Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.
I. volební období.
5. zasedání.
Tisk 1365.
Usnesení poslanecké sněmovny
o vládním návrhu zákona (tisk 3553)
o úpravě právních nároků a závazků československých státních příslušníků vůči cizincům, pokud vznikly před 28. říjnem 1918 a znějí na měnu jinou než korunovou (tisk 3681).
Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve 150. schůzi dne 21. června 1922 tuto osnovu zákona:
Zákon
ze dne................................................................................1922
o úpravě právních nároků a závazků československých státních příslušníků vůči cizincům, pokud vznikly před 28. říjnem 1918 a znějí na měnu jinou než korunovou.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Vláda se zmocňuje, aby právní nároky (soukromý majetek, soukromá práva a zájmová účastenství) a závazky československých příslušníků státních vůči cizincům sepsané podle zákona ze dne 17. února 1922, č. 79 Sb. z. a n., upravila způsobem, který by výsledku tohoto soupisu nejlépe hověl.
§ 2.
Zejména se zmocňuje vláda za tím účelem:
1.) aby přechodně zřídila zvláštní ústav nebo přiměřeně vybavila některý již trvající ústav a určila pokud se týče vymezila jeho právní osobnost a působnost, míru oprávnění i povinností;
2.) aby stanovila, zda a v tom případě za jakých podmínek, v jakém rozsahu, pro které případy a s jakými účinky takový ústav přímo vstoupí v práva nebo závazky československých nájemníků, či zda a za jakých podmínek a s jakými účinky bude jejich zákonným zmocněncem;
3.) aby převzala v případech zvláštní povahy a v rozsahu, jenž se určí dle okolností, záruku za závazky československých dlužníků.
§3.
Vláda určí, kdy ústav dle § 2. zřízený neb vybavený ukončí svou činnost, a vydá podrobné předpisy pro likvidaci.
Těmto předpisům jest vyhrazeno zejména též stanoviti, že právní nároky a závazky přecházejí na stát a jak naložiti s případnými přebytky. Přebytky tyto buďtež v první řadě, pokud by to bylo odůvodněno zásadami slušnosti, rozděleny mezi nájemníky.
§4.
Ústavu (§ 2) může býti dáno právo požadovati od nájemníků, zejména od nájemníků vůči cizině oprávněných i zavázaných (§ 1) úhrady hotových výloh za ně placených, zvláště poplatků v cizině vybíraných.
Kromě toho může uložiti těmto nájemníkům přiměřené poplatky zprostředkovací, které však nesmějí přesahovati 10% hodnoty převzatého nebo obstarávaného právního nároku nebo závazku.
Tyto zprostředkovací poplatky mohou býti podle hodnoty svého předmětu odstupňovány a dle toho, jde-li o nájemníka oprávněného či zavázaného, rozlišovány.
Zájemníkům, jichž veškeré jmění nepřesahuje výše osvobozené od dávky z majetku (§§ 5 a 46 zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n. ), lze uložiti jen poplatek, který není větší než 5% hodnoty jeho předmětu.
§ 5.
V případě potřeby bude k žádosti ústavu nájemník z právního nároku oprávněný povinen vydati ústavu zvláštní plnou moc a vůbec jakýkoliv doklad podle předpisů v cizině platných nezbytný k výkonu práva.
Půjde-li o závazky, za něž stát převezme záruku (§ 2, čís. 3 ), bude zájemník vůči cizině zavázaný povinen dáti ústavu, pokud se týče státu přiměřenou záruku (kreditní hypotéku, bankovní jistotu) a může býti jen při prokázané nezpůsobilosti od této povinnosti osvobozen na tak dlouho, pokud tato nezpůsobilost i právní závazek sám trvá.
§6.
Vládě se ukládá, pokud by při úpravě nároků a závazků (§ 1) byl dotčen státní zájem, aby ji provedla teprve tehdy a potud, až a pokud budou dány pro to v cizině přiměřené předpoklady (zejména předpoklad vzájemnosti a výhody v přiznání lhůt, usnadnění narovnání a jiné).
§ 7.
Zkrácení zprostředkovacích poplatků (§ 4) trestá se 4 až 20tinásobkem zkráceného poplatku.
Přestoupení zákazu nebo opomenutí příkazu podle tohoto zákona vydaného tresce se peněžitými pokutami; řízení toto provádí se v I. stolici berní správou (na Slovensku a Podkarpatské Rusi finančním ředitelstvím) a končí stolicí II.
§ 8.
Požadované doklady (§ 5) a smlouvy o narovnání (§ 2) jsou osvobozeny od poplatků. Ústavu (§§ 2 a 3) přísluší osvobození od kolků a poplatků.
Bude-li ústav státním, jsou dle zákona ze dne 2. října 1865, čís. 108 ř. z., jeho dopisy a jiné zásilky poštovní v tuzemsku osvobozeny od poštovného.
§ 9.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provésti jej ukládá se ministru, financí ve shodě s ministry spravedlnosti, zahraničních věcí, průmyslu, obchodu a živností jakož i pošt a telegrafů.
Tomášek v. r.,
předseda.
Dr. Říha v. r.,
sněm. tajemník.
J. Marek v,. r.,
zapisovatel.