Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.
I. volební období.
4. zasedání.
Tisk 1263.
Zpráva
I. rozpočtového výboru a
II. sociálně-politického výboru
o usnesení poslanecké sněmovny
k vládnímu návrhu zákona (tisk 2319)
stran státní záruky výrobním a pracovním družstvům dělnickým (tisk 3314).
I.
Netušený rozvoj družstevnictví všech vrstev v našem státě ukládá vládě povinnost, aby zejména po stránce finanční jej podporovala. Až dosud s malými výjimkami družstevní hnutí opíralo se o vlastní svoji sílu, an základním principem tohoto odvětví hospodářského podnikání je - svépomoc. Neutěšené poměry na peněžním trhu a koncentrace velkokapitálu do jisté míry stěžuje další rozvoj družstevního hnutí, zejména pokud jde o otázky finanční. V celé řadě případů vybudovány byly následkem mimořádných válečných poměrů podniky veliké, jež přesahují síly malých lidí v těchto družstevních podnicích soustředěných. V prvé řadě je to otázka úvěru, která těmto podnikům značně stěžuje existenci a proto jest třeba uvítati snahu vlády, vyjíti po této stránce družstevním organisacím vstříc. Již také z toho důvodu, že tím nijak státní hospodářství není zatíženo.
Podpora, jíž se dostává družstevním organisacím, je plně odůvodněna rozsahem družstevnictví, ježto v přítomné době lze páčiti počet družstev v Československé republice na 18.000 s úhrnným počtem kol 2,000.000 členů, počítá-li se na jednoho člena další tři příslušníci rodiny, je interessováno na družstevním hnutí na 8,000.000 obyvatelstva Československé republiky.
Třeba však připomenouti, že tento prvý krok vlády nesmí býti posledním a vláda je povinna, aby na této dráze postupovala a vedle záruky, poskytla družstevním organisacím hotové prostředky, jak tomu je i v jiných státech. V prvé řadě je to Německo, kde zřízena byla státní úvěrová ústředna družstevní. Podobně je tomu také v Italii, kde zřízen byl Národní úvěrní ústav družstevní. Také i Francie a Polsko věnují velikou pozornost družstevnímu hnutí, podporujíce je značnými finančními prostředky.
Vládní návrh zákona týká se státní záruky výrobním a pracovním družstvům dělnickým, a odůvodňuje se rychlým vzrůstem tohoto odvětví družstevního podnikání. Zárukou má se umožniti dělníkům sdruženým ve výrobních a pracovních družstvech hospodářského podnikání.
Rozpočtový výbor v důsledku výše uvedeného schválil osnovu zákona tak, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna a současně vyslovil přání, aby vláda co nejdříve vypracovala prováděcí nařízení, aby tak co nejdříve zákon mohl býti prakticky prováděn.
V Praze, dne 8. února 1922.
Dr. J. Karas v. r.,
místopředseda.
Ferd. Jirásek v. r.,
zpravodaj.
II.
Sociálně-politický výbor projednav zevrubně předlohu, doporučuje přijetí její ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou a navrhuje přijetí těchto resolucí:
1. Vláda se vyzývá, aby do rozpočtu na rok 1923 jakož i příští léta, zařadila přiměřený obnos z něhož poskytovány by byly hotově zápůjčky dělnickým, zemědělským a živnostenským družstvům, nezúročitelné aneb na nízký úrok.
Vláda se dále vyzývá, aby co nejdříve předložila k parlamentárnímu projednání návrh zákona, jímž se zřizuje "Státní úvěrní ústav družstevní", sloužící ku podpoře družstevnictví.
2. Vláda se vyzývá, aby Národnímu shromáždění předložila osnovu zákona, kterou se konsumním družstvům zabezpečují tytéž výhody, jako ostatním družstvům, jež uvedena jsou v projednávaných tiscích č. 1190, 1191 a 1192.
Osnova zákona jest obsažena v tisku 1190.
V Praze, dne 8. února 1922.
Jílek v. r.,
místopředseda.
R. Jaroš v. r.,
zpravodaj.