Senát Národního shromáždění. R.Čs. r. 1922.

I. volební období.

5. zasedání.

Tisk 1382.

Am 26. Juni feierte der deutsche Turnverein in Leitmeritz seinen sechzigjährigen Bestand und verband mit diesem Feste auch ein Schauturnen auf der Schützeninsel.

Als sich der Festzug nachmittags durch die Straßen zum Festplatze bewegte, sprang an der Kreuzung Ohorngasse-Lippertgasse ein Legionär in Zivil mit einem Messer in der Hand gegen die im Zuge getragene Fahne und riß dieselbe von der Stange. Er wurde von Turnern und Zuschauern dingfest gemacht, wobei er sich mit dem Messer eine Verletzung an der Stirne zuzog.

Die sofort durchgeführte Verhaftung hatte nach dem Weitermarsche des Festzuges eine starke Ansammlung von Čechen vor der städtischen Sicherheitswache zur Folge, welche die Freilassung des Täters erzwangen, der dann gegen Theresienstadt lief, um Hilfe zu holen.

Der Zug war inzwischen auf der Schützeninsel angelangt, wo dann das Schauturnen ungestört seinen Anfang nahm. Gegen ¹/₂5 Uhr nachmittags erschien plötzlich eine Menge Soldaten, besetzte den, Zugang zur Insel und hielt bis in die Abendstunden unter Absingung von čechischen Liedern und Drohrufen Wache.

Als dann nach Beendigung der Vorführungen ,die Festteilnehmer, meistens Frauen und Kinder, in Ruhe über den oberen Ausgang der Insel in die Stadt zu gelangen versuchten, stellten sich die čechischen Soldaten dem Zuge entgegen und überschütteten die Frauen und Kinder mit, einem Steinhagel. Während sich nun der Zug zurück gegen den Bahnhof bewegte, blieb die Gruppe, welche dem Ansturme angesichts der Gefahr für die Frauen und Kinder stand hielt und zu vermitteln versuchte, als willkommenes Opfer der Roheit und Entmensehtheit der Soldaten ausgeliefert, die damit eine regelrechte Menschenjagd nach Wehrlosen einleitete, sie niederschlug und, wie festgestellt wurde, sie sogar ausraubte.

Die städtische Polizei und Gendarmerie griffen erst später ein. Auch der für ³/₄7 Uhr geplante und um ³/₄8 durchgeführte Garnisonsalarm kam zu spät. Selbst das persönliche Einschreiten des Kommandierenden der Garnison und einiger Offiziere konnte dem wütenden Treiben. der Soldaten keinen Einhalt tun. Weinende Mütter durchirrten noch später abends die Straßen und riefen nach ihren Kindern.

Aus der Liste der Mißhandelten und Schwerverletzten seien hier hervorgehobeu; Rechtsanwalt Dr. Hackel, LGR. Dr Baudisch, Apotheker Lorenz, die Stadträte Hortig und Dr Siegel, Bürgenschuldirektor Burian, der Schüler Römisch und der durch einen Stich in die Schulter verletzte Herr Hasler.

Diese Gewalttaten gegen die 80% betragende deutsche Bevölkerang von Leitmeritz, die das vor einiger Zeit daselbst abgehaltene Sokolfest trotz seines auch von čechischen Politikern öffentlich zugestandenen provokatorischen Charakters in keiner Weise störte, sind ein neurliches Zeichen für den traurigen Tiefstand der Rechtsachtung und der öffentlichen Sicherheit in diesem Staate.

Wir können nicht verschweigen, daß die Regierung an diesen Verhältnissen nicht unschuldig ist, u. zw. deshalb, weil sie es ruhig geduldet hat, wenn sich die Legionärgemeinde in öffentlichen Kundgebungew Befugnisse angemaßt hat, die ausschließlich der Staatsgewalt zustehen. Es sei nur an das Ultimatum erinnert, daß die Legionäre am Tage nach den Bluttaten in Aussig an die Regierung richteten und in dem sie drohten, ihre Forderungen nötigenfalls selbst im Wege einer freiwilligen Mobilisierung durchzusetzen. Ebenso an die gegen Dr Baeran und seine Genossen gerichtete Drohung, seine Bestrafung selbst in die Hand zu nehmen, und an die ganz ähnliche, in den čechischen Zeitungen veröffentlichte Bedrohung des Abg. Kallinas durch den Abg. David, die durch dessen im Parlamente abgegebene Erklärung, daß er unter dem Drucke der Legionärgemeirnde gehandelt habe und daß diese die angeblich staatsfeindlichen Umtriebe unter keinen Umständen dulden werde, nur verschärft wurde. Solchen Ausflüssen einer die öffentliche Siherheit und die Staatsautorität in gleichem Maß gefährdenden rechtsverachtenden Gewalttätigkeit ist die Regierung gar nicht oder mit ganz unzureichenden schwächliehen Mitteln entgegengetreten, und sie kann daher von der Mitschuld an der immer wieder ausbrechenden Zuchtlosigkeit, die auch schon die aktiv dienenden čechischen Soldaten ergriffen hat, nicht freigesprochen werden.

Hinsichtlich der beschämenden Ereig­ nisse in Leitmeritz stellen wir unterzeichneten Senatoren daher folgende Anfragen:

1. Ist die Regierung bereit die empörenden Ausschreitungen čechischer Soldaten und ihr er Helfer gegen die Teilnehmer am deutschen Turnfeste in Leitmeritz durch eine unparteiische Untersuchung, mit Einvernahme aller von deutscher Seite geführten Zeugen, festzustellen?

2. Ist die Regierung bereit, gegen die Sehuldigen mit aller Strenge des Gesetzes vorzitgehen und der Anmaßung der čechischen Soldaten und demobilisierten Legionäre endlich mit der gebotenen Entschiedenheit entgegenzutreten?

Prag, 27. Juni 1922.

Hartl, Dr Spiegel, Dr Mayr-Harting.

Jelinek, Hübner, K. Friedrich, Dr Emma Maria Herzig, Meissner, Dr Naegle, Oberleithner, A. Lippert, Ficza József, Vetter-Lilie, Dr Hilgenreiner.

Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.

I. volební období.

5. zasedání.

Tisk 1382.

senátorů Hartla, dr Spiegela, dr Mayr-Hartinga a soudr.

Dne 26. června oslavoval >Deutscher Turnverein< (německý tělocvičný spolek) v Litoměřicích své 60ti leté trvání a spojil s touto slavností také veřejné cvičení na Střeleckém ostrově.

Když se slavnostní průvod odpoledne ubíral ulicemi na místo slavností, vyskočil na křižovatce Ohornovy ulice a Lippertovy ulice legionář v občanském obleku s nožem v ruce proti praporu, jenž byl nesen v průvodu a strhl tento prapor ze žerdě. Byl polapen turnery a diváky, pří čemž se nožem zranil na čele.

Ihned provedené zatčení mělo po odchodu slavnostního průvodu za následek, že se před městskou bezpečnostní stráží shromáždil silný počet Čechů, jenž si vynutil propuštění pachatele, který pak běžel k Terezínu, aby přivolal pomoc.

Průvod došel mezí tím na Střelecký ostrov, kde pak nerušeně počalo veřejné cvičení. K ¹/₂5 hodině odpolední objevilo se náhle množství vojínů, obsadilo příchod k ostrovu a hlídalo tam až do večerních hodin za zpěvu českých písní a za výhružného volání.

Když pak po skončeném cvičení účastnící slavnosti, většinou ženy a dítky, pokoušeli se v klidu dostati se hořejším východem ostrova do města, postavili se čeští vojíni proti průvodu a zasypali ženy a dítky deštěm kamení. Mezi tím co pak průvod se pohyboval nazpět směrem k nádraží, zůstala skupina, která tomuto útoku vzhledem na nebezpečí, jež hrozilo ženám a dítkám, odolávala a která se snažila sprostředkovati, jako vítaná oběť vydána surovostí a zhovadilostí vojínů, kteří tím zahájili pravidelnou honbu na lidí a na bezbranné, je k zemi sráželi a, jak bylo zjištěno, je dokonce olupovali.

Městská policie a četnictvo zasáhly teprve později. Také posádkový poplach, stanovený pro ³/₄ 7 hod. več., a provedený ve ³/₄ 8 hod. več., přišel příliš pozdě. Ani osobní zakročení velitele posádky a několika důstojníků nemohlo zabrániti zuřivému počínání vojínů. Plačící matky bloudily ještě pozdě večer ulicemi a volaly po svých dětech.

Z listiny osob ztýraných a těžce zraněných budtež zde uvedeni: Advokát dr Hackel, r. z. s. dr Baudisch, lékárník Lorenz, městští radní Hortig a dr Siegel, ředitel obč. školy Burian, žák Römisch a pan Hasler, zraněný bodnutím do ramene.

Tyto násilnosti proti německému obyvatelstvu Litoměřic, jež obnáší 80%, kteréžto obyvatelstvo nikterak nerušilo sokolskou slavnost před krátkou dobou tamže konanou, přes její provokatorní charakter, i českými politiky veřejně doznaný, jsou opětovnou známkou smutné nízké úrovně právní vážností a veřejné bezpečností v tomto státě.

Nemůžeme zamlčeti, že vláda není bez viny na těchto poměrech, a to proto, poněvadž klidně strpěla, když sobě legionářská obec ve veřejných projevech osvojovala práva, kteráž výhradně přísluší moci státní. Budiž vzpomenuto jen na ultimatum, které legionáři den po krvavých událostech v Ústí podali vládě a ve kterém hrozili, že bude-li toho zapotřebí prosadí svoje požadavky sami v cestě dobrovolné mobilisace. Budiž rovněž vzpomenuto na hrozbu proti Dr. Baeranovi a jeho soudruhům, že jeho potrestání provedou sami a na zcela podobné, v českých novinách uveřejněné vyhrožování poslanci Kallinovi poslancem Davidem, kteréž jen sesíleno bylo jeho prohlášením,v parlamentě, že jednal pod tlakem obce legionářské, a že tato prý za žádných okolností nestrpí státu nepřátelských rejdů. Proti takovýmto projevům protiprávní násilností, která veřejnou bezpečnost a státní autoritu stejnou měrou ohrožuje, nezakročila vláda vůbec anebo jen zcela nedostatečnými a slabými prostředky, i nelze jí tudíž sprostiti spoluviny na stále znovu propukávající nekázni, která jíž také zachvátila činně sloužící české vojíny.

Přihlížejíce k zahanbujícím událostem v Litoměřicích táží se tudíž podepsaní senátoři:

1. Jest vláda ochotna pobuřující výtržností českých vojínů a jích pomocníků proti účastníkům německé turnerské slavností v Litoměřicích zjistiti nestranným vyšetřením a výslechem všech svědků, s německé strany vedených?

2. Jest vláda ochotna proti viníkům zakročiti se vší přísností zákona a vystoupiti konečně s potřebnou rozhodností proti troufalostí českých vojínů a demobilisovaných legionářů?

V Praze, dne 27. června 1922.

Hartl, dr. Spiegel, dr. Mayr-Harting,

Jelinek, Hübner, K. Friedrich, dr E. M. Herzigová, Meissner, dr Naegle, Oberleithner, A. Lippert, Ficza József, Vetter-Lilie, dr Hilgenreiner.