Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.
I. volební období.
5. zasedání.
Tisk 1294.
Zpráva
rozpočtového výboru
o usnesení poslanecké sněmovny N. S., týkajícím se vládního návrhu zákona, kterým se zmocňuje ministr financí, aby sjednal výpůjčky také v cizí měně (č. t. 1290).
Již v zákoně finančním ze dne 19. prosince 1921, č. 470 Sb. z. a n. dáno bylo ministru financí zmocnění, aby úhradu schodku 929,000.000 Kč a 3.264,000.000 Kč v rozpočtu na rok 1922 opatřil úvěrem a dalším zákonem z 12. srpna 1921, č. 308 zmocnění k úvěru do 2.200,000.000 Kč k úhradě schodku plynoucího z moučného hospodářství. Pokud tato zmocnění nejsou ještě vyčerpána, by po stránce formálně ústavní, tedy vlastně nového zvláštního zmocnění k uzavření výpůjčky v cizí měně, to jest 10 milionů liber, rovnajících se dvěma a půl miliardám korun čs., nebylo potřebí a předkládá-li vláda přes to tento návrh zákona, děje se tak jen k výslovné žádosti těch kruhů v cizině, které uskutečnění této výpůjčky sprostředkují.
Při úvěru zahraničním bude nejdůležitější otázkou jednak účel, ku kterému úvěru toho jest potřebí, jednak podmínky, za kterých jest poskytován, Co do účelu této výpůjčky sloužiti má k úhradě investic jednak již v roce 1921 provedených, jednak v roce 1922 projektovaných. Po té stránce by proti tomuto úvěru zahraničnímu nebylo lze zásadně ničeho namítati potud, pokud investice ty mají opravdu povahu výdajů přímo produktivních, což ovšem o všech výdajích našeho t. zv. investičního rozpočtu tvrditi nelze. Ovšem ale jest známo, že značná část tohoto úvěru, totiž celé dva miliony liber čili 500,000.000 Kč věnováno býti musí k splacení moučného našeho dluhu v Anglii, tedy k účelům čistě spotřebním. To jest neblahý následek nesprávné naší politiky zásobovací. Lze toho litovati, ale nelze to více napraviti.
Co do podmínek výpůjčky jest jak zákon tak i důvody vládní velmi skoupé. Pouze z ústního výkladu pana ministra financí vysvítá, že podmínky ty nejsou lehké. Totiž 8% zúročení a asi 90% přepočítací kurs, splatnost v 25 letech, při čemž ovšem snížení úroků po 10 letech není vyloučeno. Vyplacena býti má výpůjčka po lhůtách. Nejnepříjemnější jest pak podmínka ne ani tak po stránce materielní, jako mravní, že žádána jest zástava určitých státních příjmů, čímž se míní zejména příjmy celní a monopol tabákový. Jest to jakýsi výraz nedůvěry cizího kapitálu, která ovšem naproti malým státům bývá obvyklou a s níž i náš mladý stát pohříchu musí se smířiti.
Rozpočtový výbor byl si vědom různých námitek, jež by snad v normálních dobách podmínky, za kterých tato cizozemská výpůjčka má býti uzavřena, vyvolávaly, avšak se zřetelem k nesnázím, se kterými setkává se pohříchu každá úvěrní akce státní na trhu domácím a k nezbytné potřebě opatření mimořádných prostředků pro pokladnu státní, usnesl se většinou svou, zamítnuv změňovací návrhy a navrženou resoluci, schváliti předloženou osnovu zákona ve znění poslaneckou sněmovnou přijatém a naproti původní osnově vládní doplněném a navrhuje, aby také senát osnovu tuto ve znění tom schválil.
Konečně byl přijat následující resoluční návrh:
>Ministru financí se ukládá, aby podmínky zápůjček, jež v rámci tohoto zákona příště budou uzavřeny, byly sděleny Národnímu shromáždění< jenž se rovněž odporoučí senátu ku přijetí.
V Praze, dne 30. března 1922.
Dr. J. Karas v. r.,
místopředseda.
Dr. Horáček v. r.,
zpravodaj.