Z těchto akcii náleží fondu válečných poškozenců 212 celistvých po 4 zl. a 14 čtvrtek po 100 zl.

Z těchto 212 celistvých akcií jest vystaveno 6 kusů na jména šesti úředníků bývalé císařské správy statků v Praze náležejících správní radě cukrovaru (mezi nimi Josef Mattusch jako místopředseda),

Ostatních 206 celistvých a 14 čtvrtinových akcií zní na jméno "Nejvyšší císařský fond rodinný".

Z jmenovaných 6 kusů akcií jsou uloženy 2 akcie v Praze a 4 u fondové pokladny. Ode všech akcii jsou pouze po ruce pláště.

Post 1-26 Nominale   9,394.400 K

Post 27 Nominale      2,354.400 K

Post 28-34 Nominale 3,201.400 K

                      zusammen . . . 14,950.200 K

Von diesen Aktien gehören dem Kriegsbeschädigten-Fond 212 ganze ä 400 fl und 14 Viertel a 100 fl.

Von den 212 ganzen Aktien sind 6 Stück auf die Namen der dem Verwaltungsrate der Zuckerfabrik angehörenden sechs Beamten der ehemalig Kaiserlichen Güterverwaltung in Prag (hierunter Josef Mattusch als Vicepräsident) ausgestellt.

Die übrigen 206 ganze und 14 Viertel-Aktien lauten auf den ,Allerhöchsten kaiserlichen Familienfond.

Von den genannten 6 Stück Aktien erliegen 2 Aktien in Prag und 4 bei der Fondskassa. Von sämtlichen Aktien sind nur Mantelbogen vorhanden.

sepsaný o jednáních konaných v době od 22. ledna do 8. února 1922 mezi ministrem financí republiky Československé Augustinem Novákem a spolkovým ministrem financí republiky Rakouské dr. Alfredem Gürtlerem o poskytnutí úvěru 500,000.000 Kč republikou Československou republice Rakouské, jakož i o některých jiných dosud nerozřešených otázkách finančních obou států se dotýkajících.

1. Obě strany schvalují a podpisují přiložený text úmluvy o poskytnutí úvěru 500,000.000 Kč republikou Československou republice Rakouské.

2. Spolkový ministr financi republiky Rakouské prohlašuje, že rakouská vláda požádala již finanční výbor Svazu národů, aby opatřil prohlášení zmíněné ve článku 3. a) v poslední větě, úvěrní smlouvy.

Ministr financí republiky Československé béře toto prohlášení na vědomí a prohlašuje jménem republiky Československé ochotu, že bude tento krok rakouské vlády účinně podporovati.

3. Ministr financí republiky Československé prohlašuje, že tato úvěrní úmluva bude československou vládou schválena až po její ratifikaci československým Národním shromážděním.

Toto prohlášení béře spolkový ministr financí republiky Rakouské na vědomí.

4. Ministr financí republiky Československé prohlašuje na žádost spolkového ministra financí republiky. Rakouské ochotu, že jí poshoví aktivní a dosud nezapravený zůstatek, valuta k 15, únoru 1922, v obnosu 169,219.411 Kč, který vznikl ve prospěch československých železnic vyúčtování od účtoven ve Vídní a v Praze.

Nové dluhy rakouských spolkových drah, které v nejbližších odúčtovacích měsících u těchto odúčtovacích míst vzniknou, budou rovněž poshověny, avšak jenom v míře a rámci záruk republikou Rakouskou poskytnutých, a to až do částky 44,000.000 Kč, která tajemnou shodou byla stanovena a kterou přijímají se tyto záruky jakožto jistota.

Jakožto záruky pro částky podle odstavce 2. poshověné poskytují se ihned republikou Rakouskou zástavy uvedené v článku 5., odstavci 1., bodu 1. a 2., při čemž stanoví se vzájemnou shodou a bez prejudice pro určení ceny na případ prodeje, že jakožto jistota přijímají se cennosti uvedené v článku 5., odstavci 1., bodu 1., úvěrní úmluvy částkou 17,000.000 Kč a záruková hypotéka, stanovená v článku 5., odstavci 1., bodu 2.; úvěrní úmluvy částkám 27,000.000 Kč, která bude též knihovně vtělena.

Poshovění pohledávek označených v odstavci 1, a 2, poskytuj e se až do rozhodnutí o ratifikování úvěrní úmluvy.

Ode dne, kdy pohledávky podle 2. odstavce nebudou danými zárukami více kryty, mají rakouské spolkové dráhy resp. Republika Rakouská schodky dotyčného odúčtovacího měsíce, jež zárukami nebudou více kryty, podle splatných odúčtovacích pravidel hotově v Kč v předepsané lhůtě zaplatiti.

Pro příště dlužno zaplacení provésti přesně ve smyslu článku 30,, bodu 3., předpisů o vyúčtování a vyrovnání, Touto úmluvou nejsou nikterak dotčeny předpisy vídeňské odúčtovny v článku 30., bodu 4" odúčtovacích pravidel stanovené. Poshověné obnosy budou i s úroky sraženy při výplatě zápůjčkové valuty, resp. po uplynutí poshovění cestou odúčtovny rakouskou vládou zaplaceny.

5. Úmluvou ze dne 4. února 1922 docíleno bylo narovnání o pohledávkách rakouského Hlavního ústavu pro věcnou demobilisaci z dodávek zboží na základě smlouvy ze dne 13. prosince 1918, kterou vláda československá se zavázala, že k úplnému vyrovnání zmíněných pohledávek zaplatí Hlavnímu ústavu pro věcnou demobilisaci částku 56,000.000 Kč.

Ministr financí republiky Československé prohlašuje ochotu, že upustí od kompensace této částky 56,000.000 Kč se stejnou částkou poshověných pohledávek republiky československé vyznačených pod bodem 4, a že ihned po složení cenností v článku 5., odstavci 1, bodu 1., vyznačených dá tento obnos k disposici rakouskému spolkovému ministerstvu financí u Živnostenské banky v Praze.

6. Ministr financí republiky Československé prohlašuje však, že československá finanční správa musí opatřiti si u skupiny československých bank prostředky k tomuto zaplacení, resp. poshovění potřebné půjčkou na dobu 4 měsíců a zaplatiti za to této bankovní skupině 6 % úroky p. a. jakož i jednorázovou provisi 1 1/2 %. Ježto částky podle bodu 4. poshověné zúrokují se v rámci vyúčtování odúčtovny toliko 6% p. a., nahradí republika Rakouská československé finanční správě 1 1/2 % provisi z částky 100,000.000 Kč, t, j, částku 1,500.000 Kč, která srazí se při vyplacení částky 56,000.000 Kč,

7. Spolkový ministr financí republiky Rakouské prohlašuje jménem vlády rakouské ochotu, že bude jednati o prodeji cenných papírů uvedených v článku 5., číslo 1., jakož i nemovitosti označené v článku 5., číslo 2" československé vládě. Dojde-li ku prodeji těchto objektů nebo některých z nich, bude výtěžek vládou československou složen k věrné ruce na účet zmíněný v článku 5., číslo 3., úvěrní úmluvy. Jakmile tento účet věrné ruky bude podle posledního odstavce článku 5. úvěrní úmluvy zrušen, bude mocí rakouská vláda disponovati těmito výtěžky podle svého uvážení bud ku krytí příštích úrokových a umořovacích splátek povoleného úvěru 500,000.000 Kč, anebo k účelu částečného předčasného splacení tohoto úvěru.

8. Obě strany se shodly, že pohledávka ze sanačních zápůjček poskytnutých bývalou rakouskou vládou Záložnímu úvěrnímu ústavu v Hradci Králové prostřednictvím Zemské banky v Praze v obnosu 6,000.000 K, bude kompensována touž částkou pohledávky, kterou má Zemská banka v Praze, resp. Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové z titulu svých splátek t. zv. zálohový účet u poštovní spořitelny ve Vídni.

Touto kompensací neprejudikuje se nikterak právnímu stanovisku, které zastávají obě strany ohledně těchto kompensovaných pohledávek a zvláště jejich stanovisku o nakládání pohledávkami z t. zv. účtů ve starých korunách,

9. Tento protokol byl sepsán v řeči československé a německé; oba texty jsou autentické.

V Praze, dne 8. února 1922,

Aug. Novák, v. r.

über die in der Zeit vom 22. Jänner bis 8. Februar 1922 zwischen dem Bundesminister für Finanzen der Republik Österreich Dr. Alfred Gürtler und dem Finanzminister der Čechoslovakischen Republik August Novák gepflogenen Verhandlungen, über die Gewährung eines Kredites von 500,000.000 Kč seitens der Čechoslovakischen Republik an die Republik Österreich und über einige aridere zwischen beiden Staaten schwebende finanzielle Fragen.

1. Der zuliegende Text eines Überein Kommens über die Gewährung eines Kredites von 500,000.000 Kč seitens der Čechoslovakischen Republik an die Republik Österreich wird von beiden Teilen genehmigt und gefertigt.

2. Der Bundesminister für Finanzen der Republik Österreich erklärt, daß von, der österreichischen Regierung wegen Erwirkung der im Artikel 3, a), Schlußsatz, des Kreditübereinkommens vorgesehener Erklärung an das Finanzkomitee des Völkerbundes bereits herangetreten worden sei.

Der Finanzminister der Čechoslovakischen Republik nimmt diese Erklärung zur Kenntnis und erklärt sich namens der Čechoslovakischen Republik bereit, diesen Schritt der österreichischen Regierung wirksam zu unterstützen.

3. Der Finanzminister der Čechoslovakischen Republik erklärt, daß die Genehmigung des Kreditübereinkommens durch die čechoslovakische Regierung erst nach erfolgter Ratifizierung durch die čechoslovakische Nationalversammlung erfolgen werde.

Diese Erklärung wird vom Bundesminister für Finanzen der Republik Österreich zur Kenntnis genommen.

4. Der Finanzminister der Čechoslovakischen Republik erklärt sich über Ersuchen des Bundesministers für Finanzen der Republik Österreich bereit, der letzteren den aus der Abrechnung der Saldierungsstelen Wien und Prag zu Gunsten der čechoslovakischen Eisenbahnen resultierenden aktiven und nicht beglichenen Saldo, Valuta zum 15. Februar 1922, mit einem Betrage von 169,219,411 Kč zu stunden.

Die in den nächstfolgenden Saldierungsmonaten bei diesen Abrechnungsstellen erwachsenden neuen Schulden der österreichischen Bundesbahnen werden gleichfalls gestundet, jedoch nur nach Maßgabe und im. Rahmen der von der Republik Österreich geleisteten Garantien und zwar bis zu dem einverständlich festgesetzten. Betrage von 44,000.000 Kč, mit welchem diese Garantien, als Sicherheit angenommen werden.

Als Garantien für die nach Al, 2 gestundeten Beträge werden von der Republik Österreich die im- Artikel 5, Absatz i, Punkt 1 und 2, angeführten Pfandobjekte sogleich beigestellt, wobei einverständlich und ohne Präjudiz für die Bestimmung der Preise im Falle eines Verkaufes festgestellt wird., daß die im Artikel 5, Al. 1, Punkt 1, des Kreditübereinkommens aňgeführten Effekten für einen Betrag von 17,000.000. Kč und die im Artikel 5, Al. 1, Punkt 2, des Übereinkommens vorgesehene Kautionshypothek für den Betrag von 27,000.000 Kč, mit welchem sie auch einzuverleiben sein wird, als.Sicherheit angenommen werden.

Die gestundeten Beträge samt Zinsen werden bei der Zuzählung der Darlehensvaluta in Abzug gebracht; bzw. beim Aufhören der Stundung im Wege der Saldierungsstelle von der österreichischen Regierung bezahlt.

5. Zufolge Übereinkommens vom 4. Februar 1922 ist über die Forderungen der österreichischen Hauptanstalt für Sachdemobilisierung aus der Lieferung von Waren auf Grund des Vertrages vom 13. Dezember 1918 ein. Ausgleich zustande gekommen, wonach sich die čechoslovakische Regierung verpflichte hat, einen Betrag von 56,000,000 Kč zum vollständigen Ausgleiche der bezeichneten Forderungen an die Hauptanstalt für Sachdemobilisierung zu bezahlen.

Der Finanzminister der Čechoslovakisehen Republik erklärt sich bereit von der Kompensation dieses Betrages von 56,000.000 Kč mit dem gleich hohen Teilbetrage der in Punkt 4 bezeichneten gestundeten Forderungen der Čechoslovakischen Republik abzusehen und diesen Betrag dem österreichischen Bundesministerium für Finanzen bei der Živnostenská banka in Prag sofort nach Erlag der im Artikel 5, Absatz 1, Punkt 1, bezeichneten Effekten zur Verfügung zu stellen,

6. Der Finanzminister der Čechoslovakischen Republik erklärt jedoch, daß sich die čechoslovakische Finanzverwaltung die zu dieser Zahlung, bezw. Stundung erforderlichen Mittel durch Aufnahme eines Darlehens bei einer Gruppe čechoslovakischer Banken auf die Dauer von 4 Monaten beschaffen und hiefür dieser Bankengruppe 6% Zinsen p. a., und eine einmalige Provision von 1 1/2% vergüten müsse. Da die nach Punkt 4, gestundeten Beträge im Rahmen der Abrechnung der Saldierungsstellen bloß mit 6 % p a. verzinst werden, so wird die Republik Österreich der čechoslovakischen Finanzverwaltung die 1 1/2%ige Provision von dem Betrage von 100,000,000 Kč d. i. somit den Betrag von 1,500.000 Kč zu vergüten haben, welcher bei Flüssig machung des Betrages von 56,000.000 Kč in Abzug gebracht werden wird.

7. Der Bundesminister für Finanzen der Republik Österreich erklärt sich namens der österreichischen Regierung bereit in Verhandlungen betreffend den Verkauf der

Die Stundung der im Absatz 1 und 2, bezeichneten Forderungen wird bis zur Entscheidung über die Ratifizierung des Kreditübereinkommens gewahrt.

Von dem Tage an, an welchem die nach dem 2. Absatz gestundeten Forderungen durch die gestellten Gerantien nicht mehr gedeckt erscheinen, haben die österreichischen Bundesbahnen, resp. die Republik 0sterreich die durch die Garantien nicht mehr gedeckte Differenz des betreffenden Saldierungsmonates nach den bestehenden Saldierungsnormen bar in Kč termingemäß zu bezahlen.

In der Folge hat der Geldausgleich im Sinne des Artikel 30, Punkt 3, der Bestimmungen für die Abrechnung und Saldierung genau zu erfolgen. Durch diese Vereinbarung werden die im Artikel 30, Punkt 4, der Saldierungsbestimmungen festgesetzten Vorschriften der Wiener Saldierungsstelle in keiner Weise berührt, im Artikel 5, Zahl 1, erwähnten Wertpapiere und der im Artikel 5, Zahl 2, bezeichneten Realität an die čechoslovakische Regierung einzutreten, Sollte ein Verkauf dieser Objekte oder einzelner derselben, zustande kommen, so ist der Erlös seitens der čechoslovakischen Regierung auf das im Artikel 5, Zahl 3, des Kreditübereinkommens erwähnte Treuhandkonto zu erlegen. In dem Zeitpunkte, in welchem dieses Treuhandkonto gemäß dem letzten Absatze des Artikel 5, des Kreditübereinkommens aufzulösen ist, wird die österreichische Regierung über diese Verkaufserlöse nach ihrem Ermessen entweder zur Deckung künftiger Zinsen und Tilgungsraten des gewährten 500,000,000 Kč - Darlehens oder zum Zwecke der teilweisen vorzeitigen Rückzahlung dieses Darlehens verfügen können.

8. Beide Teile kommen überein, daß die Forderung aus den von der ehemaligen österreichischen Regierung der Kreditvorschußanstalt in Königgrätz im Wege der Zemská banka in Prag zur Verfügung gestellten Sanierungsdarlehen im Betrage von 6,000.000 K mit einem gleichen Betrage jener Forderungen kompensiert wird welche die Zemská banka in Prag, beziehungsweise die Kreditvorschußanstalt in Königgrrätz aus dem Titel ihrer Erläge auf das sogenannte Vorlagekonto beim Post sparkassenamte in Wien zu stellen hat.

Durch diese Kompesation wird dem Rechtsstandpunkte, welchen beide Teile hinsichtlich der zu kompensierenden Forderungen vertreten und insbesondere ihrem Standpunkte hinsichtlich der Behandlung von Forderungen aus der sogenannten alten Kronenrechnung in keiner Weise präjudiziert.

9. Dieses Schlußprotokoll wurde in deutscher und čechoslovakischer Sprache verfaßt; beide Texte sind authentisch,

Prag, am 8. Februar 1922.

Gürtler, m. p.,

Mezi československou vládou zastoupenou vedoucím odborovým přednostou ministerstva financi Dr. Bohumilem Vlasákem a plukovníkem inž. Františkem Eckertem z ministerstva Národní obrany a rakouskou vládou zastoupenou vrchním stavebním radou inž. Karlem Pich1erem a finančním radou Dr. Oskarem Fel1nerem, resp. rakouským Hlavním ústavem pro věcnou demobilisaci zastoupeným odborovým přednostou Dr. Josefem Künstlerem a generálním sekretářem Dr. Antonínem Vagetem bylo ohledně předmětů, které československá vláda na základě státní smlouvy ze dne 13. prosince 1918 ze zásob demobilisačních odebrala, uzavřeno toto narovnání:

Československá vláda zaplatí rakouskému Hlavnímu ústavu pro věcnou demobilisaci za všechny odebrané předměty nyní smluvenou úhrnnou částku 56,000.000 Kč, slovy: padesátšest milionů československých korun, rakouská vláda resp. rakouský Hlavní ústav pro věcnou demobilisaci zříkají se navzájem všech a jakýchkoliv pohledávek ze státní smlouvy shora uvedené vzniklých. Tím jsou s konečnou platnosti upravena navzájem veškerá práva a veškery povinností ze státní smlouvy shora citované vyplývající. Podmínky platební stanov se zvláštní úmluvou.

V Praze dne 4. února 1922.

Za vládu Československou:

Dr. Bohumil Vlasák, v. r.

Pluk. inž. František Eckert, v. r.

Zwischen der österreichischen Regierung, verireten durch Oberbaurat Ing. Karl Pich1er und Finanzrat Dr. Oskar Fe11ner, bzw. der österreichischen Hauptanstalt für Sachdemobilisierung, vertreten durch Sektionschef Dr Josef Künstler und Generalsekretär Dr. Anton Vaget und der čechoslovakischen Regierung, vertreten durch den leitenden Sektionschef im Finanzministerium Dr. Bohumil Vlasák und durch Obersten Ing. Franz. Eckert im Ministerium für Nationale Verteidigung, wurde bezüglich der auf Grund des Staatsvertrages wom 13. Dezember 1918 von der čechoslovakischen Regierung aus Demobilisierungsbestätnden bezogenen Waren nachstehender Vergleich abgeschlossen:

Die čechoslovakische Regierung bezahlt der österreichischen Hauptanstalt für Sachdemobilisierung für sämtliche bezogenen, Waren den nunmehr vereinbarten Pauschalbetrag von 56,000.000 Kč, sage: Fünfzigsechs Millionen čechosiovakische Kronen, wogegen dle Österieichische Regierung, bzw. die österr. Hauptanstalt für sachdemobilisierurig auf alle wie immer gearteten Forderungen aus dem Titel des obangeführten Staatsvertrages verzichten. Hiedurch erscheinen sämtliche aus dem obzitierten Staatsvertrage entspringenden gegenseitigen Rechte und Pflichten endgiltig geregelt. Die Zahlungsmodalitäten werden durch ein separates Übereinkommen festgesetzt.

Für die österreichische Regierung:

Ing. Karl Pichler, m, p.

Fair die österr. Hauptanstalt für Sachdemobilisierung:

Dr. Josef Künstler, m. p.

V souvislosti s politickými a hospodářskými jednáními s vládou rakouskou, jež konala se v lednu a únoru 1922, byla dne 8, února 1922 s výhradou ústavního schválení uzavřena úvěrní úmluva (příl. A), kterou poskytuje republika Československá republice Rakouské zápůjčku 500,000.000 Kč splatnou ve 20 letech, t, j, nejdéle do 30. června 1942 ve stejných pololetních splátkách, z nichž první zaplacena bude se splátkou úrokovou, dospívající v prvním pololetí 1924.

Nehledě k motivům politickým, je hlavní pohnutkou ku. povolení této zápůjčky snaha po utužení vzájemných hospodářských poměrů na podkladě sjednaných hospodářských úmluv k uskutečnění těchto cílů jeví se býti prospěšným přispěti k ustálení valutových poměrů republiky Rakouské.

Ku přesnému zúrokování a splacení této zápůjčky, jejíž místem platebním je Praha, poskytuje republika Rakouská tyto záruky;

a) Obdrží-li republika Rakouská nejdéle do 31. ledna 1923 úvěr Svazu národů, bude zápůjčka československy, pojata do rámce záruk a do služby tohoto mezinárodního úvěru.

b) Neobdrží-li republika Rakouská do 31. ledna 1923 úvěru Svazu národů, věnuje ku zajištění československé zápůjčky své příjmy z dopravních daní železničních a vyhradila pro případ prodlení v placení republice československé retenční právo v příčině částek, které z titulu těchto rakouských daní byly na území československém vybrány.

Za splatností až do přejmutí československé zápůjčky do rámce záruk a služby úvěru Svazu národů nebo až do zastavení příjmů z dopravních daní železničních poskytuje republika Rakouská tyto záruky:

1. Složila u Zemské banky v Praze jakožto u věrné ruky akcie místních drah československých v nominelní hodnotě 14,950.200 K a 2131/2 akcií cukrovaru v Dolním Cetně v nominelní hodnotě 172.400 K. Tyto cennosti přijímají se jako záruka v kursové hodnotě 17,000.000 Kč,

2. Zřídila v prvním pořadí kauční, hypotéku v částce 27,000.000 Kč na budově bývalé české dvorní kanceláře (budova ministerstva vnitra) ve Vídni.

3. Při výplatě zápůjčkové valuty srazí se půlletní úroky na účet věrné ruky (filiálka Živnostenské banky ve Vídní a Rakouský úvěrní-ústav pro veřejné podniky a práce ve Vídni).

4. Rakouská vláda složí každého měsíce 1/12 roční úrokové potřeby na účet věrné ruky, takže po vyplacení nejblíže splatných úroků pololetních zbude na tomto účtu aktivní saldo ve výši půlletní úrokové splátky.

Zákon o zastavení železničních daní dopravních projednává se právě v rakouském Národním shromáždění.

Reparační komise v Paříži svolila rozhodnutím ze dne 7. března 1922, č. 1821 (příl. C), aby statky a zdroje rakouské, v úvěrní úmluvě uvedené, které jinak podle čl. 197 mírové smlouvy St. Germ, jsou zavazeny generálním právem zástavním ve prospěch reparací, byly dány jako záruka za československou půjčku Rakousku poskytnutou. Obdrží-li Rakousko úvěry od Anglie, Francie nebo Itálie a budou-li tyto mocnosti o to žádati, bude ze všech záruk Rakouskem pro tyto půjčky daných, počítajíc v to i půjčku československou, utvořen společný fond, na němž by i republika Československá participovala,

Zápůjčka bude vyplacena po ústavním schválení úvěrní úmluvy oběma vládami proti dlužnímu úpisu republiky Rakouské a po splnění shora zmíněných záruk.

Republika Rakouská zavázala se, že vydá republice Československé, na její žádost, na celou ještě nesplacenou jistinu anebo na její daněprosté dluhopisy znějící na majitele a na zemskou měnu československou, za podmínek v čl. 7. blíže stanovených.

Veškery výlohy s provedením této úmluvy spojené ponese republika Rakouská.

Dle odstavce 4. závěrečného protokolu (příl. B) bude pohledávka československých drah, vzniklá z vyúčtování odúčtoven železničních ve Vídni a v Praze, jež ku dni 15. února 1922 činila 169,219.411 Kč i se 6% úroky sražena při výplatě zápůjčkové valuty.

Rakouská vláda žádala, aby jí na povolenou zápůjčku byla poskytnuta záloha ve výši asi 100,000.000 Kč. Z motivů shora uvedených bylo této žádosti vyhověno a sice tímto způsobem: Československá vláda dluhovala podle (příl. D) narovnání ze dne 4. února 1922 Rakouskému hlavnímu ústavu pro věcnou demobilisaci za dodané demobilisační zboží částku 56,000.000 Kč. Československá vláda upustila od svého požadavku, aby tento její dluh byl kompensován se stejnou částkou její pohledávky vzniklé ze shora zmíněných vyúčtování československé železniční správy a uvolila se, že tuto částku Rakousku hotově vyplatí. Mimo to poshověla československá vláda ještě další nové dluhy rakouských spolkových drah, které po 15. únoru 1922 ze železničních vyúčtování vzniknou, až do částky 44,000.000 Kč. Tento dluh je plně zajištěn zárukami 17,000.000 Kč a 27,000.000 Kč shora pod č. 1. a 2, uvedenými.

Oba tyto obnosy, celkem 100,000.000 Kč, zapůjčila československé finanční správě skupina československých bank za 6% úroky a 1 1/2% provisi. Částka 56,000.000 Kč byla po srážce placené 1 1/2% provise dána k disposici rakouské vládě u Živnostenské banky, částka 44,000.000 Kč určena je pro československou správu železniční. Také tato poslední částka bude i s úroky sražena při výplatě zápůjčkové valuty.

Po stránce formální se navrhuje, aby osnova tato byla předložena Národnímu shromáždění a projevuje se současně přání, aby byla ve sněmovně poslanecké přikázána výborům rozpočtovému a zahraničnímu; po schválení touto sněmovnou v senátu výborům rozpočtovému a zahraničnímu za účelem podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze dne 1. dubna 1922.

Ministr financí:

Aug. Novák, v, r.