Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.
I. volební období.
5. zasedání.
Tisk 1338.
Zpráva
I. výboru zahraničního,
II. výboru živnostensko-obchodního
o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1311)
týkajícím se vládního návrhu, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Rakouskou, uzavřená v Praze dne
4. května 1921, se závěrečným protokolem, jakož i a) příloha k čl. XII: "úlevy v pohraničním styku"; b) příloha k čl. XII: "úmluva vzájemné podpory při celním odbavovaní"; c) příloha k § 8 (2): "ustanovení o předběžném sloučení československých a rakouských pohraničních celních a pasových kontrolních úřadů"; d) příloha k čl. XIL: "dohoda o nákazách zvířecích"; e) příloha k čl. XII: "dohoda o vzájemném uznání vysvědčení o zkouškách zboží"; f) příloha k čl. XII.: "dohoda o vzájemném uznávání zkušebních značek na ručních střelných zbraních".
I.
Usamostatněním našeho státu objevila se potřeba upraviti blíže hospodářské styky se sousedním Rakouskem, jež jednak z valné části hraničí na naši republiku, jednak tvořilo s ní před tím jednotné území celní. Bylo proto nutno bráti zřetel k této poslední okolnosti, k zakořeněným tradicím hospodářským, jakož i staleté obapolné závislosti hospodářské obou států, při čemž přihlížeti slušelo neméně k postavení pohraničního obyvatelstva a jeho vzájemným stykům.
Směrnice v těchto naznačených ohledech stanoveny jsou mírovou smlouvou St. Germainskou a respektovány celkem též v přítomné smlouvě, při čemž vyzdvihnouti dlužno, že zejména při propůjčení výhod vývozních, dovozních a průvozních v zájmu blahovolného vzájemného obchodování opuštěna byla zásada čl. 220. mírové smlouvy o kompensacích, kteréž v tomto případě stát náš poskytovati principielně povinen není.
Po různých poradách a postupem času učiněných úmluvách dospělo se konečně dne 4. května 1921 k přítomné dohodě, jež schválena byla poslaneckou sněmovnou dne 6. dubna 1922.
Přes přípověď dřívější vlády, že předloženy budou senátu napřed mezinárodní smlouvy obchodní, čímž měla se zejména též rozvrhnouti účelněji parlamentární práce obou sněmoven časově i technicky, neučiněno tak, a ocitá se bohužel následkem toho senát opětně v situaci schvalovati dohodu po lhůtě více nežli jednoroční.
Co do formální stránky skládá se smlouva tato z vlastní obchodní dohody, obsahující 26 článků a závěrečného protokolu z téhož dne (4. května 1921), obsahujícího bližší podrobnosti a výklady této dohody, jakož i z 5 příloh a), b), d), e), f) ku článku XII. obchodní dohody, konečně z přílohy k § 8 závěrečného protokolu (lit. e).
Vlastní obchodní dohoda staví v příčině provozování obchodu příslušníky naše úplně na roveň příslušníkům státu druhého, obsahuje obvyklá ustanovení v příčině té, zejména pokud se týče nastupování živností a obchodů ve státě druhém a konečně důležité rámcové ustanovení, dle něhož zvláštními úmluvami zajištěna má býti dělnictvu a zřízenectvu jedné smluvní strany zaměstnaným na území strany druhé dle možnosti rovnocennost v nakládání s domácími, a to jak v oboru ochrany pracovní, tak i sociálního pojištění; spočívá pak na základě nejvyšších výhod, jakož i na systému parity tam, kde vzájemné praktické potřeby toho vyžadují, a obsahuje zejména úlevy v příčině dovozu i vývozu zvláště vývozních povolení, znenáhlé uvolňování v této příčině a to za tím účelem, aby téměř všechny druhy zboží, na jejichž dovozu, resp. vývozu máme zájem, byly uvolněny buď vůbec anebo do výše určitých kontingentů, při čemž dlužno míti na zřeteli, že kontingenty vyčerpány býti nemusí, takže i v tomto směru hájeny jsou zájmy našeho státu plnou měrou.
Dohoda pak nabývá účinnosti 10. dne po výměně listin ratifikačních, jest co do času neobmezena a pozbývá účinnosti po třech měsících, kdy byla výpověď druhé straně oznámena.
Přílohy zmíněné upravují obchodní a zahraniční styky podrobným způsobem a týkají se, a to příloha lit. a), přepravních styků pohraničního obyvatelstva co do úlev od průkazů; dávek z překročení hranice, jak co do osob, zejména dělnictva, polního hospodářství, dobytka, výrobků hospodářských, průmyslových, léků atd., při čemž bylo vzorem ujednání již dříve mezi starým státem Rakouským a Německem uzavřené.
Příloha lit. b) má čeliti podloudnictví a týká se tak zvaného celního kartelu, to jest vzájemné podpory při celním odbavování, při zamezování stíhání a trestání přestupků celních předpisů a vzájemné právní pomoci v celních záležitostech trestních, k čemuž dlužno podotknouti, že stíhání a řízení připouští se i proti příslušníkům druhého státu, pakli stalo se na území vlastním, avšak pouze s obmezením na toto území a ve formě v tomto státě platné s účinkem pro druhou smluvní stranu.
Příloha c) upravuje podrobně sloučení celních a pohraničních pasovních úřadů kontrolních ve společné budově za účelem usnadnění a urychlení přepravy cestujících jakož i zboží, jak to zejména též se stalo při obchodní smlouvě s Rumunskem a jeví se podrobným provedením §u 8 přílohy předchozí.
Příloha d) jedná o dohodě při nákazách zvířecích, zejména o příslušných ochranných opatřeních; k ní připojena jest příloha zvláštní, stanovící podrobně způsob desinfekce železničních vozidel pro dobytek.
Příloha e) uznává vzájemně vysvědčení státních úřadů a vědeckých ústavů, co do zkoušek zboží za určitých podmínek, příloha f) zkušební značky na ručních střelných zbraních.
Ježto smlouva vyhovuje v každém směru hospodářským potřebám státu našeho, navrhuje zahraniční výbor schválení její i s jejími přílohami ve smyslu usnesení poslanecké sněmovny, obsaženého v čís. tisku 1311.
V Praze dne 10. května 1922.
Svěcený Ant. v. r.,
předseda.
Dr Luděk Krupka v. r.,
zpravodaj.
Živnostensko - obchodní výbor senátu Národního shromáždění projednal dne 11. května t. r. usnesení poslanecké sněmovny Národního shromáždění ze dne 6. dubna 1922, tisk 1311, o vládním návrhu, týkajícím se obchodní dohody zemi republikou Československou a republikou Rakouskou a usnesl se navrhnouti senátu Národního shromáždění, aby usnesení poslanecké sněmovny schválil beze změny.
V Praze dne 11. května 1922.
Dr Stojan v. r.,
předseda.
Č. Jos. Lisý v. r.,
zpravodaj.