Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.

I. volební období.

5. zasedání.

Tisk 1293.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Vláda se zmocňuje raziti další drobné mince měny československé po 10, 5 a 2 haléřích a to desetníky a pětníky z 92 dílů mědi s 8 díly zinku, dvouhaléře z čistého zinku.

Z kilogramu mincovního kovu raziti jest desetníků 500, pětníků 600 a dvouhaléřů 450 kusů.

Líc všech těchto mincí má malý znak republiky Československé, na rubu pak každého z těchto tří druhů mincí vyznačena jest její hodnota.

Tyto drobné mince (§ 1) razí se jen na účet státu, celkem nejvíce za 40 milionů Kč.

Státní a jiné veřejné pokladny povinny jsou přijímati desetníky a pětníky jen do 10 Kč, dvouhaléře jen do 2 Kč.

Bankovní úřad ministerstva financí jest povinen ve hlavním ústavě i ve filiálkách vyměňovati drobné mince (§ 1) neopotřebované bez obmezení za jiná zákonná platidla a mince drobné oběhem opotřebované vyměňovati za platidla téhož i jiného druhu.

Ve styku soukromém není nikdo povinen přijímati desetníků a pětníků více než za 10 Kč a dvouhaléřů více než za 1 Kč.

Ustanovení toto netýká se mincí proděravěných a vůbec jinak než obyčejným

oběhem zlehčených, ani mincí padělaných.

Mince drobné (§ 1), které jen delším oběhem a opotřebováním byly zlehčeny, přijímají sice státní a jiné veřejné pokladny i jako zákonité platidlo i na výměnu, avšak nevydávají jich, nýbrž dávají je přemincovati.

Mince padělané, těmito pokladnami zjištěné, propadají bez náhrady státu a zasílají se státní mincovně.

Mince jinak než oběhem zlehčené (na př. proděravěné) bere státní i jiná veřejná pokladna, u které se taková mince objeví, z oběhu bez náhrady.

Vláda se zmocňuje, aby dosavadní drobné mince korunové měny rakouskouherské, pokud nebyly ještě vzaty z oběhu podle zákona ze dne 1. března 1921, čís. 94 Sb. z. a n., směnila za drobné mince nové (§ 1) ve stejné jmenovité hodnotě.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provésti jej ukládá se ministru financí ve shodě s ministrem spravedlností.

Zákon tento jest pokračováním dílčího zákona o ražbě drobných mincí ze dne 1. března 1921, čís. 94 Sb. z. a n., a rovněž opatřením prozatímním, poněvadž nejde o konečnou úpravu naší měny, jež jest možna teprve, až se ustálí kurs koruny československé na trhu mezinárodním.

Navrhovaným zákonem má býti vláda zmocněna raziti drobné mince po 10, 5 a 2 haléřích a nahraditi jimi poslední ještě dosud obíhající drobné mince rakouskouherské.

Nejprve budou raženy desetníky a to pokud možno zároveň s mincemi korunovými, načež podle potřeby hospodářského života budou naraženy ještě mince ostatní.

K § 1. Volba mincovního kovu, to jest směsi, sestávající z 92% mědi a 8% zinku (pro desetníky a pětníky) a čistého zinku (pro dvouhaléře) opírá se o dobré zdání ředitelství státní mincovny v Kremnici.

Číslo, t. j. počet kusů z 1 kg kovů, jako jednotky mincovní váhy jest výsledkem dosavadních zkoušek, v nichž se pro důležitost věcí neustále pokračuje. Není tedy vyloučeno, že při projednávání zákona bude číslo přiměřeně upraveno, byly-li by dosavadní zkušenosti překonány pozdějšími lepšími výsledky.

Jak mincovní kov tak i číslo bylo voleno tak, aby vnitřní hodnota kovů nebyla vyšší než jmenovitá hodnota mince. Z téhož důvodu není v přítomné době možno raziti minci haléřovou, jež ostatně v hospodářském životě není ani mincí potřebnou, případně dá se nahraditi kombinací pětníků a dvouhaléřů. Možno poukázati i na státy s hodnotnější valutou, na př. na Francii, kde nejmenším oběživem jest ve skutečnosti 5centim.

K § 2. Počet mincí ražených v Rakousko-Uhersku od měnového zákona rakouského ze dne 2. srpna 1892, čís. 126 ř. z., patrný jest z připojené tabulky.

Z tohoto počtu nelze činiti pro naše poměry důsledků spolehlivých. Niklové desetihaléře byly sice stahovány, zůstalo jich však dosud v oběhu značné množství. Kromě desetihaléřových mincí z čistého niklu naraženo bylo úhrnem za 62 milionů korun desetihaléřů, dvouhaléřů a haléřů, z čehož přibližně více než 1/3 připadá na naši republiku.

Tím, že žádáno zmocnění raziti těchto drobných mincí až do 40 milionů Kč, není ovšem řečeno, že by bylo úmyslem v tomto úhrnném množství dáti mince raziti; nutno však počítati s touto možností, aby bylo lze okamžitě vyhověti případné potřebě.

§ 3 a 4 obsahují obvyklé předpisy pokladniční.

K § 5. Jak již naznačeno, bude snahou dáti tyto drobné mince co nejdříve do oběhu místo zbývajících mincí starých. Směna bude se díti beze srážky, poněvadž jednak není těchto starých mincí takové množství, jak tomu bylo u železných dvacetihaléřů, jednak kovů, z nichž jsou staré mince raženy, bude možno snáze upotřebiti a tím bude částečně hrazeno vydání spojené s ražbou nových mincí, jichž výrobní náklad bude převyšovati značně jich jmenovitou hodnotu.

Vláda projevuje přání, aby tento její návrh zákona byl v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázán výboru rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě 14 dnů.

V Praze, dne 20. března 1922.

Novák v. r.,

ministr financí.