Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.

I. volební období.

4. zasedání.

Tisk 1240.

Ačkoliv senát již při projednávání dodatečného rozpočtu na rok 1920 přijal roku loňského resoluci, ve které projevil přání, aby budoucně při sestavování rozpočtu šetřeno bylo všech opatrností, jež by pokud možno zamezily předkládání rozpočtů dodatečných, přece vláda i letos opět předložila dodatek k rozpočtu za rok minulý a odůvodňuje nutnost toho jednak tím, že se od doby sestavení původního rozpočtu změnily hospodářské poměry, čímž nastaly zvýšené požadavky, jednak i tím, že jde o nové úhrady, v důsledku zákonů Národním shromážděním usnesených.

Již v loňské zprávě o dodatečném rozpočtu bylo k tomu poukázáno, že dodatečné rozpočty jsou zlem, někdy ovšem snad nutným, jemuž však má býti pokud jen možno vyvarováno. Spoléhání na to, že sbory zákonodárné bez námitek a hladce schválí rozpočet dodatečný, mohou sváděti k tomu, aby původní rozpočet nebyl sestaven s onou péčí a svědomitostí, jaké tento důležitý akt vyžaduje, aneb dokonce snad i k tomu, aby nepříznivý stav hospodářství finančního uměle byl zastírán. Proto nestačí k odůvodnění dodatečného rozpočtu pouhý poukaz na změnu hospodářských poměrů, ježto změny takové jsou předvídatelny a má k nim již v původním rozpočtu býti přihlíženo. Závažná jest ovšem výtka, kterou správa finanční činí sborům zákonodárným, že proti schválenému rozpočtu usnášely se o zákonech, které další, v rozpočtu nepředvídané zatížení pokladny státní mělo v zápětí. Tím donucuje parlament přímo vládu k rozpočtům dodatečným a vzdává se tím sám cenné kontroly hospodářství státního, která právě spočívá v přesném dodržení původního rozpočtu jím chváleného.

Avšak vláda předložila letos vlastně dva dodatečné rozpočty, aspoň pokud se týká položky příjmové. Dle původně schváleného rozpočtu na rok 1921 (finanční zákon ze dne 17. prosince 1920, č. 682 Sb. z. a n.) činiti měly mimo rozpočet investiční

Naproti tomu podala vláda v listopadu 1921 poslanecké sněmovně dodatek k rozpočtu na rok 1921, dle něhož se zvyšují:

Tento veliký schodek zaviněn byl dodatečným zvýšením výdajů zejména v následujících kapitolách:

Naproti tomu zvýšení příjmů vykazuje se v značnější míře v kapitolách:

Když rozpočtový výbor sněmovny poslanecké žádal pak bližší vysvětlení různých položek, které zavinily tak vysoký schodek, podala vláda v lednu 1922 přílohu k onomu dodatečnému rozpočtu, ve které jsou obsaženy žádané vysvětlivky, ale zároveň sděleno, že na podkladě posud známých výsledků doznají státní příjmy, preliminované v roce 1921 a vykázané ve vládním návrhu dodatečného rozpočtu pro tento rok, ještě dalšího zvýšení a sice

Tato skutečnost vyvolala ovšem na jedné straně příjemné překvapení, na druhé straně nelze však ubrániti se jistým námitkám. Jest totiž s podivením, že finanční správa již v listopadu minulého roku v dodatečném rozpočtu nevykázala tuto vysokou číslici příjmů, a že teprve k podnětu poslanecké sněmovny v dodatečných vysvětlivkách toto zvýšení příjmů a tedy snížení schodku sděluje. Bylo-li tedy původnímu rozpočtu na rok 1921 svého času právem vytýkáno, že vykazoval rovnováhu pro přebytek tam, kde ho nebylo, mohla býti naopak prvnímu dodatečnému rozpočtu učiněna výtka, že vykazoval uměle příliš vysoký schodek.

Druhá námitka spočívá v tom, že tyto neočekávaně vyšší příjmy mají příčinu svou ve zvýšených příjmech ministerstva financí o neobyčejnou sumu 2.518,550.217 Kč, tedy přes půl třetí miliardy. Jsou to zejména

Tyto proti původnímu i dodatečnému rozpočtu zvýšené příjmy daňové jsou důkazem toho, jak všechny vrstvy obyvatelstva v republice naší jsou daňově těžce zatíženy a jak výměra daňová jest krajně napjata. Proto úkolem příští daňové politiky naší musí býti nikoliv nové daně zaváděti a staré zvyšovati, nýbrž naopak břímě daňové znenáhla a pokud možno zmírňovati. Současně ale jest také povinností vlády i v jiných oborech, kde k tomto má příležitost, zejména co do tarifů železničních, porta poštovního atd., ustati od dosavadního stálého zdražování a nikoliv brzditi, nýbrž podporovati všeobecný pokles cen, jímž jedině hospodářství naše přivedeno býti může do kolejí normálních. K tomu také směřuje resoluce rozpočtovým výborem přijatá.

Pokud jde o rozpočet investic, činí překročení jeho částku 120,896.691 Kč.

Také znění původního finančního zákona na rok 1921 bylo nutno přizpůsobiti novému rozpočtu dodatečnému.

Rozpočtový výbor senátu projednal celý dodatečný rozpočet ve své schůzi dne 1. února 1922, zvoliv hlavním zpravodajem podepsaného referenta. Od volby zvláštních zpravodajů pro jednotlivé kapitoly bylo upuštěno, načež vykonána o rozpočtu jednak rozprava všeobecná, jednak zvláštní podle jednotlivých kapitol. Návrhy na změny v jednotlivých položkách dodatečného rozpočtu podané byly většinou rozpočtového výboru vesměs zamítnuty a celý rozpočet i s finančním zákonem přijat byl ve znění poslaneckou sněmovnou usneseném. Mimo to bylo přijato celkem sedm resolucí. Zároveň usneseno, aby z úsporných důvodů nebyl celý dodatečný rozpočet a finanční zákon, jež obsaženy jsou již v tisku č. 1213, znovu otištěn, nýbrž aby vytisknuta byla jen zpráva a přijaté resoluce.

Rozpočtový výbor činí tudíž návrh, aby dodatečný státní rozpočet, jakož i finanční zákon na rok 1921 ve znění usneseném sněmovnou poslaneckou, jakož i připojených sedm resolucí byl senátem schválen.

V Praze, dne 1. února 1922.

Ferd. Jirásek v. r.,

předseda.

Dr Horáček v. r.,

hlavní zpravodaj.

1. Vláda se vyzývá, aby cestou úspor, zejména v oboru zahraničním a vojenském a využitkujíc příznivého kursu koruny, snažila se dnešní zatížení obyvatelstva jak daněmi pří-mými, tak i nepřímými, soustavně a pozvolna snížiti a také svou politikou tarifní dalšímu vzestupu cen účinně čeliti.

2. Nejvyšší účetní kontrolní úřad se vyzývá, aby Národnímu shromáždění podal zevrubnou zprávu o revisích posud provedených.

3. Vláda se vyzývá, aby dodatečný rozpočet příště předkládala hned tehdy, když je známo, že rozpočet na ten rok nestačí a že bude nutno jej překročiti.

4. Vláda se vyzývá, aby předkládajíc rozpočet na r. 1923, pro referenty dotyčných kapitol připravila podrobné rozvedení a odůvodnění jednotlivých titulů, paragrafů a položek, by tak jim bylo umožněno posuzovat odůvodněnost jejich výše.

5. Vláda se vyzývá, aby v zájmu tříd nejchudších i na dále udržovala ve vlastní správě státní zastavárny.

6. Ministerstvo školství a národní osvěty se vyzývá, aby s právnickými fakultami všech universit zahájilo vyjednávání o zřízení stolice anebo učebních kursů pro dělnické právo, tak aby počátkem zimního semestru 1922-23 o tomto předmětu se přednášelo v rozsahu dostatečném, jenž vyhovuje moderním požadavkům.

7. Přes panující bytovou nouzi, která nabývá rozsahu přímo katastrofálního, zabírají banky a podobné podniky ve městech stále ještě byty a obchodní místnosti pro svoji potřebu. Vláda se vyzývá, aby v jarním zasedání předložila Národnímu shromáždění osnovu zákona, jímž by škodlivé účinky tohoto jednání byly odstraněny neb aspoň obmezeny.