Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.
I. volební období.
5. zasedání.
Tisk 1346.
Návrh
senátora Špery a soudr.
na sestátnění zemských středních škol na Moravě.
Národní shromáždění republiky Československé račiž se usnésti:
Zákon
ze dne.................................1922
a převzetí zemských středních škol moravských do státní správy.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Zemské střední školy moravské a to v Uh. Brodě, v Hodoníně, ve Vel. Meziříčí, v Mor. Ostravě, v Prostějově, v Holešově, v Litovli, v Brně, ve Šternberku, ve Znojmě, v Rýmařově a nižší zem. reálka v Hustopeči přejímá se s platností od 1. ledna 1923 do státní správy se všemi definitivními i zatímně ustanovenými profesory s podmínkou, že mor. zem. výbor promine zřizovatelům těchto škol dlužné paušální příspěvky na úhradu osobního nákladu i s případnými úroky z prodlení.
§ 2.
Vládě se ukládá, aby neprodleně zahájila veškeré přípravné práce ku sestátnění těchto škol a zařadila v čas do státního rozpočtu potřebné k tomu obnosy.
§ 3.
Provedením tohoto zákona pověřuje se ministerstvo školství a národní osvěty v dohodě s ministerstvem financí.
Odůvodnění:
V době kdy kulturní rozvoj Moravy žádal řádného vybudování středního školství, nebylo lze státní správu, zejména vládu vídeňskou pohnouti k tomu, aby zřídila a vydržovala na Moravě střední školy hlavně s českým jazykem vyučovacím v takovém počtu jak toho potřeby obyvatelstva vyžadovaly.
Morava byla v tomto směru tak macešsky odbývána, že ku příkladu v roce 1908, kdy v Čechách bylo 41 státních reálek, na Moravě jich bylo jen 8. Sněm moravský ve snaze udržeti na Moravě úroveň na tomto poli s ostatními zeměmi českými, byl nucen zřizovati a udržovati takovéto ústavy svými prostředky.
Tyto zemské střední školy vyžadovaly nákladu:
v roce |
1872 |
120.300 K |
v roce |
1901 |
1,417.095 K |
v roce |
1910 |
2,166.060 K |
v roce |
1919 |
3,496.157 K |
v roce |
1920 |
5,885.703 K |
v roce |
1921 |
6,760.000 K |
v roce |
1922 |
budou vyžadovati ještě více. |
Vzrostl tudíž náklad tento do takových obnosů, že zemský fond břemene tohoto již nemůže nadále snésti.
Ostatně uvalovati toto břemeno na bedra poplatnictva moravského je i nespravedlivo, ježto vedle toho přispívá poplatnictvo toto ve formě státních daní poměrně i na státní střední školy oněch zemí republiky, kde stát podobné školy výhradně sám vydržuje.
Již v roce 1912 byl mor. zem. výbor sněmem moravským vyzván, aby zakročil u bývalé c. k. vlády o neodkladné převzetí zemských reálek vydržovaných zemí Moravou do státní správy.
Bylo sjednáno, že vláda převezme do své správy a rozpočtově zajistí šest zemských ústavů v roce 1912 a šest v roce 1913.
Na opětné důrazné naléhání mor. zemského výboru uvolila se vláda urychliti postátnění zem. středních škol, tak že by v roce 1918 byly všechny zemské střední školy na Moravě postátněny.
Válka však zvrátila i toto očekávání, takže v roce 1918 zůstalo ještě 18 středních škol na Moravě ve správě zemské.
Ani převratem a změnou státních poměrů nebyl zemský fond moravský zbaven z plna tíživého břemene tohoto, ježto dosud z oněch zbývajících 18-ti ústavů byly převzaty do státní správy pouze 3 zemské reálky s českým jazykem vyučovacím a to v Příboře, Budějovicích a Lipníku a 3 reálky s německým jazykem vyučovacím pro nedostatek žactva zrušeny.
Zůstává tedy ještě 12 zemských ústavů a to zem. reálky v Uh. Brodě, Hodoníně, ve Vel. Meziříčí, v Mor. Ostravě a v Prostějově a zemská reální gymnasia v Holešově a Litovli s vyučovacím jazykem českým a zemské reálky v Brně, ve Šternberku, ve Znojmě a Rýmařově a nižší zemská reálka v Hustopeči s vyučovacím jazykem německým ve správě zemské.
Vydržování těchto škol mají zem. fondu umožňovati obce a spolky, na jichž odůvodněná přání školy byly zřízeny, tím způsobem, že se tyto zavázaly opatřiti veškeré věcné potřeby, t. j. školní budovy, vnitřní zařízení a učebné pomůcky, dále hraditi výlohy na školníka a konečně přispívati na osobní náklady paušálním obnosem 7.600 K ročně.
Tyto závazky však byly pro zřizovatele škol tak tíživé, že sotva bylo jim lze opatřovati věcné náklady, paušální příspěvky však po většině do dnes zem. fondu dluží.
Úhradu požadovaného obnosu možno opatřiti ve smyslu branného zákona snížením praesenční služby vojenské.
V Praze, dne 24. května 1922.
A. Špera,
Ant. Hnátek, F. Zimák, A. Svěcený, Al. Měchura, B. Ecksteinová, dr Witt, Havlena, Filipínský, Švec, Poliak, J. Babka, J. Lorenc, B. Jakubka, Folber.