Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.

I. volební období.

5. zasedání.

Tisk 1317.

Zpráva

ústavně-právního výboru

o vládním návrhu zákona (tisk 1292),

kterým se Hlavní puncovní úřad v Praze podřizuje ministerstvu veřejných prací.

Zákonem, datovaným dne 19. srpna 1865, jenž byl vydán císařským nařízením ze dne 26. května 1866, č. 75 ř. z. a uveřejněn byl v říšském zákonníku dne 12. června 1866, bylo určeno, že kontrola zlatých a stříbrných zboží patří zvláštním úřadům, které jsou podřízeny finančnímu ministerstvu (§ 2 zákona ze dne 19. srpna 1865). Jiné nebylo stanoveno; sluší jen konstatovati, že věci, týkající se puncovnictví byly v Rakousku podřízeny ministerstvu financí. Tak zůstalo v Rakousku i potom, kdy bylo zřízeno ministerstvo veřejných prací zákonem ze dne 27. června 1908, č. 123 ř. z. Patrně nemyslelo se při zřizování tohoto ministerstva na to, že puncovnictví mělo by býti vyřazeno z působnosti ministerstva financí, s nímž nemá vlastně nic společného. Puncovní úřad je svou ryze technickou činností velmi vzdálen působnosti ministerstva financí; též úřednictvo jeho sestává z techniků (inženýrů) a personál pomocný z praktiků vyškolených technicky, takže ministerstvo financí, jež nemá dohlédacích úředníků technických, nemůže ani vykonávati účelný dozor na činnost tohoto úřadu, ani rozhodovati spolehlivě o věcech rázu technického, které se v puncovnictví naskytnou.

Záležitost tato nutí vlastně k úvaze: nemáme dosud ve státě našem zákona o kompetenci ministerstev vůbec, rovněž kompetenci jednotlivých ministerstev. Je mnoho věcí, které právem měly by býti přikázány z oboru ministerstva jednoho do jiného; jsou to pozůstatky ze starého Rakouska, které teprve bude nutno napravovati. Také je mnoho věcí, o kterých rozhoduje ministerstvo v první stolici, nepatrnosti, jež nemají se řešiti v orgánu, který má říditi správu státní. Avšak není možno zmiňovati se blíže o tom a navrhovati v této zprávě změnu jinou, než jaká je navrhována.

R. 1867 byla zřízena toliko ministerstva vnitra, obchodu, zemské obrany, orby, financí, spravedlnosti, školství. Puncovnictví zůstalo v ministerstvu financí.

Obor působnosti ministerstva veřejných prací dle zákona ze dne 27. června 1908, č. 123 ř. z. a vyhlášky veškerého ministerstva ze dne 6. července 1908, č. 124 ř. z. byl vymezen tak, že náležely mu záležitosti stavební (správní, technické, stavby pozemní, vodní, silniční a mostní), hornictví, zvelebování živností, povznesení návštěvy cizinců. Působnost tato byla převzata do Československé republiky. Ministerstvo toto je rozhodně bližší působnosti puncovního úřadu a je v zájmu řádné administrativy, by puncovní úřad náležel do působnosti ministerstva, jež svým účelem je povoláno říditi kromě administrativy velmi složité, také technické úkoly, ke kterým náleží nesporně působnost puncovního úřadu. Jedině věcný důvod, pro který puncovní úřad dosud byl podřízen ministerstvu financí - použití jeho při pracích soupisových - provedením soupisu dávno zanikl. Ve vládním návrhu praví se, že další trvání dosavadního stavu bylo by odůvodněno jen formální setrvačností na organisaci dosavadní, jejíž původ hledati sluší, jak již naznačeno, pouze v tom, že v době zřízení puncovní kontroly (r. 1866) ministerstva technického v Rakousku nebylo, a že pro práce mincovní má ministerstvo financí mincovnu v Kremnici, takže puncovního úřadu v tomto směru nezaměstnává.

Ministerstvo veřejných prací souhlasí, aby Hlavní puncovní úřad byl mu podřízen; ministerstvo financí to žádá.

Ústavně-právní výbor souhlasí s návrhem vlády a navrhuje:

Slavný senáte račiž schváliti tuto osnovu zákona:

Zákon

ze dne.......................................................1922,

kterým se hlavní puncovní úřad v Praze podřizuje ministerstvu veřejných prací.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Hlavní puncovní úřad v Praze vylučuje se i s úřady jemu podřízenými z působnosti ministerstva financí a podřizuje se ministerstvu veřejných prací.

Tím mění se nařízení ministra financí ze dne 30. ledna 1919, č. 48 Sb. z. a n. a zákon ze dne 19. srpna 1865, č. 75 ř. z. z r. 1866.

§ 2.

Tento zákon nabude účinnosti dnem, který bude určen zvláštní vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení; provedou jej ministři financí a veřejných prací.

V Praze, dne 19. dubna 1922.

Ústavní výbor senátu Národního shromáždění:

Dr Soukup v. r.,
předseda.

Dr Franta v. r.,
zpravodaj.