Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.
I. volební období.
5. zasedání.
Tisk 1300.
Návrh
senátora Jos. Lukeše a soudruhů
na stanovení minimálního počtu žactva pro normální třídu veřejných obecných škol vícetřídních, jakož i pro veřejné školy občanské, kde jest jich v obci více téhož vyučovacího jazyka.
Po 28. říjnu 1918 nastaly v návštěvě škol v národnostně smíšených krajích veliké změny, neboť značný počet školou povinných dítek přešel ze škol s jiným vyučovacím jazykem do škol vlastních. Následkem toho zůstaly některé třídy ba celé školy prázdny nebo poloprázdny. Naproti tomu přeplnily se školy jiné, anebo zůstali žáci české, slovenské a karpatoruské národnosti vůbec bez školních budov, neboť nebylo lze jednak dosti rychle a jednak pro stávající drahotu nových škol vystaviti.
Školní úřady a správy obcí sice namnoze zjednaly nápravu, avšak pronikavější řešení reorganisace škol dosud nenastalo. Proto jest dosud mnoho školních budov poloprázdných, nevyužitých a v těchže obcích musí se krčiti dítky jiné národnosti v místnostech tmavých, malých a nehygienických.
Hlavní příčinou toho jest, že není školními úřady stanoven minimální a maximální počet žactva pro (normální) třídu na veřejných vícetřídních školách obecných a pro školy občanské, když počet v říšském školním zákoně stanovený - (80) - přestal, jako vysoký, více méně platiti a usnesení zemské správní komise stanovící minimální počet úřady školní nerespektují.
Proto jest praxe v různých zemích a okresích velmi rozdílná a nejen že se slabé třídy neslučují, ač počet žactva v nich rok od roku klesá, nýbrž povolují se často ještě nové třídy, nedostatečně žactvem namnoze i cizím obsazené.
Příliš a bezdůvodně nízkým počtem žactva zatěžují se zbytečně veřejné finance a mimo to svádí okolnost ta k porušování předpisů týkajících se organisace škol národních.
Správy škol totiž s třídami nedostatečně naplněnými snaží se, aby stávající počet tříd a škol udržely získáním do nich žactva z cizích, často dosti vzdálených obcí a nad to ještě jiného jazyka, než jest vyučovací jazyk školy. Na př. německé národní školy v Opavě navštěvuje z příčin výše uvedených přes 400 školních dítek české národnosti z Hlučínska a stejný počet z obcí okolních. Tím se organisace škol úmyslně porušuje.
Z důvodů výše uvedených i úsporných vyzývá se ministerstvo vyučování a veřejné osvěty, aby stanovilo vedle maximálních též minimální počet žactva pro normální třídy škol národních, jakož i aby stanovilo výjimky z tohoto pravidla a nařídilo všem podřízeným školským úřadům, aby reorganisaci škol dle vydaných norem ihned provedly.
V ohledu formálním se navrhuje, aby návrh ten byl přidělen výboru kulturnímu a rozpočtovému.
V Praze, dne 30. března 1922.
Jos. Lukeš,
V. Donát, K. Sáblík, Frant. Jan Kroiher, dr Vlček, Em. Hrubý, F. Hybš, Fr. Pánek, Smrtka Josef, Otm. Hrejsa, M. Križko, Duchaj, V. Sehnal, dr Daxner.