Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.

I. volební období.

4. zasedání.

Tisk 1249.

Vývoj průmyslu a obchodu způsobil, že se odborné školství průmyslové a obchodní v našich zemích velmi rozšířilo. Na obchodních školách, státem vydržovaných nebo subvencovaných, jichž počet obnáší 220 ve šk. r. 1921/22, jest v 925 třídách vyučováno 30.541 žáků; mimo to existuje veliký počet soukromých škol rozličných typů, které jsou navštěvovány asi 15.000 žáky. Jest v zájmu našeho průmyslu a obchodu, aby zřizování obchodních škol, jich vydržování, jich postavení v soustavě školství veřejného a jich učebné osnovy byly zákonem stanoveny, aby náš obchodní dorost byl co nejlépe pro své povolání odborně vzdělán a vyzbrojen a stal se tak způsobilým, obstáti v těžké světové konkurenci.

Četné obchodní a jim podobné školy byly zřizovány na základě cís. nař. ze dne 27. června 1850 ř. z. č. 309., které mělo na mysli hlavně zřizování gymnasií a reálek, kdežto školství odborné, tehdy v plénkách se nacházející, bylo oním nařízením jen jako mimochodem pojato do ustanovení všeobecných. Na Slovensku regulovalo zřizování,vydržování a organisaci obchodního školství nařízení bývalého uher. ministra obchodu spolu s ministrem kultu a vyučování ze dne 20. srpna 1895 č. 44.001.

Těmito nařízeními, jež zřizování obchodních a pod. škol velmi usnadňovala, byl umožněn vznik velmi četných obchodních škol, což bylo jednak věci k prospěchu, ale na druhé straně mělo i škodlivé účinky. Vznikly četné obchodní školy dvojího druhu: 1. založené obcemi, okresy, obchodními komorami, grémii a pod., 2. školy, založené soukromými podnikateli, kteří sledovali pouze svůj osobní zisk, považujíce tyto školy za pouhý pramen příjmů. Ony školy trpěly a trpí finančními nesnázemi, tyto pak, sledujíce výdělečnou tendenci, dbaly méně výchovy a odborného vzdělání žáků; proto přijímaly učitele méně nebo nedostatečně kvalifikované, vybíraly vysoké zápisné, školné a různé poplatky, vydržovatel školy postavil v čelo kvalifikovaného ředitele dle jména, aby obešel ustanovení cís. nař. z 27. června 1860 ř. z. č. 309. Proto výsledky těchto škol jsou chatrné, jak dokazují jich absolventi, když vstupují do praktického života.

Četné a vyvinuté obchodní školství vyžaduje proto zákonné úpravy. Ministerstvo školství a národní osvěty předložilo proto osnovu zákona, jímž se upravuje vyučování v naukách obchodních, v moderních jazycích, v krasopise, v těsnopise a ve psaní na stroji. Obchodní učiliště rozděluje na veřejná, státem nebo veřejnoprávními korporacemi vydržovaná a to: 4leté akademie, 2leté veř. školy obchodní a veřejné jednoroční kursy, - a soukromá učiliště obchodní, která vyučují učebným předmětům, jako učiliště veřejná, jichž zřízení jest vázáno na povolení ministerstva školství a národní osvěty, a která jsou podrobena dozoru ústřední inspekce obchodního školství. Mimo to upravuje zřizování soukromých učilišť jazykových, učilišť pro krasopis, těsnopis a psaní na stroji, jakož i domácího vyučování v obchodních naukách, v moderních jazycích, v krasopise, v těsnopise a v psaní na stroji, které udílí učitel sám bez cizí pomoci.

Na samostatné kupecké školy pokračovací a na bezplatné odb. kursy, pořádané odbornými a vzdělávacími spolky, se předloha zákona nevztahuje.

Předloha tohoto zákona, která jednotně organisuje obchodní školství v celé republice až na Podkarpatskou Rus, jež sdělána byla po úradách se všemi interesenty a odbornými korporacemi, byla poslaneckou sněmovnou až na malý doplněk paragrafu 33 beze změny přijata. Kulturní výbor senátu neučinil v předloze žádných změn, avšak zdůraznil, že v hlavě I., oddílu 1. postrádá ustanovení, že kvalifikace učitelů veřejných učilišť obchodních musí býti stejná jako kvalifikace učitelů soukromých učilišť obchodních, což se sice rozumí samo sebou, ale přes to se to zde zdůrazňuje. K § 4, odst. 2 předlohy k vyvarování se toho, by absolventi občanských škol nebyli vylučováni z návštěvy obchodních akademií, připojil tento výklad: Slovy "Obchodní akademie jest učiliště čtyřleté, vybudované zásadně na nižší střední škole" se stanoví, že obchodní akademie jsou rovnocennými ústavy s vyšší střední školou, absolventi škol občanských budou stejně na obchodní akademie přijímáni, jako absolventi nižších středních škol.

Předložený vládní návrh, schválený poslaneckou sněmovnou, odstraňuje dosavadní nedostatek zákonných ustanovení o zřizování, vydržování a organisaci obchodních škol, a upravuje vhodným způsobem tyto otázky. Proto kulturní výbor odporoučí senátu N. S. schválení předložené osnovy zákona, jak byla přijata poslaneckou sněmovnou (č. 1212 sen.); dále navrhuje schválení níže uvedené resoluce.

V Praze, 6. února 1922.

Jos. Smrtka v. r.,

předseda.

Otm. Hrejsa v. r.,

zpravodaj.

1. K § 4: Ministerstvo školství a národní osvěty se vyzývá, aby posluchačům vysokoškolským byla poskytnuta možnost osvojiti si ve zvláštních kursech v dostatečné míře nauky, jež se podávají v t. zv. abiturientních kursech obchodních akademií.

2. K § 8: Ministerstvo školství a národní osvěty se vyzývá, aby umožnilo organisacím obchodních zaměstnanců zastoupení v kuratoriích zřízených dle § 8.

3. K § 9: Senát doporoučí ministerstvu školství a národní osvěty, aby byla při všech veřejných učilištích obchodních, vydržovaných státem dle § 9 a), kuratoria zřízena.