Senát Národního shromáždění R. ČS. r. 1922.
I. volební období.
4. zasedání.
Tisk 1216.
Usnesení poslanecké sněmovny
o vládnom návrhu zákona (tisk 3323)
o obmezení pôsobnosti porôt na Podkarpatskej Rusi (tisk 3383).
Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve 127. schůzi dne 26. ledna 1922 tuto osnovu zákona:
Zákon
ze dne.................................................
o obmezení působnosti porot na Podkarpatské Rusi.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Z působnosti porotních soudů u sborových soudů v Užhorodě, Berehově a Hustu vyjímá se přechodně konání hlavního přelíčení o obžalobě pro zločiny uvedené v § 15, odst. 1., I. č. 6-16 zák. čl. XXXIV. z r. 1897.
(2) Jen když zní obžalovací spis na zločin vraždy podle § 278 zák. čl. V. z r. 1878 a obžalobní senát, jemuž jest obžalovací spis předložiti, i když nebyly proti němu podány námitky, má za to, že nutno počítati s možností výkonu trestu smrti v tom případě, že by byl obžalovaný uznán vinným podle obžaloby, předloží obžalobní senát spisy soudní tabuli v Košicích. Souhlasí-li tabule s názorem obžalobního senátu o možnosti výkonu trestu smrti, deleguje buď některý porotní soud v obvodu soudní tabule mimo Podkarpatskou Rus, nebo, není-li to z vážných důvodů možné, předloží spisy nejvyššímu soudu. Souhlasí-li i tento soud s názorem soudní tabule o možnosti výkonu trestu smrti i ohledně nutnosti delegace porotního soudu mimo obvod soudní tabule košické, určí ku provedení hlavního přelíčení porotní soud mimo obvod této soudní tabule. Souhlasí-li co do možnosti výkonu trestu smrti, nikoli však ohledně nutnosti delegace soudu mimo obvod tabule košické, určí ku provedení hlavního přelíčení porotní soud v obvodu zmíněné soudní tabule. Nesouhlasí-li soudní tabule nebo nejvyšší soud s názorem obžalobního senátu o možnosti výkonu trestu smrti, nepovolí delegace a vrátí spisy ku projednání věci před soudem sestaveným podle § 2 tohoto zákona.
§ 2.
Trestní řízení pro trestné činy vyňaté z působnosti porot podle § 1 řídí se ustanoveními trestního řádu o činech před porotu nenáležejících. Hlavní přelíčení koná se před senátem čtyřčlenným. Je-li při hlasování o vině nebo trestu rovnost hlasů, rozhoduje mínění obžalovanému příznivější.
§ 3.
(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a pozbývá platnosti dnem 31. prosince 1923.
(2) Výkon jeho ukládá se ministru spravedlnosti.
Tomášek v. r.,
předseda.
Dr. Říha v. r.,
sněm. tajemník.
Bradáč v. r.,
zapisovatel.