Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.

I. volební období.

4. zasedání.

Tisk 1199.

Zpráva

sociálně-politického výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1154)

o návrhu poslanců Kleina, Johanise, Hirsche, Malé, Witticha a soudruhů (tisk 3184),

aby vydán byl zákon o nároku obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavení na Slovensku a v Podkarpatské Rusi na peněžité požitky v některých případech vojenské povinnosti (tisk 3272).

Výbor sociálně-politický senátu N. S. projednal ve schůzi dne 17. ledna 1922 osnovu uvedeného návrhu zákona, schváleného poslaneckou sněmovnou N. S. ve 113. schůzi dne 19. prosince 1921 a usnesl se doporučiti senátu přijetí této osnovy zákona beze změny.

Zákon

ze dne................................................192....

o nároku obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavení na Slovensku a v Podkarpatské Rusi na peněžité požitky v některých případech vojenské povinnosti.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Zaměstnanec na Slovensku a na území Podkarpatské Rusi,

a) který jest ustanoven u kupce při provozování obchodu převážně k úkonům kupeckým (obchodní pomocníci) nebo k službám vyšším nekupeckým, nebo

b) který jest převážně zaměstnán konáním služeb kupeckých nebo vyšších nekupeckých při provozování podniků nebo ústavů druhu níže uvedeného, byť i podnikatel neb ústav nebyl kupcem ve smyslu zákona obchodního,

1. ve všelikých podnicích, na které se vztahuje živnostenský řád,

2. v úvěrních ústavech, spořitelnách, záložnách, výdělkových a hospodářských společenstvech, zastavárnách, zaopatřovacích a rentových ústavech, nemocenských pokladnách, zapsaných pokladnách pomocných, všelikých pojišťovnách bez rozdílu, zdali provozují soukromé pojišťovací obchody nebo slouží účelům veřejnoprávního pojišťování, jakož i ve svazech řečených ústavů,

3. v redakci, správě nebo prodeji periodického tiskopisu,

4. v kancelářích advokátů, notářů a patentních zástupců,

5. u civilních inženýrů, neautorisovaných architektů a u civilních geometrů,

6. v tabáčních trafikách a loterních sběrnách,

7. u obchodních dohodců a zprostředkovatelen soukromých obchodů a v informačních kancelářích,

podrží, je-li od služby zdržen vykonáváním povinnosti vojenské, nárok na své peněžní požitky až do doby čtyř neděl, trval-li služební poměr už nepřetržitě jeden rok. Tohoto nároku není, bude-li zaměstnanec povolán, aby konal presenční službu vojenskou na zákonem určenou jednoroční nebo delší dobu.

§ 2.

Osoby u kupce zaměstnané, jichž se jen výjimečně užívá k službám kupeckým, jakož i osoby, které konají převážně úkony podřízené, nepokládají se za obchodní pomocníky.

§ 3.

Provozuje-li podnik druhu naznačeného v § 1. veřejný fond, země, župa, okres neb obec, vztahuje se tento zákon na zaměstnance, zaměstnané v těchto podnicích při službách kupeckých neb vyšších nekupeckých, zakládá-li se jich služební poměr na smlouvě soukromoprávní.

§ 4.

Ustanovení tohoto zákona netýkají se služebního poměru osob zaměstnaných jako úředníků nebo zřízenců státu, státního ústavu nebo státem spravovaného fondu.

§ 5.

Ustanovení tohoto zákona nevztahují se na učně ve smyslu živnostenského řádu, pak na zřízence námořní plavby a železnic, na zřízence v zemědělských a lesnických závodech, pokud tito nejsou obchodními pomocníky, jakož i na osoby, pro něž platí ustanovení všeobecného zákona horního.

§ 6.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení se zpětnou platností ode dne 23. října 1921. Ministru spravedlnosti se ukládá, aby v dohodě s ministry sociální péče, obchodu a vnitra zákon tento provedl.

Důvodová zpráva.

Dle § 8., odst. 4., zákona o obchodních pomocnících z roku 1910, náleží mobilisovaným zřízencům ode dne narukování za další 4 neděle peněžní požitky, byl-li nepřetržitě již 1 rok zaměstnán. Zákon tento nemá však platnost na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Poněvadž ani uherský živnostenský řád z roku 1884 neposkytuje ani z daleka zřízencům podobné ochrany, vyplňuje navržený zákon citelnou mezeru v unifikaci ochranného zákonodárství. Poněvadž i nařízení ze dne 26. října 1921 o zachování služebních a pracovních poměrů po dobu mobilisace chrání všechny zaměstnance v celé oblasti republiky, jest samozřejmým příkazem spravedlnosti, aby nároky, vyplývající zákonem o obchodních pomocnících, byly upraveny pro všechny stejně a aby byla napravena sociální křivda, učiněná soukromým zaměstnancům na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, což se děje tímto zákonem. Při této příležitosti zdůraznil sociálně-politický výbor senátu, jak naléhavá jest potřeba urychlené unifikace sociálního zákonodárství. Poněvadž státu nevznikají tímto zákonem žádné výlohy, nebylo třeba jej předkládati rozpočtovému výboru.

V prováděcím nařízení budiž přihlíženo k nedostatečným ustanovením uherského živnostenského řádu z r. 1884 (§§ 1 a 5), jakož i k tomu, že na Slovensku a v Podkarpatské Rusi není svazu nemocenských pokladen. Tuto funkci vykonává od 1. ledna 1920 Zemská úřadovna pro pojišťování dělnictva v Bratislavě.

V Praze dne 19. ledna 1922.

Rud. Jaroš v. r.,
předseda.

Jos. Cholek v. r.,
zpravodaj.