Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.

I. volební období.

4. zasedání.

Tisk 1181.

Zpráva

I. zahraničního výboru, II. živnostensko-obchodního výboru

o usnesení poslanecké sněmovny (č. tisku 1121) o vládním návrhu (č. tisku

2367), kterým se předkládá obchodní smlouva, uzavřená dne 23. dubna

1921 mezi republikou Československou a královstvím Rumunským

Národnímu shromáždění ke schválení.

Schvalovací usnesení.

1. Obchodní úmluva uzavřená dne 23. dubna 1921 v Bukurešti mezi republikou Československou a královstvím Rumunským se schvaluje.

2. Vládě se ukládá, aby úmluvu tuto ústavně schválenou publikovala ve Sbírce zákonů a nařízení státu Československého.

3. Ministru zahraničních věcí se ukládá, aby v dohodě se všemi zúčastněnými ministry učinil další opatření, jichž je třeba ku provedení této úmluvy.

Důvodová zpráva zahraničního výboru.

Pod čís. tisku 2367 předložila vláda návrh obchodní úmluvy, uzavřené dne 23. dubna 1921 v Bukurešti mezi republikou Československou a královstvím Rumunským poslanecké sněmovně Národního shromáždění, kteráž smlouvu tuto ve 106. schůzi dne 9. prosince 1921 schválila.

Nyní překládá vláda smlouvu tu senátu a zahraniční výbor tohoto sboru zákonodárného navrhuje její schválení ve smyslu hořejšího schvalovacího usnesení.

Důvody přimlouvající se za toto schválení jsou četné a závažné. Již okolnost ta, že Rumunsko na základě mírových smluv obsahuje území o 3000000 km se 17¹/₂ milionů obyvatel, že jest státem převážně zemědělským s rozsáhlými naftovými polmi a hojnými nerostnými zdroji i vodními silami, že za starého Rakouska tvořilo odbytiště všech naších průmyslových výrobků, že leží na ústí Dunaje a tvoří nemálo důležitý most jednak pro náš obchod na východ, jednak pro svůj obchod na západ, zdůrazňovaly potřebu úpravy hospodářských styků s touto zemí zvláštní smlouvou obchodní a to tím více, ježto jsme sobě doposud vypomáhali s Rumunskem jen kompensačními úmluvami a zlepšená jeho hospodářská situace umožňuje nám čilejší odbyt našeho zboží do Rumunska a tomuto zase vývoz jeho přebytků, zejména obilí a petroleje, do našeho státu. K tomu přichází, že společná hranice na východě působí přímé železniční spojení a Dunaj přímou vodní dopravu, čímž odůvodněna též potřeba bližší úpravy otázek komunikačních.

Obchodní úmluva s Rumunskem skládá se z vlastní smlouvy obchodní, pak z příloh A obsahující bližší ustanovení o dopravě jak osob tak zboží, B obsahující vzorec legitimace pro obchodní cestující, C týkající se předpisu o stycích v pásmu pohraničném, D pojednávající o rozšíření tohoto pásma, konečně závěrečného protokolu obsahujícího další dodatky ku smlouvě samé.

Veškeré tyto přílohy tvoří integrující část zmíněné úmluvy.

Působnosti má tato úmluva nabýti sice patnáctého dne po výměně ratifikačních listin, avšak na základě zákonů ze dne 25. listopadu 1919, č. 637 Sb. z. a n. a 12. srpna 1921, č. 349 Sb. z. a n. uvedena byla již zatímně v platnost nařízením vlády republiky Československé ze dne 10. listopadu 1921, č. 402 Sb. z. a n. i nabyla působnosti dnem vyhlášky tohoto nařízení, totiž dne 10. listopadu 1921. Doba trvání smlouvy pak ujednána na nejméně 1 rok, po kteréž se mlčky prodlouží, nebude-li 3 měsíce napřed jedním z obou kontrahentů vypovězena.

Co do obsahu spočívá smlouva na základě nejvyšších výhod, dle kterýchž se s našimi příslušníky bude stejně nakládati jako s občany jiných států, s nimiž obchodní smlouvy s Rumunskem již dříve byly uzavřeny, kdežto pokud se týče vyclívání zboží používáno bude Rumunskem minimálního celního tarifu, kterého až dosud náš stát účastným nebyl; mimo to pak tarifní výhody dopravní rovněž mají býti ve shodě s touto zásadou nejvyšších výhod.

Při tom však dlužno zvláště vytknouti, že dle ustanovení závěrečného protokolu k článku 2. obchodní smlouvy ujednání týkající se doložky o nejvyšších výhodách neruší ve věcech celních nikterak zvláštních ustanovení čl. 222 mírové smlouvy St. Germainské a čl. 205 mírové smlouvy Trianonské.

Dle těchto článků totiž zavázaly se státy spojené a sdružené, že se výhod celních a dovozních nabytých těmito smlouvami mírovými nebudou dovolávati za tím účelem, aby si zajistily výhody plynoucí ze zvláštních ujednání, jež snad uzavře vláda rakouská s vládou maďarskou nebo Československou nebo vláda maďarská s vládou rakouskou nebo Československou za tím účelem, aby zavedly zvláštní celní soustavu ve prospěch určitých produktů přírodních nebo výrobků, pocházejících a dovezených z těchto zemí, a které budou vyjmenovány v oněch ujednáních, a to s výhradou, že platnost tohoto ujednání nepřekročí dobu pěti let ode dne, kdy mírové smlouvy nabudou působnosti.

Dále zaručena reciprocita zřizování filiálek našich společností, připuštění podnikatelů, obchodníků a obchodních cestujících ohledně uzavírání smluv kupních a ku sbírání objednávek, bezcelný import vzorků a předmětů určených pro zušlechťovací řízení jakož i bezcelní zasílání a vracení nádob a pod.

Zvláštní pozornost věnována otázkám komunikačním, jež pro nás byly před tím namnoze s nemalými potížemi spojeny. Umluvena volnost transitu, zjednodušení formalit při překročení hranic, zvláště zjednodušení formalit při vyclívání, stejné nakládání s loďmi a náklady druhého státu ve svých přístavech i vodách.

Pokud se týče pohraničních styků propůjčeny navzájem četné úlevy ve směru hospodářském, dopravním, zdravotním a veterinářském a bylo výslovně přiznáno rozšířiti pohraniční pásmo do hloubky původně 15 km stanovené i přes tuto hranici pro případ nutné potřeby.

Při jednání samém o této smlouvě nutno bylo upraviti různé otázky související s přechodní úpravou vývozu a dovozu, což se stalo právě závěrečným protokolem.

Tyto otázky aktuelní upraveny byly již a částečně i budou cestou administrativní i budoucně upraveny, při čemž dlužno jen podotknouti, že k uzavření nějaké kontingentní smlouvy pro odpor státu Rumunského nedošlo vzhledem k smutným zkušenostem s jiným státem v té příčině tímto kontrahentem nabytým.

V Praze, dne 12. ledna 1922.

Antonín Svěcený v. r.,
předseda.

Dr Luděk Krupka v. r.,

zpravodaj.

Zpráva živnostensko-obchodního výboru.

Živnostensko-obchodní výbor jednomyslně přijal návrh: Slavný senáte rač se usnésti:

"Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 2367), kterým se předkládá obchodní smlouva, uzavřená dne 23. dubna 1921 mezi republikou Československou a královstvím Rumunským Národnímu shromáždění ke schválení, se beze změny přijímá."

V Praze, dne 12. ledna 1922.

Č. J. Lisý v. r.,
místopředseda.

Dr Ant. Cyr. Stojan v. r.,
zpravodaj.