahájiti svoji činnost v novém sídle universitním. Od tohoto okamžiku bude míti universita název "Deutsche Universitat in Reichenberg".
§ 5.
Počátkem letního semestru 1922 zřídí se v Liberci státní studijní knihovna, která v době přeložení německé university (§ 4) obdrží charakter všeobecné a universitní knihovny.
Této knihovně dodávány buďtež počátkem letního semestru 1922 počínaje, povinné výtisky všech tiskopisů, které v Československé republice vycházejí v jazyce německém.
Pokud všeobecná a universitní knihovna v Praze má ze svých knih vydati výtisky knihovně liberecké, ustanoveno bude po slyšení obou poradních sborů (§ 3) nařízením.
§ 6.
Provedením tohoto zákona pověřuje se ministerstvo školství a národní osvěty, jež se má dohodnouti s ostatními zúčastněnými ministerstvy.
§ 7.
Zákon tento nabude platnosti dnem vyhlášení.
Úhrada:
Přeložení university bude samozřejmě spojeno s velikým nákladem, jež stanoviti lze asi na 500 milionů korun. Úhrada tohoto obnosu nemůže však činiti potíží, poněvadž upevnění mírového stavu přivoditi musí rok od roku značný pokles vojenských výdajů, jež v přítomné době stouply do krajnosti. Jest samozřejmo, že toho, co ve vojenství bylo ušetřeno, má se užíti pro kulturní nezbytnosti, které příliš dlouho a nesprávně byly zanedbávány. Ostatně nutno od obnosu 500 milionů korun odečísti značnou část proto, poněvadž také tehdy, kdyby německá universita zůstala v Praze, bylo by nutno užíti značných obnosů na její vybudování, jež následkem války a poměrů poválečných velmi zůstalo pozadu. Pak muselo by se zejména započíti konečně se stavbou koleje, projektované již za dob Rakouska.
Odůvodnění:
Není podepsaným lehko činiti tento návrh. Akademičtí učitelé pociťují velmi živě, že universita dějinným vývojem více než pěti a půl století, jakož i četnými osobními a kulturními vztahy přítomnosti s Prahou jest spojena. Navrhujeme-li nyní přes to přeložení, děje se to v přesvědčení, že další zdar university a všech kruhů, jež na ni jsou odkázány, toto přeložení neodvratně vyžaduje. To plyne z těchto vývodů:
1. Netřeba v naší demokratické době dále dokazovati, že vysoká škola, se všemi stránkami kulturního života tak úzce spiatá, jako universita, úkolu svému zplna může dostáti pouze uprostřed vrstev lidových, jimž sloužiti jest určena. Do popředí stavíme nikoli snazší přístupnost, nýbrž vzájemné působení duševní i mravní mezi universitou a lidem, jakož i hlediska sociální. Budoucí úkoly university jakožto střediska všech snah po lidovém vzdělání vyžadují naprosto, aby pokud jde o umístění co nejúžeji byla spojena se životem lidu.
2. Praha obzvláště od státního převratu neposkytuje již místa všem silám, které do ní proudí. Má zejména více vysokých škol, nežli snese. Klinický a pitevní materiál nevystačuje pro dvě velké lékařské fakulty. Ubytování a stravování studujících setkává se s rostoucími obtížemi a stalo se pro většinu z nich nedostupným. Studium in absentia nabylo následkem toho na obou vysokých školách povážlivého rozsahu a poškozuje výcvik studujících i všechny kruhy, jež jednou na jejich výkon budou odkázány. Že to tak dále jíti nemůže, ví každý, kdo poměry zná. Široce založená péče o ubytování, stravování, o zdraví a tělesnou zdatnost studujících jest příkazem nevyhnutelným, v Praze však sotva dosažitelným. Rozřešiti tuto otázku jest v naléhavém zájmu zdravé politiky vyučovací, bytové a osazovací.
3. Podobně mají se věci pro učitelský sbor university. Zde jest mimo to poukázati na to, že německá universita jest převážně poukázána na povolávání profesorů z ciziny, které však setkávati se musí s rostoucími překážkami již pro pražskou nouzi bytovou, ale také pro neutěšené poměry národnostní.
4. Přeložením zmenšily by se národnostní třecí plochy, jak velice by to bylo v zájmu nejen studia, nýbrž také státu, netřeba teprve dovozovati. Ale nemůžeme se vyhnouti poukazu na to, že se při tom jedná o věc kulturní, která leží na srdci německému profesorstvu a německému studentstvu, ba veškerému německému občanstvu státu. Že si tohoto přeložení skutečně žádají všechny vrstvy lidové, vysvítá z toho, že všechny německé strany při projednávání posledního státního rozpočtu podaly v senátě resoluční návrhy, které směřují k přeložení university. Za účasti všech německých vrstev existuje zvláštní úřadovna pro přeložení německé university z Prahy, která presidentu republiky, vládě a oběma komorám Národního shromáždění předložila zevrubný pamětní spis na odůvodnění tohoto národního požadavku. Rovněž skoro všechny německé okresy i města, četná německá kulturní sdružení, jakož i shromáždění, za tímto účelem svolaná dožadovala se od státních instancí tohoto přeložení. Kdyby bylo zamítnuto, působilo by to právě tak nepříznivě, jako by příznivě působilo jeho splnění.
5. Aby odůvodněna byla volba sídla, poznamenává se toto:
Nemůže se jednati o to, přeložiti universitu do některého německého města, nýbrž o to, aby poblíž již stávajícího kulturního a hospodářského střediska založeno bylo nové osídlení universitní. Připojení na takovéto středisko doporučuje se netoliko z důvodů kulturních a hospodářských, nýbrž také pro opatření klinického materiálu a mrtvol pro lékařské vyučování.
V Liberci jsou všechny předpoklady dány vyšší měrou než v některém jiném městě státního území a zajisté dány jsou měrou, která potřebám university úplně vyhovuje. K tomu však ještě přistupuje, že Liberec má obzvláště vhodnou polohu pozemků pro založení universitního osídlení, kteréž by patrně byly zdarma k disposici, že město a zúčastněné snad sousední obce jsou ochotny a také mohou vyhověti všem požadavkům, které snad jinak ještě možno spravedlivým způsobem klásti ve příčině zřízení obytných budov pro universitní personál a ve příčině příspěvku k úkolům dobročinnosti ve prospěch studentstva a že se zúčastněným kruhům patrně také podaří získati potřebný k tomu kapitál. Nikde jinde konečně nebylo by po ruce tolik a tak vhodných budov jako v Liberci, kde by bylo lze prozatím umístiti části university až do postavení a zařízení definitivních budov.
6. Tím dotkli jsme se také otázky provisoria. Při bědném postavení university v Praze jest naléhavě třeba, aby přeložení bylo pokud možno uspíšeno. Ale jen přeložení celé university a pouze do města, ve kterémž má trvale zůstati. Odporuje to povaze university, jakožto pracovnímu společenství všech její fakult, aby ta neb ona, byť i jen přechodně, co do místa oddělena byla od celku. Odtud ustanovení § 4 osnovy, že přeložení provésti jest tak, aby všechny fakulty a úřady mohly činnost svoji zahájiti v novém sídle stejným semestrem. To však nepodmiňuje, aby budovy do té doby byly dostavěny a zařízeny. Jak již řečeno, má stát v Liberci k disposici četné budovy, které v krátké době a poměrně malým nákladem lze zaříditi pro prozatímní umístění takových částí university, které nevyžadují rozsáhlých technických opatření. Bude-li této možnosti použito, uspíší to přeložení university a usnadní to rozdělení stavebního nákladu na delší dobu.
7. K ústavům, jichž má universita zapotřebí a jejichž zařízení vyžaduje delší doby, patří zejména universitní knihovna. Jak pro potíže plánovitého opatřování knih tak také za účelem zabezpečení povinných exemplářů, jež vydavatelé mají odevzdávati veřejným knihovnám, postaráno jest v §u 5, aby se zřízením knihovny započato bylo v letním semestru 1922.
8. Provedení tohoto přeložení a účelné zařízení university v novém sídle předpokládá stálý styk universitní správy s universitou. Za účelem jeho organisace stanoven jest v §u 3 osnovy zákona akademický poradní sbor. Poněvadž se jedná o dorozumívání s universitou Karlovou, doporučovalo by se, aby také tato a stejným způsobem zřídila poradní sbor, jenž by navázal styky s poradním sborem německé university o věcech, které se týkají zajmu obou universit.
V Praze, dne 16. prosince 1921.
Dr Naegle, dr Mayr-Harting, dr Spiegel, dr Hilgenreiner, Hartl,
Fahrner, dr C. E. Schmidt, Jelinek, Hübner, Zuleger, Vetter-Lilie, Meissner, Luksch, dr Ledebur-Wicheln, Friedrich, dr Koperniczky, Oberleithner, Spies, Jesser, A. Lippert, dr Emma Marie Herzig-ová, Knesch.