Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.

I. volební období.

4. zasedání.

Tisk 1253.

Mírovými smlouvami dostalo se Čs. R. na Labi i na Dunaji jistého množství loďstva, které přiřknuto bylo výrokem amerického arbitra pana Walker D. Hines následovně:

Všecka přístavní zařízení a skladiště firmy Oesterreichische Nordwest v Československu, skladiště fy Schulze se zařízením překladním v Magdeburku a kotviště v Magdeburku v délce 250 m - vše jak blíže popsáno v přílohách A. a C. přiložené smlouvy. Rozhodčí ustanovil cenu tohoto postupu obnosem 8,350.000 zl. marek, které zúčtovány a vyrovnány budou účtem reparačním.

7 vlečných parníků o 4950 HP,

3 osobní parníky o 1440 HP,

116 vlečných lodí o 70.661 tunách nosnosti.

Cena tohoto lodního materiálu obnáší celkem 7,145.294 švýc. frs., bude však změněna odečtením obnosů za opravu tohoto materiálu. Dosavadní plavba na Dunaji jest provozována ve státní režii jednak najmutým lodním parkem, jednak 4 vlastními rychloparníky o 280 k. s. a 500 tunách nosnosti a sice Dunajským dopravním úřadem v Bratislavě. Nutno zdůrazniti, že plavba Dunajská jest provozována s úspěchem, takže městu Bratislavě kyne jako budoucímu hlavnímu přístavu čsl. republiky slibná budoucnost.

Jakmile bylo známo rozhodnutí arbitrovo, bylo nutno zabývati se problémem budoucích čsl. plavebních podniků na Labi a na Dunaji.

V té věci již první vláda republiky zaujala stanovisko, že provoz plavební přenechá podnikání soukromému. Při řešení tohoto problému v první polovici roku 1921 přišly vládní kruhy k tomu názoru, že dotyčný soukromý podnik, který bude plavbu provozovati, musí poskytovati státu záruky svého řízení se zřetelem na všeobecné potřeby našeho průmyslu a obchodu, a nesmí býti pouze veden ohledem na podnikatelský zisk. Problém rozřešen byl tedy tak, že zřízeny byly dvě společnosti soukromé, při čemž byl státu na vedení společnosti vyhražen vliv, aby také kapitál, který stát investuje, byl zabezpečen.

Po stránce finanční získáno bylo konsorcium více bank, které společně se státem postará se o organisaci plavby labské a dunajské. S tímto konsorciem bank, totiž Agrární bankou čsl., Pražskou úvěrní bankou, Českou průmyslovou bankou, Slovenskou bankou, Živnostenskou bankou v Praze, jakož i Čsl. paroplavební akciovou společností uzavřela vláda smlouvu, kterou zcizuje státní plavební zařízení a lodní park na Labi a Dunaji a zřizuje Československou plavební akciovou společnost labskou a Československou akciovou plavební společnost dunajskou za státního účastenství a žádá v tom ohledu zákonité zmocnění.

Vláda nemínila rozděliti získaný majetek lodní mezi více čsl. podniků, jednak proto, poněvadž by tím ohrozila dopravně-politickou výkonnost čsl. podnikání plavebního a organického uspořádání dopravního vůbec, jednak by znemožnila kontrolu čsl. vlastnictví podniku. Pokud se nynějšího ředitelství čsl. státní dunajské plavby v Bratislavě dotýče, nabízí vláda jeho likvidaci, poněvadž stává se zřízením Čsl. akciové plavební společnosti Dunajské zbytečným, a vnáší zároveň veškerou jeho organisaci a majetek do této plavební společnosti Dunajské.

Státní správa počítajíc tím, že bude jí platiti za lodní park z arbitráže celkem 8,300.000 zl. Mk. a 1,143.354 švýc. frs. - odpovídající obnos v čsl. valutě není možno dnes přesně udati a proto učinilo se opatření za účelem dodatečného vyúčtování - spokojila se zatím přepočítáním těchto obnosů při nynějším přibližném kursu a vyšla ze sumy asi 300 mil. Kč jako postupní ceny (v dohodě s bankovním úřadem vzat byl kurs zlaté marky 18 Kč a kurs švýcarského franku 17.775 Kč).

Akciový kapitál obou společností jest stanoven obnosem 250 mil. Kč, kdežto zbytek 50 mil. Kč uvěřuje státní pokladna společnostem, aby nebyly příliš kapitálově zatíženy. Kapitál sám rozvržen je na obě společnosti obnosem 125 mil. Kč, jelikož, připočítá-li se cena státního přínosu ředitelství dunajské plavby v Bratislavě, a vezme-li se ohled na větší hodnotu lodního materiálu Dunajského, jest kapitálová cena majetku obou společností přibližně stejná.

Z celkového akciového kapitálu každé společnosti jest 60% kapitálu kmenového, který přejímá státní správa a 40% kapitálu prioritního z něhož státní správa přejímá 12%, takže její kapitálová účast ve společnostech bude po 72% veškerého akciového kapitálu.

Rozprodej akcií jest omezen tím, že obě strany 38% akcií prioritních musí trvale podržeti a zbývajících 62% těchto akcií nesmí bankovní skupina odprodati, aniž by je dříve nabídla státní správě. Bez svolení státní správy nesmí se také akcie prodávati do ciziny. Tímto způsobem má býti zabezpečeno, aby vliv ve společnostech nebyl rozšiřován na účastníky cizí.

Pro akcie přednostní rozhodla se vláda proto, aby za nynějších poměrů na trhu finančním vzbudila zájem československého peněžnictví soukromého o toto podnikání.

Československá plavební akciová společnost labská vzejde z nynější Československé paroplavební společnosti v Praze úpravou stanov a kapitálového základu této společnosti.

Československá akciová plavební společnost dunajská bude zřízena se sídlem v Bratislavě zakladatelským konsorciem, k němuž přistupuje ještě banka čsl. legií a další jedna slovenská banka.

Obě společnosti mají býti co nejrychleji zřízeny a správa a provoz provozuje se na jejich účet ode dne 1. ledna 1922.

Kapitálová účast státu ve formě kmenových akcií na obou společnostech představuje investici, jež přijde k dobru veškerému hospodářskému životu v republice, jmenovitě v dovozu surovin pro průmysl i při vývozu. Při tom sluší uvážiti hospodářský prospěch spočívající v tom, že v budoucnosti nebudeme nuceni platiti za dopravní služby podnikům cizozemským, čímž jistě získá platební bilance našeho státu.

Oproti tomu byly soukromému kapitálu poskytnuty jisté výhody ve formě přednostních akcií z ohledů na okolnost všeobecně známou, že za nynějších poměrů plavba po řekách po delší dobu nebude pravděpodobně příliš výnosná, neboť obě společnosti, nehledě ani k překapitalisování, budou zpočátku míti velké investiční a organisační výdaje a budou kromě toho nuceny slevovati na svých tarifech.

Zřízením obou společností získává československá plavba úplnou samostatnost; naše obchodní politika nebude záviseti od politiky našich sousedů, bude postaráno o dovoz surovin i vývoz výrobků bez vlivu ciziny na zdražování našich potřeb a snižování konkurenčních schopností našeho exportu. Lze tedy zřízení obou společností považovati za podstatný krok vykonaný na cestě k hospodářskému osamostatnění našeho státu.

Na původním vládním návrhu učinila poslanecká sněmovna dvě změny:

V § 3 usnesla dodatečnou novou větu "vláda jest povinna podati o tom neprodleně zprávu Národnímu shromáždění";

§ 4 opravila stylisticky a zní nyní takto: "Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedení jeho ukládá se ministru obchodu v dohodě se zúčastněnými ministry." Chybou tiskovou shora uvedenou byla tato usnesení poslanecké sněmovny i v tisku senátu č. 1232 vynechána.

Výbor technicko-dopravní se usnesl, aby slavný senát přijal zákon v plném znění, jak byl usnesen poslaneckou sněmovnou v tisku čís. 1232 a k čís. 1232.

V Praze dne 6. února 1922.

A. Friedrich v. r.,

předseda.

J. Havlena v. r.,

zpravodaj.

Živnostensko-obchodní výbor se usnesl:

Slavný senáte rač se usnésti:

Usnesení poslanecké sněmovny o zákonu, jímž se upravuje poměr československé státní správy k československým společnostem Labské a Dunajské se beze změny přijímá.

J. Thoř v. r.,

místopředseda.

Dr. Ant. C. Stojan v. r.,

zpravodaj.

Rozpočtový výbor senátu projednav vládní osnovu z hlediska finančního připojuje se ke zprávě výboru technicko-dopravního, navrhuje přijetí osnovy ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou a doporučuje schválení resoluce senátora Havleny, přijaté výborem.

V Praze, dne 7. února 1922.

F. Jirásek v: r.,

předseda.

Dr. Ad. Procházka v. r.,

zpravodaj.

Vláda se vyzývá, aby se vynasnažila zabezpečiti ve smlouvě s plavebními společnostmi zastoupení ve správních radách a v užších výkonných výborech přiměřené finanční účasti státu, dále aby zmírněn byl podíl na zisku pro členy správních rad. Budiž snahou státní správy, aby učiněno bylo smluvní opatření, by případnému převzetí v majetek a správu státu nebyla smlouva na závadu a převzetí aby mohlo býti provedeno za podmínek pro stát příznivých.