Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.
I. volební období.
4. zasedání.
Tisk 1236.
Zpráva
ústavně-právního výboru
o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1216)
týkajícím se vládního návrhu zákona (tisk 3323)
o obmezení působnosti porot na Podkarpatské Rusi.
Ústavně-právní výbor senátu usnesl se ve schůzi dne 1. února 1922 navrhnouti senátu Národního shromážděné republiky Československé, aby schválil poslaneckou sněmovnou ve schůzi dne 26. ledna 1922 přijaté znění osnovy zákona, jak jest obsaženo v tisku č. 1216.
Důvodová zpráva.
Nedostatkem soudců trpí vedle Slovenska nejvíce Podkarpatská Rus. Naproti tomu jest tam následkem poklesnutí morálky a rozvratu hospodářského, zaviněného dlouhotrvající válkou, která delší dobu též přímo na území Podkarpatské Rusi se odehrávala, veliký počet trestních případů. Mnoho viny na tom má též dřívější maďarská vláda, jež lid tamní a jeho kulturní povznesení zanedbávala.
Poněvadž již v posledních letech, zejména za obsazení Podkarpatské Rusi rumunským vojskem, zůstalo tam mnoho trestních případů nevyřízeno, hromadí se počet jejich tak, že jest malému počtu soudců nemožno před porotou, jež vyžaduje delšího formálního řízení, zavčas ba v dohledné době vůbec, všechny trestní případy, spadající do působnosti porot projednati.
K tomu ještě nelze namnoze následkem nízké kulturní úrovně a negramotnosti podkarpatského lidu ani sestaviti seznamy porotců, u nichž, mají-li rozhodovati o vině právě v nejtěžších případech, musí se přece předpokládati jakási inteligence.
Delegace ku sborovým soudům v jiných územích jsou jen výjimečně možny pro jazykové obtíže, velké finanční náklady a obtíže pro ubytování svědků a ostatních súčastněných osob.
Nezbylo proto jiného, nežli aby v této přechodně době do konce r. 1923, jak navrhuje osnova zákona z důvodů výše uvedených byly ony zločiny, jež nejsou rázu politického, mimo vraždu, pro níž mohl by býti následkem zvlášť přitěžujících okolností trest smrti vykonán, - působnosti porot odňaty.
Všechny trestní případy porotám odňaté pojednávati bude místo nyní normálního tříčlenného senátu trestní senát čtyřčlenný a v případě rovnosti hlasů rozhoduje mínění obžalovanému příznivější.
Jedině tím způsobem lze veliký počet nahromaděných trestních případů u soudů v Podkarpatské Rusi, jež náležejí do působnosti porot, v poměrně kratší době projednati a vazby obžalovaných zkrátiti.
V Praze, dne l. února 1922.
Dr F. Soukup v. r.,
předseda.
Jos. Lukeš v. r.,
zpravodaj.