Senát Národního shromáždění. R. Čs. r. 1922.

I. volební období.

5. zasedání.

Tisk 1343.

Odvolávajíce se k důvodové zprávě vládního návrhu, tisk 3466, projevujeme názor, že vzhledem k povaze dunajského statutu jako díla kompromisu mezi zúčastněnými l2. státy, které bylo umožněno jen vzájemnými ústupky všech delegací, se nedoporučuje, aby bylo podrobeno nějakým změnám, pokud toho není potřebí pro důležité zájmy státní.

Změny menšího dosahu by způsobily více škody následkem oddálení účinnosti této mezinárodní smlouvy, než by mohly přinésti užitku.

Když z tohoto hlediska posuzujeme předmět našeho jednání, vidíme, že zájmy našeho státu byly dunajským statutem, jak byl mezi zúčastněnými státy smluven a vládou pák ke schválení sněmoven navržen, podle možnosti obhájeny. Zejména zdůrazňujeme, že se podařilo, aby pro prvních 5 let sídlem Mezinárodní komise Dunajské bylo ustanoveno město Bratislava, což zajisté je úspěchem, když uvážíme, že o totéž se ucházela města Vídeň, Budapešť a Bělehrad; toto ustanovení sídla nám zároveň ukládá povinnost, abychom loyálním a prozíravým plněním povinností z toho vyplývajících hleděli docíliti i další udržení sídla původně stanoveného. To může míti vliv i na rozvoj města Bratislavy i na rozvinutí se obchodu přes naše území.

Jiná důležitá vymoženost jest čl. XXIII. o transitu, jenž vyslovuje zásadu volného průvozu na celé zmezinárodněné síti Dunajské.

Konečně nelze přehlédnouti, že ve čl. XLII. jest pamatováno na tu okolnost, že jednak různorodost a obsáhlost řešených otázek, jednak novota navrhovaného pro Dunaj režimu mohou býti příčinou, že po jisté době zkušeností se dojde k novým názorům a potřebě změn ustanovení této mezinárodní smlouvy, a proto se ustanovuje, že po pěti letech může býti provedena revise smlouvy, když za to požádají dvě třetiny států tuto úmluvu podepsavších a udají zároveň zamýšlené změny.

Lhůta čl. XLIV. po ratifikaci smlouvy byla prodloužena do 30. června t. r.

Výbor zahraniční pojednal o tomto předmětu ve schůzi dne 11. t. m, a uváživ celý obsah statutu i okolnosti, za kterých byl vypracován a sjednán, navrhuje, aby usnesení poslanecké sněmovny ze dne 5. dubna 1922, učiněné ve schůzi 136., jak je otištěno v tisku č. 1310, bylo senátem beze změny přijato a schváleno.

V Praze dne 12. května 1922.

Ant. Svěcený v. r.,

předseda.

Dr Jar. Brabec v. r.,

zpravodaj.

Ujednané mírové smlouvy, které svými důsledky pronikají život národů a států, aby ho vybavily z válečného zničení, nevykonaly všecko. Při značné obsáhlosti vlastního rámce, zůstavily některé z enkláv, ne proto snad, že smluvní protokoly nebyly s to jich pojmouti, ale ony byly příliš tvrdými. Odevzdány působení časového prostoru, objevily se na stole pařížské konference k 1. srpnu 1920 svolané vládou francouzskou ve smyslu čl. 349. versailleské smlouvy se všemi potížemi různosti a množství interessů. Z devíti pozvaných států dostavilo se osm s plným právem jednajících, mezi nimiž i naše republika, a s právem pouze poradců všecky ze čtyř pozvaných států kdysi nepřátelských. (Bulharsko, Maďarsko, Německo a Rakousko).

Přes časový odstup, kdy zatím získáváno zkušeností s mezinárodním provisoriem za platnosti bývalých smluv a předpisů, dost obtížně dařil se onen kompromis definitivního dnes dunajského statutu. Statut dosazuje vedoucí mezistátní komise, z nichž prvá >Evropská komise Dunajská<, je restitucí předválečné, od roku 1856 v Galaci působící, ovšem se změněným zastoupením států podle daných mocenských poměrů. Mezinárodní komise dunajská jako druhá zavádí se teprve tímto statutem. Pro nás je nepopíratelným úspěchem, že pro prvé pětiletí sídlem této komise stanovena je Bratislava. Je to ovšem úspěch pouze morální, při čemž nepřehlížíme i materielní dosah, ale i když bude - jak čl. XLII. statutu připouští - úmluva tato po pěti létech měněna, bude nám toto umístění komise obhájiti.

Prozíravé ustanovení pro obsazení správních a dozorčích úřadů jest opravdovou předností statutu. Ve svém celku statut přísně dbá zásady mezinárodní svobodné plavby po zmezinárodněném Dunaji. Zmezinárodněná síť toků, podřízených tomuto statutu a komisi mezinárodní, je tato: Dunaj od Ulmu k Braile, Morava a Dyje, pokud tvoří hranici mezi Československem a Rakouskem, Dráva od Barče, Tisa od vtoku Sámoše a Mároš od Aradu. Část Dunaje od Braily do moře spravuje zmíněná již Evropská komise dunajská. Na celé této síti jest svoboda a rovnost vlajek naprostá.

Smluvený statut ve svém celku vyhovuje zájmům státu a technicko-dopravní výbor senátu navrhuje plenu senátu, aby jej schválil a přijal schvalovací usnesení ve smyslu usnesení poslanecké sněmovny obsaženého v č. t. 1310.

V Praze dne 9. května 1922.

Albert Friedrich v. r.,

předseda.

Ferdinand Šťastný v. r.,

zpravodaj.