Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.
I. volební období.
5. zasedání.
Tisk 1308.
Usnesení poslanecké sněmovny
o vládním návrhu zákona (tisk 3440)
o provádění ustanovení o mezinárodních smíšených rozhodčích soudech dle čl. 304 mírové smlouvy Versailleské, 256 mírové smlouvy St. Germainské, 239 mírové smlouvy Trianonské a 188 mírové smlouvy Neuilleské (tisk 3460).
Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve 137. schůzi dne 5. dubna 1922 tuto osnovu zákona:
Zákon
ze dne.......................................................
o provádění ustanovení o mezinárodních smíšených rozhodčích soudech dle čl. 304 mírové smlouvy Versailleské, 256 mírové smlouvy St. Germainské, 239 mírové smlouvy Trianonské a 188 mírové smlouvy Neuilleské.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
Právní pomoc smíšeným rozhodčím soudům.
§ 1.
Soudy a jiné úřady povinny jsou vyhověti v mezích své příslušnosti dožádáním smíšených rozhodčích soudů zřízených podle mírových smluv a československého zástupce při nich ustanoveného o právní pomoc, a to jmenovitě při doručování a zprostředkování zpráv, jakož i při sbírání a provádění důkazů.
Doručování příslušníkům Československé republiky v rozepřích před smíšenými rozhodčími soudy provedeno bude, pokud nestane se doporučeným dopisem se zpětným potvrzením, na žádost zástupce československého státu u těchto soudů dle předpisů §§ 88 a násl. c. ř. s. a §§ 150 a násl. zák. čl. I. z 1911.
Vykoná je okresní soud, v jehož obvodu bydlí anebo zdržuje se osoba, jíž jest spis doručiti; není-li toho, okresní soud, v jehož obvodu měla v tuzemsku poslední bydliště nebo naposledy se zdržovala; a není-li ani toho, okresní soud pro Malou Stranu v Praze anebo, je-li ze spisů patrno, že jde o příslušníka obce ležící na území Slovenska nebo Podkarpatské Rusi, okresní soud v Bratislavě.
§ 2.
Na žádost zástupce československého státu u smírčích rozhodčích soudů vykonají soudy zajišťovací opatření dle předpisů platných v tuzemsku s výjimkou předpisů o odporu v případě, že by dle jejich soudního řádu vznesen býti musil přímo před smírčí rozhodčí soud a že by tento sám o něm konečné rozhodl.
Výkon zajišťovacího opatření budiž soudem odepřen, příčí-li se povolené opatření zákonným ustanovením platným v Československé republice.
Čl. II.
Výkon rozsudků.
§ 3.
Rozhodnutí smíšeného rozhodčího soudu nepodléhají opravným prostředkům a mají účinek konečného pravoplatného rozsudku.
O vykonatelnosti jejich platí předpisy exekučních řádů o výkonu rozsudků československých soudů s těmito úchylkami:
a) Příslušným ku povolení exekuce jest zemský civilní soud v Praze.
b) Zástupce československého státu při rozhodčím smíšeném soudu má právo činiti návrhy, čelící ku provedení exekuce na místě strany, aniž by v kterémkoli stadiu jejím musil dáti se zastupovati advokátem.
K žádosti za povolení exekuce připojiti jest vyhotovení rozsudku smírčího rozhodčího soudu anebo i jen výroku rozsudečného, opatřeného potvrzením, že rozsudek je vykonatelný, anebo jeho ověřený překlad ve státním (oficielním) jazyku, ověřený československým zástupcem.
Čl. III.
Mezinárodní výsady smírčích rozhodčích soudů.
§ 4.
Vládě vyhrazeno jest stanoviti, pokud cizozemští členové smíšených rozhodčích soudů, jejich sekretáři a jiné osoby při nich zaměstnané, jakož i zástupcové cizích států u těchto soudů, jejich pomocníci a zaměstnanci požívati budou diplomatických výsad a osvobození.
Vládě rovněž přísluší naříditi, že soudní pravomoc tuzemská nebude se vztahovati k místnostem, které v obvodě Československé republiky určeny budou pro služební potřebu smíšených rozhodčích soudů.
Čl. IV.
Závěrečná ustanovení.
§ 5.
Pokud by jednání před smíšenými rozhodčími soudy nebo jich nařízení či provádění mírových smluv toho vyžadovalo, zmocňuje se vláda, aby, ať vzhledem ke všem nebo jen k jednotlivým smírčím rozhodčím soudům, nařízením doplnila jednotlivá ustanovení tohoto zákona.
§ 6.
Provedením tohoto zákona pověřuje se vláda.
Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Tomášek v. r.,
předseda.
Dr. Říha v. r.,
sněm. tajemník.
Bohumír Bradáč v. r.,
zapisovatel.