Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1921.
I. volební období.
4. zasedání.
Původní znění.
Tisk 1175.
Antrag
der Senatoren Prof. Dr. Naegle, Prof. Dr. Spiegel, Prof. Dr. Mayr-Harting, Prof. Dr. Hilgenreiner, Hartl und Genossen
betreffend die Verlegung der deutschen technischen Hochschule ins deutsche Siedlungsgebiet.
Der Hohe Senat wolle beschliessen:
Gesetz
vom...........................192
betreffend die Verlegung der deutschen technischen Hochschule ins deutsche Siedlungsgebiet.
Die Nationalversammlung der Čechosl. Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:
§ 1.
Die in Prag bestehende deutsche technische Hochschule wird nach Aussig bezw. mit einzelnen Abteilungen nach Tetschen und Teplitz verlegt.
§ 2.
Die Regierung hat die Vorarbeiten für diese Verlegung in Angriff zu nehmen und die hiefür notwendigen Kredite für die nächstfolgenden Jahre auf verfassungsmässigem Wege in Anspruch zu nehmen. Für das laufende Jahr ist im Sinne des Art. III des Finanzgesetzes für das Jahr 1922 vorzugehen.
§ 3.
Zur Durchführung dieser Verlegung wird dem Ministerium für Schulwesen und Volkskultur ein Beirat zur Seite gestellt, welcher aus dem jeweiligen Rektor und dem jeweiligen Prorektor der deutschen technischen Hochschule und je einem Vertreter ihrer Fachabteilungen besteht. Die Vertreter der Fachabteilungen werden vom Professorenkollegium gewählt.
§ 4.
Zugleich wird die Trennung der bisher gemeinsamen Bibliothek der beiden technischen Hochschulen in der Weise verfügt, dass jeder Hochschule die aus ihrem Kredite beschaffenen Werke zufallen.
Ausnahmen hievon könnten nur im Einvernehmen der beiderseitigen Professorenkollegien getroffen werden.
Der Bibliothek der deutschen technischen Hochschule sind vom Zeitpunkte der Trennung angefangen Pflichtexemplare aller in der Čechosl. Republik erscheinenden Druckschriften, Naturwissenschaften, Technik, Wirtschaft und bildende Kunst betreffend, zu liefern.
§ 5.
Mit der Durchführung dieses Gesetzes wird das Ministerium für Schulwesen und Volkskultur im Einvernehmen mit dem Minister für öffentliche Arbeiten betraut.
§ 6.
Dieses Gesetz tritt mit dem Tage der Kundmachung in Kraft.
Begründung:
Die Gründe, welche die Verlegung der deutschen technischen Hochschule unerlässlich erscheinen lassen, sind verschiedener Art:
Vor allem gehört die Hochschule, gehören die Hörer unter das Volk, für welches zu wirken sie berufen sind. Die Hauptstadt Prag bringt die Hochschulkreise nur mit einem sehr kleinen Bruchteile des deutschen Volkes und nur mit mehreren Ständen in Berührung. Die Fühlungsnahme mit dem Arbeiter-, Bauern- und Mittelstande fehlt ihnen vollständig.
Eine Stadt des deutschen Siedlungsgebietes ermöglicht ausserdem einen besseren Studien - und einen besseren Lehrund Forschungsbetrieb. Sie bietet als kleinere Stadt nicht die vielfachen Ablenkungen der Grossstadt. Prag insbesonders, dessen Bevölkerung zum grossen Teile dem deutschen Wesen, vor allem dem deutschen Studenten, feindlich gesinnt ist, gewährt weder dem Lehrer noch dem Hörer jene Ruhe und Musse, die zum Studium unbedingt erforderlich ist. Hier sei nur auf die wiederholten Feindseligkeiten der Gasse gegen deutsche Studenten, Professoren und Institute, insbesondere in den Jahren 1897, 1908 und 1920 verwiesen, welche schwere Unterbrechunngen des Studienbetriebes zur Folge hatten und welche die Studenten zum Verlassen der Hochschule zwangen. Auch die Lebensbedingungen wirtschaftlicher Natur namentlich die Unterkunft und Verpflegungsverhältnisse werden in einer Stadt des deutschen Siedlungsgebietes für die deutschen Studenten leichter und besser zu regeln sein.
Die Verhältnisse in Prag veranlassen viele deutsche Eltern, ihre Söhne ausserhalb der Republik in Hochschulen des Auslandes studieren zu lassen. Dies würde vermieden werden bei Verlegung der Hochschule in eine deutsche Stadt.
Die vorstehend geschilderten Umstände erschweren aber auch dem Lehrer das Leben in Prag. Die Folge davon ist, dass viele Prager Hochschulprofessoren gern Berufungen an auswärtige Hochschulen annahmen, während anderseits Lehrkräfte von auswärts, sehr schwer einem Rufe nach Prag folgen.
Die Verlegung der Hochschule aus Prag in das deutsche Siedlungsgebiet würde ferner auch die nationalen Reibungsflächen, zwischen den Deutschen und Čechen vermindern und so eine gedeihliche Zusammenarbeit beider Völker zum Wohle des Ganzen fördern.
Aus allen diesen Gründen ist die Forderung nach Verlegung der Prager deutschen Hochschule ins deutsche Siedlungsgebiet eine Herzenssache des ganzen deutschen Volkes ohne jeglichen Unterschied der Partei geworden.
Dass gerade Aussig bezw. dessen Nachbarstädte Teplitz und Tetschen als künftige Standorte der technischen Hochschule geeignet erscheinen, beruht vor allem auf der zentralen Lage dieser Städte im deutschböhmischen Siedlungsgebiet. Des weiteren bietet namentlich Aussig sehr günstige Studienmöglichkeiten für fast alle Fachabteilungen der technischen Hochschule. Für die chemische Abteilung ist es als Stadt, welche die grössten und bedeutendsten chemischen Industrien der Republik aufweist, ganz besonders geeignet; Maschinenfabriken und dergleichen bieten dem Maschinenbauer reichliche Anregung. Die grossen Bahnhofanlegen, Brücken- und Wasserbauten sind ein geeignetes Studienfeld für den Bauingenieur. In keiner anderen Stadt tritt weiters die Verbindung von Technik und Wirtschaft so klar zu Tage, wie im Handelszentrum Aussig. Für die montanistische Abteilung würde wohl Teplitz wegen der grossen Nähe des Bergbaugebietes der geeignetere Boden sein, während Tetschen-Liebwerd mit seiner bereits dort befindlichen landwirtschaftlichen Abteilung dem Vermessungsingenieur ein gunstügeres Feld bieten und möglicherweise dort auch für den Wasserbauingenieur sehr gute Vorbedingungen zu schaffen wären. Die Entfernung der drei Städte ist derartig gering, die Verkehrsverhältnisse zwischen ihnen sind derart gute und noch verbesserungsfähige, dass die räumliche Trennung einzelner Fachabteilungen nicht ins Gewicht fällt. Dass Aussig auch für die Errichtung einer Handelshochschulabteilung ausersehen ist, ist bekannt. Es würde demnach Aussig den grössten Teil der technischen Hochschule, Teplitz und Tetschen einzelne Fachabteilungen derselben aufzunehmen haben.
Ausser den Vorteilen, welche die zentrale Lage dieser Städte gewährt, ist aber zu bedenken, dass das ihnen nächstliegende Gebiet der dichtest bewohnte Teil des deutschen Siedlungsgebietes ist, aus welchen auch die meisten Studierenden stammen. Infolge der günstigen Eisenbahnen und sonstigen Verbindungen könnte aber noch ein grösserer Teil der Studierenden der Nachbarstädte von Komotau bis Leipa und von der Landesgrenze bis Leitmeritz zu Hause Wohnung und zum Teile Verpflegung finden, so dass eine Wohnungsnot nicht zu fürchten wäre und die Studienkosten für einen Teil der Hörer bedeutend verringert wäre.
Bedeckung:
Die Kosten der Verlegung betragen bei den gegenwärtigen Baupreisen cirka 300 Millionen Kronen. Die Bedeckung hat in fünfjährigen Raten von 60 Millionen Kronen in der Weise zu erfolgen, dass dieser Betrag aus einem ausserordentlichen Baukredit für Unterrichtsanstalten in der Höhe von l Milliarde gedeckt wird, den die Regierung aufzunehmen zu ermächtigt wäre.
Prag, am 16. Dezember 1921.
Prof. Dr. Naegle, Prof. Dr. Spiegel, Prof. Dr. Mayr-Harting, Prof. Dr. Hilgenreiner, Hartl,
Dr. C. E. Schmidt, Jelinek, Hübner, Jesser, Luksch, Friedrich, Meissner, Zuleger, Dr. Ledebur-Wicheln, Dr. Koperniczky, Oberleithner, Dr. Emma Maria Herzig, Knesch, Spies, A. Lippert, Vetter-Lilie, Fahrner.
Překlad.
Tisk 1175.
Návrh
senátorů prof. dra Naegle, prof. dra Spiegela, prof. dra Mayr-Hartinga, prof. dra Hilgenreinera, Hartla a soudruhů
na přeložení německé vysoké školy technické do německého území.
Slavný senáte račiž se usnésti:
Zákon
ze dne............................................................192
o přeložení německé vysoké školy technické do německého území.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Pražská německá vysoká škola technická překládá se do Ústí n. L., případně jednotlivá její oddělení do Děčína a do Teplic.
§ 2.
Vláda nechť zahájí předběžné práce pro toto přeložení a nechť si dle ústavy vymůže úvěry, k tomu pro nejbližší léta potřebné. Pro běžný rok budiž postupováno dle článku III. finančního zákona na rok 1922.
§ 3.
Ku provedení tohoto přeložení bude ministerstvu školství a národní osvěty dán k ruce poradní sbor, jehož členy jsou dočasný rektor i dočasný prorektor německé vysoké školy technické a vždy jeden zástupce z její odborných oddělení. Zástupce odborných oddělení volí profesorský sbor.
§ 4.
Zároveň rozděluje se dosavadní společná knihovna obou vysokých škol technických tak, že každé vysoké škole připadnou díla, pořízená z jejího úvěru. Výjimky z toho mohou se státi pouze ve vzájemné dohodě obou sborů profesorských.
Knihovně německé vysoké školy technické buďtež od okamžiku rozdělení počínaje dodávány povinné výtisky spisů, jež pojednávají o přírodních vědách, technice, hospodářství a výtvarném umění a jež vyšly v Československé republice.
§ 5.
Prováděním tohoto zákona pověřuje se ministerstvo školství a národní osvěty v dohodě s ministrem veřejných prací.
§ 6.
Zákon tento nabude platnosti dnem vyhlášení.
Odůvodnění:
Důvody, ze kterých přeložení německé vysoké školy technické jeví se nezbytným, jsou různého druhu:
Především patří vysoká škola, patří její posluchači mezi lid, pro nějž působiti jsou povoláni. Hlavní město Praha přivádí vysokoškolské kruhy ve styk pouze s velmi malým zlomkem německého lidu a pouze s několika jeho stavy. Styku s dělnictvem, se stavem rolnickým, a středním nedostává se jim vůbec.
Město v území německém umožňuje mimo to lepší studium a lepší vyučování i bádání. Jako menší město neposkytuje tolik svodů jako velkoměsto. Praha obzvláště, jejíž obyvatelstvo většinou se proti němectvu, především proti německým studujícím staví nepřátelsky, neposkytuje ani učiteli, ani posluchači klidu a pokoje, jehož ke studiu nezbytně jest zapotřebí. Zde budiž poukázáno jen na opětovné nepřátelství ulice proti německým studujícím, profesorům a ústavům, obzvláště v létech 1897, 1908 a 1920, jež mělo za následek těžké přerušení studia a jež nutilo studenty opustiti vysokou školu. Také životní podmínky hospodářského rázu zejména bytové a zaopatřovací poměry bude lze pro německé studující snáze a lépe upraviti v některém městě německého území.
Poměry v Praze mají mnohé německé rodiče k tomu, že dávají své syny na studium mimo republiku, na vysoké školy v cizině. Tomu by se předešlo přeložením vysoké školy do německého města.
Poměry tuto vylíčené ztěžují však také učiteli život v Praze. Následkem toho bývá, že mnozí pražští vysokoškolští profesoři rádi přijímali povolání na cizozemské vysoké školy, kdežto naopak učitelské síly z ciziny velmi těžko vyhovují, jsou-li volány do Prahy.
Přeložení vysoké školy z Prahy do německého území zmenšilo by dále také národnostní třecí plochy mezi Němci a Čechy a umožnilo by tak zdárnou spolupráci obou národů ku blahu celku.
Ze všech těchto důvodů stal se požadavek přeložení pražských německých vysokých škol do německého území srdečným přáním všeho německého lidu bez jakéhokoli rozdílu stran.
Že právě Ústí n. L. případně jeho sousední město Teplice a Děčín se jeví vhodnými jako budoucí sídlo vysoké školy technické, spočívá především v tom, že tato města leží uprostřed německého území v Čechách. Dále poskytuje jmenovitě Ústí n. L. velmi příznivou možnost studia pro všechna skoro odborná oddělení vysoké školy technické. Pro chemické oddělení hodí se zcela zvláště, jakožto město, jež vykazuje největší a nejpřednější odvětví chemického průmyslu v republice; továrny na stroje a pod. poskytují strojníku hojnost látky. Velká nádraží, mostní a vodní stavby jsou nejvhodnějším polem ke studiu pro stavebního inženýra. V žádném jiném městě dále nejeví se spojitost techniky s hospodářstvím tak jasně, jako v obchodním středisku Ústí n. L. Pro báňské oddělení byly by ovšem Teplice pro velkou blízkost hornického území vhodnější půdou, kdežto Děčín-Libverda skýtá měřičskému inženýrovi příhodnější pole pro své zemědělské oddělení, jež se tam již nalézá, a snad by tam bylo lze vytvořiti velmi dobré podmínky také pro inženýra pro vodní stavby. Vzdálenost těchto tří měst jest tak nepatrná, dopravní poměry mezi nimi jsou tak dobré a ještě zlepšení schopné, že místní odloučení jednotlivých odborných oddělení nepadá na váhu. Že Ústí n. L. jest vyhlédnuto také pro zřízení vysokoškolského oddělení obchodního, jest známo. Dle toho by tedy Ústí n. L. pojalo největší část vysoké školy technické, Teplice a Děčín pak jednotlivá její odborná oddělení.
Mimo výhody, jež poskytuje centrální poloha těchto měst, nutno však také uvážiti, že jejich nejbližší okolí jest nejhustěji obydlená část německého území, z něhož také většina studujících pochází. Následkem příznivého železničního a jinakého spojení mohla by však ještě větší část studentstva ze sousedních měst od Chomutova do České Lípy a od zemských hranic do Litoměřic bydleti a z části se stravovati doma, takže by se nebylo obávati nouze o byty a útraty studijní pro část posluchačstva značně by se zmenšily.
Úhrada:
Náklad na přeložení činí při nynějších stavebních cenách asi 300 milionů korun. Úhrada má se státi v pětiletých lhůtách po 60 milionech korun, takže tento obnos bude kryt z mimořádného stavebního úvěru pro vyučovací ústavy ve výši 1 miliardy, k němuž by vládu bylo zmocniti.
V Praze, dne 16. prosince 1921.
Prof. dr Naegle, prof. dr Spiegel, prof. dr Mayr-Harting, prof. dr Hilgenreiner, Hartl,
dr C. E. Schmidt, Jelinek, Hübner, Jesser, Luksch, Friedrich, Meissner, Zuleger, dr Ledebur-Wicheln, dr Koperniczky, Oberleithner, dr Emma Marie Herzig-ová, Knesch, Spies, A. Lippert, Vetter-Lilie Fahrner.