Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.
I. volební období.
5. zasedání.
Překlad.
Tisk 1384.
Naléhavá interpelace
senátora Knesche a soudr.
na ministra sociální péče
o nemocenské pojistné povinnosti vlastních příslušníků rodiny, kteří jsou zaměstnáni v hospodářství zemědělců.
Všem zemědělcům okresu, kteří ve svém hospodářství zaměstnávají příslušníky rodiny, kteří jako děti dotyčných zemědělců dostávají sice stravu, šatstvo a byt, ale v žádném případě neberou pravidelné mzdy, kteří proto na základě § 2 zákona o nemocenském pojištění ze dne 30. března 1888, č. 33 ř. z. dle znění zákona ze dne 15. května 1919, č. 268 Sb. z. a n. jeví se býti jen oprávněnými k nemocenskému pojištění, ale nikoliv povinnými k nemocenskému pojištění a kteří proto také nebyli u pokladny přihlášení, doručila okresní nemocenská pokladna, v Broumově dne 28. května t. r. platební příkazy k zaplacení příspěvků do nemocenské pokladny za osoby shora jmenované za dobu od začátku roku 1920 až do dneška.
Jmenovaní příslušnicí rodin nejsou nižádným způsobem ve služebním poměru k vyzvaným zemědělcům a jejich zaměstnání u nich již proto nelze považovati za pravidelné a trvalé, poněvadž tací příslušníci rodin za účelem výcviku pro pozdější svoji samostatnost jako zemědělci, hospodářští správci a správci rolnických domácností po delší dobu v roce hledají si jinde vyučení v nejrůznějších odvětvích hospodářství. Jako synové a dcery zemědělců, o něž se zde jedině jedná, nejsou dále v žádném případě smluvním pracovním poměrem nucení k výhonům pracovním. Když rodiče dětem poskytují stravu, byt a šatstvo, nelze to považovati za mzdu, poněvadž rodičové jsou k tomu zákonem zavázání, právě tak jako jsou povinni v každém ohledu o své dětí pečovati.
Podepsaní se proto táží:
Je pan ministr ochoten uložiti okresním nemocenských pokladnám, aby příslušníky rodin zemědělců, kteří jsou zaměstnání v hospodářství svých živitelů a kteří nedostávají pravidelné mzdy v hotovosti, považovaly za osoby k nemocenskému pojištění oprávněné a nikoliv dle § 1 uvedeného zákona za osoby nemocenským pojištěním povinné, čímž by zrušeny byly vydané jíž platební příkazy k dodatečnému zapravení příspěvků?
V Praze, dne 27. června 1922.
Knesch,
Meissner, Oberleithner, Vetter-Lilie, A. Lippert, Hübner, Ficza József, dr Herzigová, dr Hilgenreiner, dr Koperniczky, Hartl.
Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.
I. volební období.
5. zasedání.
Původní znění.
Tisk 1384.
Dringliche Interpelation
des Senators Knesch und Genossen an den Minister für soziate Fürsoge in Angelegenheit der Krankenversicherungspflicht, der in der Wirtschaft von Landwirten beschäftigten eigenen Familienangehörigen.
Durch die Bezirkskrankenkassa in Braunau wurden am 29. Mai d. J. allen Landwirten des Bezirkes, welche Familienangehörige in ihrer Wirtschaft beschäftigen, die als Kinder der betreffenden Landwirte wohl Kost, Kleidung und Unterkunft erhalten, jedoch in keinem Falle einen regelmäßigen Lohn beziehen, darum auf Grund des § 2 des Krankenversicherungsgesetzes vom 30. März 1888 R. G. Bl. Nr. 33 in der Fassung des Gesetzes vom 15. Mai 1919, Slg. Nr. 268 nur krankenversicherungsberechtigt aber nicht als versicherungspflichtig erscheinen und deshalb auch in der Kasse nicht angerneldet waren, Zahlungsaufträge zugestellt zur Bezahlung der Krankenkassenbeiträge für die Obgenannten für die Zeit von Anfang 1920 bis heute.
Die genannten Familienangehörigen stehen keineswegs in einem Dienstverhältnis zu den aufgeforderten Landwirten und kann ihre Beschäftigung dort schon deshalb nicht als eine regelmäßige und dauernde angesehen werden, da dieselben zum Zwecke ihrer Ausbildung für eine spätere Selbständigkeit als Landwirte, Wirtschaftsleiter und Leiter landw. Haushalte, längere Zeit des Jahres über Unterricht in den verschiedensten Wirtschaftszweigen anderwärts suchen Weiters werden dieselben in keinem Falle als Söhne und Töchter von Landwirten, um die es sich hier einzig handelt, durch ein vertragliches Arbeitsverhältnis zur Leistung gezwungen. Wenn die Eltern den Kindern Kost, Wohnung und Kleider verabreichen, kann dies nicht als Lohn angesehen werden, weil die Eltern hiezu gesetzlich verpflichtet sind, ebenso wie sie verpflichtet sind in jeder Hinsicht für ihre Kinder Sorge zu tragen.
Die Gefertigten stellen deshalb folgende Anfrage:
Ist der Herr Minister bereit, den Bezirkskrankenkassen aufzutragen, Familienangehörige von Landwirten, die in der Wirtschaft ihrer Erhalter beschäftigt sind und einen regelmäßigen Lohn in Barem nicht beziehen, als krankenversicherungsberechtigte Personen zu behandeln und
nicht nach § 1 des vorbezogenen Gesetzes als krankenversicherungspflichtige, wonach die bereits erflossenen Zahlungsaufträge zur Nachzahlung von Beiträgen aufgehoben würden.
Prag, am 27. Juni 1922.
Knesch,
Meissner, Oberleithner, Vetter-Lilie, A. Lippert, Hübner, Ficza József, Dr Herzig, Dr Hilgenreiner, Dr Koperniczky, Hartl.