Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.
I. volební období.
5. zasedání.
Tisk 1286.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne.......................................................1922,
kterým se mění článek XIX. zákona o celním sazebníku ze dne 13. února 1906, č. 20 ř. z. a článek XIX. uherského zákonného článku LIII. z roku 1907.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Bod 2., odst. 1. a 2., článku XIX. zákona o celním sazebníku ze dne 13. února 1906, č. 20 ř. z. a článku XIX. uherského zákonného článku LIII. z roku 1907 nahražuje se tímto zněním:
2. Skladné ze zboží, které se uloží v úředním skladišti, ve výměře, která se stanoví nařízením.
Nařízením určí se též doba, po kterou jest zboží osvobozeno od skladného.
§ 2.
Zákon tento nabude účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po vyhlášení. Provésti tento zákon ukládá se ministru financí v dohodě s ministrem obchodu a s ministrem zemědělství.
Důvodová zpráva.
Podle nyní platného zákonného ustanovení činí skladné 3 hal. ze 100 kg hrubé váhy a den uložení, jež lze při mimořádném návalu zboží až na 5 hal. zvýšiti.
Tato výměra skladného neodpovídá nikterak poměrům, jest tak nízká, že příjem sotva stačí na udržovací vydání a zejména není přiměřena skladnému, jež nařízením stanoví a vybírá železniční správa ze zboží uloženého ve svých skladištích. Příkladem uvádíme, že železniční správa vybírá skladné ve skladišti na Masarykově nádraží v Praze podle druhu zboží 15 Kč, 5 Kč a 1 Kč za 100 kg a den uložení. Tento nepoměr vyniká tím více, když jsou železniční a celní skladiště na témže nádraží, jak je tomu např. v Brně, což má za následek přeplňování celního skladiště.
Zvýšení je odůvodněno dále také tou okolností, že i rozsáhlá celní skladiště některých úřadů jsou pro nepatrné skladné zbožím dnes již tak přeplněna, že je vykládání došlého zboží spojeno s velikými obtížemi a mnohdy nelze ani po přistavení vagonu zboží ihned vyložiti a celní manipulaci prováděti. Nebude-li skladné co nejdříve zvýšeno a tím majitelé zboží donuceni, aby si zboží rychle odváželi, jest nebezpečí, že vykládání zboží bude znemožněno a další přijímání jeho do skladiště vyloučeno.
Přeplněním skladišť znesnadňuje se také značně celní manipulace a je předmětem stálých stížností z kruhů průmyslníků a obchodníků, kteří právem poukazují na tu okolnost, že majitelé uloženého zboží, těžíce z nízkého skladného, ponechávají zboží dlouhou dobu uloženo v celních skladištích, ježto by je jinde tak lacino uložili nemohli.
Aby bylo lze přihlížeti k místním poměrům a k vydání, spojenému s udržováním skladiště a docílilo se větší pružnosti při snižování a zvyšování skladného, navrhuje se, aby stanovení výměry bylo ponecháno cestě nařizovací. Rovněž tak navrhuje se, aby bylo ponecháno vládě, aby podle daných poměrů stanovila dobu, po kterou bude osvobozeno zboží od skladného.
Tato doba jest nyní všeobecně stanovena třemi dny, za normálních poměrů, kdy odebíratelé zboží jevili větší zájem na vlastním opatrování ve vlastním skladišti, obnášela však 10 dní.
Vláda navrhuje, aby osnova projednána byla v jednání zkráceném podle § 55 jedn. řádu sněm., a doporučuje, aby byla přikázána v senátě výboru živnostenskoobchodnímu a po schválení senátem v poslanecké sněmovně výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.
K odůvodnění návrhu na zkrácené jednání se uvádí, že navrhovaná úprava skladného jest naléhavě nutnou, ježto, jak již výše vylíčeno, přeplnění celních skladišť vylučuje přijímání dalšího zboží a znesnadňuje výkon celní služby.
V Praze, dne 9. března 1922.
A. Novák v. r.,
ministr financí.