Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.
I. volební období.
5. zasedání.
Tisk 1328.
Původní znění.
Dringende Interpellation
der Senatoren Fahrner, Dr. Naegle, Dr. Mayr-Harting, Zuleger, Jelinek und Genossen
an die Regierung
betreffend die Anwendung der Sanktionen gegen Deutschland.
Die unbedingte Gefolgschaft, die der Herr Minister des Aeussern Dr. Beneš während der Konferenz in Genua dem Vertreter Frankreichs leistet, berechtigt zu dem Schluss, dass diese Gefolgschaft sich auch auf jene Massregeln Frankreichs gegen das Deutsche Reich erstrecken kann, die Poincaré in seiner jüngsten Rede angekündigt hat. Schon einmal haben die parlamentarischen Vertreter des deutschen Volkes in der Čechoslowakei lauten und feierlichen Einspruch gegen die Teilnahme dieses Staates an militärischen oder wirtschaftlichen Sanktionen gegen Deutschland erhoben.
Heute steht die deutsche Bevölkerung der äusseren Politik der Regierung mit nicht geringerem Misstrauen gegenüber als vor einem Jahre. Vor allem ist die Bevölkerung an den ausgedehnten Grenzen mit Deutschland ausserordentlich beunruhigt. Die unterzeichneten Senatoren stellen daher an die Regierung folgende dringende Anfrage:
Ist die Regierung bereit, öffentlich zu erklären, dass alle sich auf eine Beteiligung an sogenannten Sanktionen gegen Deutschland beziehenden Gerüchte und Vermutungen jedweder Grundlage entbehren?
Prag, den 27. April 1922.
Fahrner, Dr. Naegle, Dr. Mayr-Harting, Zuleger, Jelinek,
Oberleither, Dr. E. M. Herzig, Spies, J. Ficza, Luksch, Knesch, Meissner, Jesser,
Dr. Hilgenreiner, K. Friedrich.
Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.
I. volební období.
5. zasedání.
Tisk 1328.
Překlad.
Naléhavá interpelace
senátorů Fahrnera, dra Naegle, dra Mayr-Hartinga, Zulegera, Jelinka a
soudr.
na vládu
ve příčině použití sankcí proti Německu.
Bezpodmínečné poslušenství, jež pan ministr věcí zahraničních dr Beneš prokazuje při konferencích v Janově zástupci Francie, opravňuje k závěru, že toto poslušenství se může vztahovati také na opatření Francie proti německé říši, jež Poincaré ve své poslední řeči ohlásil. Již jednou protestovali parlamentární zástupcové německého lidu v Československu hlasitě a slavnostně proti účastenství tohoto státu na vojenských anebo hospodářských sankcích proti Německu.
Německé obyvatelstvo nemá dnes menší nedůvěry k zahraniční politice vlády, nežli tomu bylo před rokem. Především jest mimořádným způsobem znepokojeno obyvatelstvo na rozsáhlých hranicích s Německem. Podepsaní senátoři činí tudíž k vlídě tento naléhavý dotaz:
Jest vláda ochotna prohlásiti veřejně, že veškeré pověsti a dohady, jež se vztahují k nějaké účasti na tak zvaných sankcích proti Německu, postrádají jakéhokoli podkladu?
V Praze, dne 27. dubna 1922.
Fahrner, dr Naegle, dr Mayr-Harting, Zuleger, Jelinek,
Oberleithner, dr E. M. Herzigová, Spies, J. Ficza, Luksch, Knesch, Meissner, Jesser,
dr Hilgenreiner, K. Friedrich.