Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.

I. volební období.

4. zasedání.

Tisk 1245.

Stávka horníků vzbudila pochopitelný rozruch ve všech vrstvách obyvatelstva, zejména vrstev pracujícího lidu, neboť jest zřejmo, že nejedná se tu snad pouze o mzdový spor horníků, nýbrž jde tu o mnohem více: jde tu přímo o zápas kapitalistických zaměstnavatelů oproti zaměstnancům vůbec. Stávka má také již svoje důsledky. Celá řada průmyslových závodů zastavuje práci, aby ve vhodném okamžiku bylo možno snížiti mzdy a platy, takže lze mluviti přímo o smluveném plánu.

V čem spočívá vlastně podstata sporu? Nutno předem zdůraznit, že hornická stávka má pouze ráz obranný a že jedná se tu vlastně o uplatnění principu demokracie při výrobním procesu. Jestliže státní život jest v republice možným pouze na základě vzájemné dohody politických stran, tvořících vládní většinu, není možno, aby v záležitosti tak nesmírně důležité, jako jest uhelná produkce, na které spočívá normální život státu, rozhodovala vůle několika jednotlivců.

Z toho důvodu táží se podepsaní:

Jaké kroky podnítila dosud vláda ve mzdovém sporu horníků s jejich zaměstnavateli a jaké stanovisko zaujímá vláda k uplatňovaným požadavkům a zda-li vláda jest ochotna se vším důrazem zasáhnouti do sporu, aby byl v nejbližší době ukončen?

V Praze, dne 6. února 1922.