Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.

I. volební období.

5. zasedání.

Tisk 1292.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Hlavní puncovní úřad v Praze vylučuje se i s úřady jemu podřízenými z působnosti ministerstva financí a podřizuje se ministerstvu veřejných prací.

Tím mění se nařízení ministra financí ze dne 30. ledna 1919, č. 48 Sb. z. a n. a zákon ze dne 19. srpna 1865, č. 75 ř. z. z r. 1866.

Tento zákon nabude účinnosti dnem, který bude určen zvláštní vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení; provedou jej ministři financí a veřejných prací.

Hlavní puncovní úřad v Praze zřízen byl nařízením ministerstva financí ze dne 30. ledna 1919, č. 48 Sb. z. a n., ku zkouškám a kontrole ryzosti zlatého a stříbrného zboží, jež stanoveny byly zákonem ze dne 19. srpna 1865, čís. 75 ř. z. z r. 1866.

Puncovnictví zůstalo v působnosti ministerstva financí, kde bylo za říše Rakousko-uherské, proto že zatím nebylo radno a z počátku ani možno na původním stavu něčeho měniti. V roce 1866, kdy vydán byl puncovní zákon, nebylo také ministerstva vhodnějšího, kam by toto odvětví státní správy mohlo býti přičleněno. Ministerstvo veřejných prací zřízeno bylo teprve v roce 1908 (srov. říš. z. č. 123 a 124 z r. 1908).

Kromě toho byl v republice Československé puncovní úřad vyhlédnut pro připravovaný soupis zlata a stříbra (§§ 4 a 7 nař. č. 141 Sb. z. a n. 19), jako důležitý činitel technický.

Ryze technickou, odbornou činností svou jest však puncovní úřad velmi vzdálen působnosti ministerstva financí; též úřednictvo jeho sestává z techniků (inženýrů) a personál pomocný z praktiků technicky vyškolených, takže ministerstvo financí, jež nemá dohlédacích úředníků technických, nemůže ani vykonávati účelného, v pravdě věcného dozoru na činnost tohoto úřadu, ani rozhodovati spolehlivě o otázkách rázu technického, které se v puncovnictví naskytnou.

Jest tudíž příkazem řádné správy, aby úřad tento v zájmu své věcně správné činnosti podřízen byl ministerstvu, jež složením a účelem jest povoláno říditi technické úkoly státní správy, neboť jediný věcný důvod, pro který dosud byl podřízen ministerstvu financí - použití jeho při pracích soupisových - provedením soupisu dávno zanikl.

Další trvání dosavadního stavu bylo by odůvodněno jen formální setrvačností na organisaci dosavadní, jejíž původ hledati sluší, jak již naznačeno, pouze v tom, že v době zřízení puncovní kontroly (roku 1866) ministerstva technického v Rakousku nebylo.

Pro práce mincovní má ministerstvo financí mincovnu v Kremnici, takže puncovního úřadu v tomto směru nezaměstnává.

Ministerstvo veřejných prací ze stejných důvodů souhlasí, aby Hlavní puncovní úřad byl mu podřízen.

Vláda projevuje přání, aby tento její návrh zákona byl v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázán k podání zprávy výboru ústavně-právnímu.

V Praze, dne 23. března 1922.

Novák v. r.,

ministr financí.