Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.

I. volební období.

4. zasedání.

Tisk 1233.

K čl. I. Zakládání a hospodaření pojišťoven v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jest upraveno spolkovým zákonem z r. 1852 a pojišťovacím regulativem z r. 1896. Podle předpisů těchto jest k zřízení každé pojišťovny třeba koncese, kterou udílí ministr vnitra v dohodě se súčastněnými ministry, a hospodaření pojišťoven jest podrobeno přísnému dozoru státnímu.

Jinak jest tomu na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Podle předpisů uherského práva tam platného podléhají pojišťovny ustanovením obchodního zákona, a stačí k zahájení činnosti pojišťovny pouhé ustavení společnosti a zápis do obchodního rejstříku. Též dozor nad hospodařením pojišťoven jest daleko volnější a přísluší ministerstvu obchodu.

Tyto dvojí předpisy umožňují, aby přes Slovensko a Podkarpatskou Rus vnikaly sem pojišťovny cizí, nebo aby vznikaly na území republiky pojišťovny nové, bez koncese. Stav tento lze odstraniti jedině tím, že systém koncesní bude rozšířen též na Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Tím, že zakládání pojišťoven bude dáno pod přímou kontrolu státní správy, bude dosaženo v zájmu pojištěnců toho, že bezpečnost pojišťoven na Slovensku a v Podkarpatské Rusi bude stejná jako v ostatních částech republiky, a že také podmínky pro obchodní činnost domácích pojišťoven budou na území celé Československé republiky stejné.

Podrobnější předpisy o zakládání, zařízení a hospodaření pojišťoven na Slovensku a v Podkarpatské Rusi mají býti vydány nařízením podle obdoby zdejšího pojišťovacího regulativu.

K čl. II. Spolkový zákon z roku 1852 nemá bližších ustanovení o tom, jakým způsobem mají členové spolku vykonávati práva členská, též pojišťovací regulativ nemá bližších předpisů o hlasovacím právu členů vzájemných pojišťoven.

Ve skutečnosti vyvinula se věc tak, že v pojišťovnách akciových konají se volby do orgánů správních vždy přímo, kdežto při pojišťovnách vzájemných konají se volby v některých případech přímo, v některých nepřímo (systémy delegátů).

Poněvadž systémy delegátů vedou u pojišťoven k nedostatečné kontrole a k častým velmi vážným stížnostem, které rozvoj ústavů mohou ohroziti, doporučuje se, aby mohlo ministerstvo vnitra ve shodě se súčastněnými ministerstvy při vzájemných pojišťovnách nově vznikajících požadovati obligatorně přímé volby, po případě zavésti způsob tento obligatorně i při vzájemných pojišťovnách již existujících. Aby bylo co nejvíce šetřeno svobody spolků co do jich vnitřní organisace, smí býti změna stanov požadována jen za závažných důvodů. Za důvody závažné k tomuto opatření pokládají se úředně zjištěné okolnosti, které vážně ohrožují zájmy pojištěnců nebo zájmy ústavu samotného, zejména však důvěru členstva a klidný rozvoj ústavu v budoucnosti.

K čl. III. Tímto článkem jest zaručena součinnost všech ministerstev, na věci interessovaných.

Ústavně-právní výbor podle usnesení svého ze dne 31. ledna 1922 doporučuje, aby osnova zákona přijatá poslaneckou sněmovnou, jak obsažena jest v tisku čís. 1187, byla také senátem schválena.

V Praze, dne 31. ledna 1922.

Dr Frant. Soukup v. r.,

předseda.

Dr Jaroslav Vlček v. r.,

zpravodaj.