Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.
I. volební období.
5. zasedání.
Překlad.
Tisk 1391.
Návrh
senátorů dr Naegle, dr Hilgenreinera, dr Mayr-Hartinga, dr Spiegela, Hartla a soudruhů
stran zákona o zcizení odborného oddělení pro hornictví a hutnictví při německé vysoké škole technické v Praze.
Zákon
ze dne............................................1922
o zřízení odborného oddělení báňského při německé vysoké škole technické v Praze.
§ 1.
Při německé vysoké škole technické v Praze zřizuje se od 1. září 1922 odborné oddělení pro hornictví a hutnictví pro čtyrleté normální studium báňské.
§ 2.
Německé vysoké škole technické v Praze uděluje se právo, aby se na ní mohly konati zkoušky ze specielních oborů hornictví a hutnictví s platností státních zkoušek a aby o těchto zkouškách vydávala vysvědčení s platností státních zkoušek.
§ 3.
Organisace odborného oddělení báňského a studií provedena bude nařízením.
§ 4.
Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr školství a národní osvěty.
§ 5.
Zákon nabude účinnosti dnem vyhlášení.
Pro běžný rozpočtový rok potřebné nepatrné prostředky asi 24.000 Kč buďtež hrazeny z částek, které v rozpočtu na rok 1922 pod titulem německá vysoká škola technická v Praze byly zařazeny, kterých však nebylo použito. Pro rok 1923 buďtež příslušné nové položky zařazeny do rozpočtu vyučování.
Důvodová zpráva.
Vysoká škola báňská v Příbrami, kdež dosud dělo se vyučování výhradně v jazyku německém, byla počátkem studijního roku 1919/20 vládním nařízením proměněna v ústav se zásadně ryze českou řečí vyučovací.
Byly sice při této škole zařízeny současně, avšak jen pro ukončení studií v německém jazyce započatých, paralelní přednášky v jazyce německém, tyto však omezí se vzhledem k tomu v příštím studijním roce 1922/23 již pouze na obory posledního ročníku a tím německé vyučování v Příbrami vůbec přestane.
Němečtí báňští studující Československé republiky nebudou tudíž budoucně moci zjednati si vzdělání ve své řeči mateřské. Počet těchto studujících činí nyní asi 300, z nichž dvě třetiny jsou nuceny studovati v cizině, oproti asi 200 slovanským studujícím v Příbrami, k nimž dlužno tam připočísti ještě asi 80 německých studujících.
Musí tudíž býti postaráno o vzdělání německých báňských studujících v německé řeči podle zásad často a všeobecně uznaných, kteréž odpovídají smlouvě o ochraně menšin. Zařízení německého báňského studia vysokoškolského může býti provedeno nepatrnými prostředky, s přibráním zařízení, která při německé vysoké škole technické v Praze stávají.
K tomu jest jen zapotřebí vybudovati dvouleté první báňské oddělení studijní, kteréž jíž ve svých počátcích při německé vysoké škole technické v Praze od roku 1919/20 při přeměně příbramské vysoké školy bylo utvořeno.
Pro budoucí nové, druhé specielní oddělení studijní jest rovněž zapotřebí jen nepatrných prostředků, poněvadž také pro toto studijní oddělení hlavní část hmotných a osobních potřeb při německé vysoké škole technické v Praze jest již po ruce a potřebuje jen přiměřeného doplnění.
Peněžitý náklad pro třetí ročník odhaduje se na 72.000 Kč, z čehož by však pro běžný rozpočtový rok přišel v úvahu pouze podíl 24.000 Kč, pro září-prosinec potřebný.
Zařízení čtvrtého ročníku dalo by se poříditi nákladem 120.000 Kč.
Úhrnem byl by tudíž v budoucnu státní rozpočet zatížen báňským oddělením německé vysoké školy technické v Praze asi 200.000 Kč, tedy částkou, která sotva stojí za zmínku v srovnání se řádným rozpočtem vysoké školy v Příbrami, jenž pro rok 1921 vykazuje částku 1.3 milionu. Zejména pak, uvážíme-li ještě, že dnes ještě více Němců než příslušníků jiných národností studuje v Československé republice vědy báňské.
V Praze, dne 30. června 1922.
Dr Naegle, dr Hilgenreiner, dr Mayr-Harting, dr Spiegel, Hartl,
Fritsch, Spies, K. Friedrich, Jelinek, Zuleger, dr Emma Marie Herzigová, dr LedeburWicheln, Jesser, Oberleithner, A. Lippert, Knesch, Hübner.
Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.
I. volební období.
5. zasedání.
Původní znění.
Tisk 1391.
Antrag
der Senatoren Dr. Naegle, Dr. Hilgenreiner, Dr. Mayr-Harting, Dr. Spiegel, Hartl und Genossen
betreffend ein Gesetz über die Einrichtung einer Fachabteilung für Berg- und Hüttenwesen an der deutschen technischen Hochschule in Prag.
Gesetz
vom..........................................1922
über die Einrichtung einer montanistischen Abteilung an der deutschen technischen Hochschule in Prag.
§ 1.
An der deutschen technischen Hochschule in Prag wird mit 1. September 1922 eine Fachabteilung für Berg- und Hüttewesen für einen 4 jährigennormalen montanistischen Studiengang eingerichtet.
§ 2.
Der deutschen technischen Hochschule in Prag wird das Recht erteilt, staatsgiltige Prüfungen in den Spezialfächern für Berg- und Hüttenwesen vorzunehmen und über deren Ablegung staatsgiltige Zeugnisse auszustellen.
§ 3.
Die Organisation der montanistischen Fachabteilung und Studien wird im Verordnungswege vorgenommen werden.
§ 4.
Mit der Durchführung dieses Gesetzes wird der Minister für Schulwesen und Volkskultur betraut.
§ 5.
Das Gesetz erlangt mit dem Tage seiner Kundmachung Wirksamkeit.
Die für das laufende Budgetjahr erforderlichen geringen Mittel von etwa 24.000 Kč sind aus den im Budget für das Jahr 1922 unter dem Titel deutsche Technische Hochschule in Prag eingesetzten, jedoch nicht zur Verwendung gelangten Beträgen zu decken. Für das Jahr 1923 sind entsprechende neue Posten in das Unterrichtsbudget einzustellen.
Motivenbericht.
Die montanistische Hochschule in Přibram, welche bis dahin ausschliesslich in deutscher Sprache den Unterricht erteilt hatte, wurde mit Beginn des Studienjahres 1919/20 durch eine Regierungsverordnung in eine Anstalt mit prinzipiell rein čechischer Unterrichtssprache umgewandelt.
Es wurden zwar an dieser Hochaschule gleichzeitig, jedoch nur für die Vollendung der in deutscher Sprache begonnenen Studien Paralellvorlesungen in deutscher Sprache eingerichtet, diese beschränken sich aber dementsprechend im kommenden Studienjahre 1922/23 nur mehr auf die Fächer des letzten Jahrganges und damit hat ein deutscher Unterricht in Příbram überhaupt aufgehört.
Die deutschen Montanstudenten der Čechoslovakischen Republik haben daher in Zukunft keine Möglichkeit in ihrer Muttersprache die Ausbildung zu erwerben. Die Zahldieser Studenten beträgt gegenwärtig ungefähr 300, von denen zwei Drittel im Auslande zu studieren gezwungen sind, gegenüber rund 200 slavischen Studenten in Příbram, zu denen daselbst noch rund 80 deutsche Studenten kommen.
Für die Ausbildung der deutschen Montanstudierenden in deutscher, Sprache muss daher, entsprechend oft und allgemein anerkannten Grundsätzen, welche in Übereinstimmung mit dem Minderheitssrchutzvertrage stehen, gesorgt werden.
Die Einrichtung eines deutschen montanistischen Hochschulstudiums kann mit geringen Mitteln, unter Heranziehung der bestehenden Einrichtungen an der deutschen technischen Hochschule in Prag erfolgen.
Dazu ist nur der Ausbau des bereits in seinen Anfängen an der deutschen technischen Hochschule in Prag seit dem Jahre 1919/20 gelegentlich der Umänderung der Příbramer Hochschule geschaffenen zweijährigen ersten montanistischen Studienabschnittes erforderlich.
Für den neu zu schaffenden zweiten speziellen Studienabschnitt bedarf es auch nur geringer Mittel, da auch für diesen. Studienabschnitt der Hauptanteil der Erfordernisse materieller und personeller Natur bereits an der deutschen technischen Hochschule in Prag vorhanden ist und nur einer entsprechenden Ergänzung bedarf.
Das Gelderfordernis für den dritten Jahrgang wird auf 72.000 Kč geschätzt, wovon für das laufende Budgetjahr jedoch bloss der für September-Dezember not wendige Teilbetrag von 24.000 Kč in Betracht käme.
Die Einrichtung des vierten Jahrganges würde sich mit einem Aufwand von 120.000 Kč bewerkstelligen lassen.
In Summa würde also in Zukunft durch die montanistische Abteilung der deutschen technischen Hochschule in Prag der Staatshaushalt mit rund 200.000 Kč belastet werden, einer kaum nennenswerten Summe im Vergleiche mit dem ordentlichen Budget der Hochschule in Přibram, welches pro 1921 die Summe von 1.3 Millionen aufweist. Namentlich, wenn noch in Betracht gezogen wird, dass heute noch mehr Deutsche als Andersnationale in der čs. Republik Montanwissenschaften studieren.
Prag, am 30. Juni 1922.
Dr. Naegle, Dr. Hilgenreiner, Dr. Mayr-Harting, Dr. Spiegel, Hartl,
Fritsch, Spies, K. Friedrich, Jelinek, Zuleger, Dr. Emma Maria Herzig, Dr. Ledebur-Wicheln, Jesser, Oberleithner, A. Lippert, Knesch, Hübner.