Senát Národního shromáždění R. Čs r. 1922.

1. volební období.

5. zasedání.

Tisk 1388.

Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh zákona, aby vláda byla zmocněna vypláceti úroky z dluhopisu státního předválečného nezajištěného společného dluhu rakouského a uherského; prozatímně dle podmínek v zákoně uvedených, dokud nebude provedeno rozdělení těchto dluhů dle příloh článku 203 mírové smlouvy St. Germainské, pokud se týče čl. 186 mírové smlouvy Trianonské.

Zákon vztahuje se pouze na dluhy uvedené v § 3 vládního nařízení ze 7. dubna 1921 č. 151 Sb. z. a n. s výjimkou dluhů uvedených v tomto nařízení pod č. 5 a 11. Dále se vztahuje zákon na dluhy uvedené v § 3 vládního nařízení z 25. září 1921 č. 355 Sb. z. a n. Úroky nebudou zatím vypláceny ze 4¹/₂procentní státní železniční půjčky znějící na marky z roku 1913, kterou reparační komise nepojala do seznamu. Zákon nevztahuje se také na staré půjčky vydané před rokem 1868, které jsou ponejvíce vinkulovány a úroky z nich se vyplácí. Prozatím také nebudou vypláceny úroky z půjčky pojišťoven a první vídeňské spořitelny z roku 1912.

Dále nevztahuje se zákon na vinkulované státní dluhopisy, kterých se ve smyslu vládního nařízení z 15. března 1919 č. 132 Sb. z. a n. úroky už vyplácí na účet ústředních pokladen ve Vídní a v Budapešti.

Úroky byly dosud vypláceny pouze na uvedené vinkulované dluhopisy. Ostatní dluhopisy na území republiky se nalézající nebyly dosud zúročeny vzhledem k tomu, že reparační komisí nebyly společné dluhy nezajištěné ani jejich titry na jednotlivé státy sukcessivní a cessionářské rozděleny a není dosud stanoveno, v jakém rozsahu a z kterých titrů stane se Československá republika oproti majitelům titrů dlužníkem.

Reparační komise má v seznamu 36 různých kategorií dluhu rakouského a 8 kategorií dluhu uherského. Které z těchto titrů a v jakém obnosu budou přiděleny státu našemu, nelze předvídati. Okolnost tuto pří vyplácení úroků nutno tudíž míti na zřeteli. Jestliže vláda bez ohledu na tyto velmi závažné překážky chce nyní přikročiti k vyplácení úroků, děje se to hlavně z té příčiny, že nevyplácením úroků trpí hospodářsky nejslabší majitelé předválečných rent a také z té příčiny, že všeobecná neznalost skutečných překážek ve vyplácení úroků může míti za následek nesprávnou představu v kruzích věřitelů, jakoby stát náš neměl dosti ochoty plniti mírové závazky, čímž by trpěl i státní úvěr.

Velice závažné důvody však vedly k stanovení podmínek, za kterých se úroky mají vypláceti. Dle mírových smluv St. Germainské čl. 203 a Trianonské čl. 186, jakož i dle příslušných příloh, budou předválečné společné nezajištěné dluhy rakouské a uherské rozděleny mezi státy nástupnické, dle poplatních schopností nabytých území. Provedení přiděleno komisi reparační. Za účelem zjištění jednotlivých titrů stanovena povinnost akce kolkovací pro všechny súčastněné státy, kterážto akce byla provedena i v naší republice a zjištěny tak titry na území jejím se nalézající. U ředitelství našeho státního dluhu, u kterého se naše okolkované titry soustřeďují, nachází se v úřední úschově titrů v ceně 2.737,425.772.80 K nom.

V příloze k zmíněným článkům mírových smluv se stanoví: Ukáže-li se, že na území určitého nástupnického státu nachází se méně titrů nežli by odpovídalo kvotě, kterou stát má převzíti, odevzdá dotyčný stát za diferenci náhradní titry komisi reparační.

Náhradní titry mají zníti: Za titry znějící na zlaté peníze rakouské a uherské, na libry sterlinků a zlaté dolary Unie severních států amerických dle relace z 1. ledna 1914, za titry znějící na cizí měnu, mají býti vystaveny titry náhradní na tutéž měnu. Za titry ostatní ve měně státu, který je vydá, a sice dle poměrů, ve kterém tento stát vyměnil peníze rakousko-uherské za peníze své měny.

Náhradní titry vydá reparační komise státům, u nichž zjištěno bylo více titrů nežli odpovídá kvotě, kterou má převzíti, nebo majitelům titrů nalézajícím se v cizině, mimo bývalé území monarchie Rakousko-Uherské.

Stanoví-li se tudíž v zákoně vyplácení úroků s výhradou pozdějšího rozdělení společného dluhu ve smyslu mírových smluv, možno tento postup jenom schváliti, stejně jako všechna ustanovení, chránící republiku před možným risikem tím spíše, že právě do našeho státu s nejlepší valutou, dovezeno bylo mnoho titrů nezajištěného dluhu z ciziny, aby získána byla splatnost ve valutě československé. Na tuto okolnost bylo také pamatováno vyhláškami o kolkování a nostrifikaci tím, že už předem bylo vyhlášeno, že pouhým okolkováním a soupisem se předem nijak neprejudikuje, že takové dluhopisy budou také státem naším uznány.

Majitelům titrů vychází se zvláště vstříc v § 6 zákona. Vláda se tímto paragrafem zmocňuje nahradite majitelům úroky za dobu od rozluky měnové až do dne účinnosti mírových smluv, t. j. ode dne 28. února 1919 do 16. července 1920, pokud se týče do 26. července 1921. Další výhodou zákona majitelům titrů jest, že budou vydávány prozatímní listy na majitele, aby jich mohlo býti použito k finančním operacím, k nimž nebylo možno použíti dosavadních pouhých potvrzení po uložení papírů ve státní úschově.

Výbor rozpočtový doporučuje:

1. aby usnesení poslanecké sněmovny bylo senátem schváleno tak, jak je obsaženo v tisku č. 1357.

2. aby byla schválena tato resoluce: Vláda se vyzývá, aby učinila opatření, by výplata nezaplacených úroků stala se v době co možná nejkratší po vyhlášení tohoto zákona.

V Praze dne 30. června 1922.

Dr J. Karas v. r.,

místopředseda.

J. Havlena v. r.,

zpravodaj.