Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.

I. volební období.

4. zasedání.

Tisk 1265.

Netušený rozvoj družstevnictví všech vrstev v našem státě ukládá vládě povinnost, aby zejména po stránce finanční jej podporovala. Až dosud s malými výjimkami družstevní hnutí opíralo se o vlastní svoji sílu, an základním principem tohoto odvětví hospodářského podnikání je - svépomoc. Neutěšené poměry na peněžním trhu a koncentrace velkokapitálu do jisté míry stěžuje další rozvoj družstevního hnutí, zejména pokud jde o otázky finanční. V celé řadě případů vybudovány byly následkem mimořádných válečných poměrů podniky veliké, jež přesahují síly malých lidí v těchto družstevních podnicích soustředěných. V prvé řadě je to otázka úvěru, která těmto podnikům značně stěžuje existenci, a proto jest třeba uvítati snahu vlády, vyjíti po této stránce družstevním organisacím vstříc. Již také z toho důvodu, že tím nijak státní hospodářství není zatíženo.

Podpora, již se dostává družstevním organisacím, je plně odůvodněna rozsahem družstevnictví, an v přítomné době lze páčiti počet družstev v Československé republice na 18.000 s úhrnným počtem kol 2,000.000 členů, počítají-li se na jednoho člena další tři příslušníci rodiny, je interesováno na družstevním hnutí na 8,000.000 obyvatelstva Československé republiky.

Třeba však připomenouti, že tento prvý krok vlády nesmí býti posledním a vláda je povinna, aby na této dráze postupovala a vedle záruky poskytla družstevním organisacím hotové prostředky, jak tomu je i v jiných státech. V prvé řadě je to Německo, kde zřízena byla státní úvěrová ústředna družstevní. Podobně je tomu také v Italii, kde zřízen byl Národní úvěrní ústav družstevní. Také i Francie a Polsko věnují velikou pozornost družstevnímu hnutí, podporujíce je značnými finančními prostředky.

Situace, v jaké se náš malý živnostník v přítomné době nachází, vyžaduje, aby se strany státu podporovány byly všechny snahy, jež směřují k posílení existence malých živnostníků. Jedinou z nejdůležitějších obtíží, již nutno družstvům živnostenským překonávati, je nedostatek úvěru, a tomu má býti odpomoženo osnovou zákona.

Rozpočtový výbor připojil se k usnesení poslanecké sněmovny a osnovu zákona schválil v plném znění, jak se na ní poslanecká sněmovna usnesla, a doporučuje slavnému senátu její schválení.

V Praze dne 8. února 1922.

Dr. J. Karas v. r.,

místopředseda.

Ferd. Jirásek v. r.,

zpravodaj.

Živnostensko-obchodní výbor připojuje k vývodům výboru rozpočtového toto:

Družstva živnostenská v republice Československé jsou organisována v pěti družstevních svazech. Tyto svazy jsou: Zemský svaz českých živnostenských záložen a družstev v Praze, Československý družstevní svaz k nákupu, výrobě a prodeji v Praze, Landesverband der deutschen gewerblichen Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften v Teplicích, Ústřední svaz družstev živnostenských pro Moravu a Slezsko v Brně a Zentralverband der deutschen gewerblichen Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften für Mähren und Schlesien v Brně. Všechny tyto svazy jsou založeny na podkladě družstevního zákona z r. 1873. Živnostenská družstva na Slovensku a v Podkarpatské Rusi nemají dosud vlastní svazové organisace.

Z uvedených svazů sdružuje Československý družstevní svaz v Praze jen družstva neúvěrní, ostatní svazy družstva úvěrní i neúvěrní. Členů těchto svazů bylo 913 v r. 1919, 1972 v roce 1920. Celkový obrat těchto svazů činil v r. 1919 okrouhle asi 240,000.000 Kč, v roce 1920 něco přes 512,000.000 Kč.

Jesti zajisté žádoucno, by činnost ta se zvyšovala na prospěch živnostnictva, na němž státu velmi musí býti záleženo. I jest tu, jako v jiných oborech, třeba peněz - nervus rerum - jak říkáváme. Třeba ústředí peněžního pro úvěr živnostenský. Vláda hodlá návrhy pro tento směr podati. Poněvadž se ale jedná o neodkladnou pomoc, navrhla, by se zmocnila, by převzala záruku 30,000.000 Kč za zápůjčky, které peněžní ústavy poskytnou svazům družstev živnostenských. Poslanecká sněmovna zvýšila obnos ten na 50,000.000. Živnostenskoobchodní výbor, uznav potřebu a prospěšnost návrhu uvedeného, usnesl se jednomyslně: Slavný senáte, rač se usnésti: "Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o státní záruce svazům družstev živnostenských", se přijímá beze změny tak, jak jest obsaženo v tisku 1192.

Thoř v. r.,

místopředseda.

Dr. Ant. Cyr. Stojan v. r.,

zpravodaj.